Po osmnácti letech odchází z postu ředitele Úřadu práce v Lounech Petr Záhořík. V roce 1990 stál u jeho zrodu. Odchází do důchodu, jeho nástupce by měl úřad převzít k 1. září.

„Do funkce ředitele jsem byl jmenován 9. listopadu 1990. Jako dnes se pamatuji na podzimní den, kdy jsem otevřel prázdnou a zaprášenou kancelář v budově C bývalého okresního úřadu, usedl za stůl a začal uvažovat, čím začít. Neměl jsem IČO, účty v bance, budovu, peníze, lidi, nábytek, prostě nic. Tak vypadal začátek Úřadu práce v Lounech,“ vzpomíná po osmnácti letech.

Za dobu jeho působení se okres Louny změnil – ze zemědělské oblasti na rozvíjející se průmyslovou oblast. Nezaměstnanost se na přelomu tisíciletí vyšplhala až k 19 procentům, už několik let ale klesá.

Nyní je díky oživené české ekonomice a příchodu zahraničních investorů do okresu Louny nezaměstnanost podstatně nižší. „Se zvýšenou poptávkou po nových zaměstnancích zmizeli z evidence úřadu práce lidé, kterým k návratu na trh chybělo právě vhodné pracovní uplatnění. Zůstali tak v evidenci pouze ti, kteří buď z objektivních důvodů pracovat nemohou, nebo sami nechtějí,“ uvedl P. Záhořík s tím, že situace úřadů práce je tak obtížnější, než v uplynulých letech. „Je třeba sáhnout k represím při černé práci a ke zpřísnění poskytování sociálních dávek,“ dodal.

„Úřady práce byly budovány k řešení důsledků vysoké strukturální nezaměstnanosti a v této úloze se plně osvědčily. V současné době stojí na konci této etapy a hledají novou identitu. Z mého pohledu identitu spíše ztrácejí a stávají se duplicitním sociálním úřadem,“ uvedl s tím, že úřady práce by se v daleko větší míře měly věnovat výběru a přípravě pracovních sil pro rozvoj ekonomiky. „Rozvoji ekonomiky by prospělo i prognózování budoucího vývoje techniky a technologií tak, aby na tento vývoj byli včas připraveni kvalifikovaní pracovníci jako třeba v Irsku,“ vysvětlil.

V okrese Louny se v poslední době dokonce objevil nedostatek pracovních sil. „Zaměstnavatelé někde řeší přechodný nedostatek tuzemských pracovníků dovozem zahraniční pracovní síly. V našem případě z Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska. Pracovníci z Ukrajiny díky geografické blízkosti a příbuznosti snadno splynou s okolím, ale u pracovníků z Asie to může být problém. Jejich zaměstnávání přináší ekonomický efekt zaměstnavateli, ale po odeznění ekonomické konjunktury, pokud se nebudou chtít vrátit do vlasti, náklady a důsledky jejich dalšího pobytu, jako je třeba vyplácení sociálních dávek a zvýšená kriminalita, ponese celá společnost. Varováním nám může být turecká menšina v sousedním Německu,“ domnívá se odcházející ředitel Úřadu práce v Lounech.