Medvědín, Vlkov, Býčí skála. Místa se zvířecími názvy stojí za prozkoumání

„Děravá“ hora

Pěší turisté pak mohou na vrchol vystoupat buď ze Špindlerova Mlýna, nebo z Horních Míseček. Pohodlnější je cesta z Míseček, která zčásti vede po Masarykově horské silnici. Ta byla dokončena v roce 1936 kvůli přípravě pohraničních opevnění a vede k Vrbatově boudě. Za teplého počasí je možné po této silnici vyjet i na kole.

K výstupu na Medvědín ještě jedna zajímavost. Hora je kvůli těžbě uranové rudy v 50. letech minulého století provrtána řadou štol, z nichž dvě vedou až do Labského dolu. Těžilo se tu sice jen krátce, ale i tak hora dala 24,5 tuny uranu.

Nový seriál Deníku: Podejme Zemi pomocnou ruku!

A abychom nezapomněli, že jsme se vydali na cestu po místech se zvířecími názvy: hned vedle Medvědína je sedlo Svinské louže, na obzoru pak Kozí hřbety a najdete tu i Liščí horu. Ta sice láká svojí výškou 1363 metrů, ale přístup na vrchol není povolen, protože leží v I. ochranné zóně Krkonošského národního parku.

Další Kozí hřbet je také u Krásné Lípy – pod kopci Ptačinec a Pěnkavčí vrch je na něm pozoruhodný Jezevčí kámen.

Vylezete na Jezevčíka?

Máte-li rádi skály, můžete vyrazit na skalní věž Jezevčík u Kokořína. Tady je lezení povoleno celoročně. A potom vzhůru na věž s krásnou vyhlídkou!

Při objevování šumavské Vydry, jedné z našich nejromantičtějších říček, se zas budete muset ponořit do hlubin lesů. Celý tok řeky, dlouhý jen něco přes 20 kilometrů, je na území Národního parku Šumava, takže se zde potkáte s tou pravou divočinou, dotykem lidské ruky narušenou jen velmi málo. Při troše štěstí byste tu dokonce mohli narazit i na vydry říční, po nichž má tok svůj název.

Krásná a nijak zvlášť fyzicky náročná je celá procházka kolem Vydry, zvláště romantický pak úsek u Antýglu, kde je koryto plné velkých žulových balvanů.

Na jaře, když tají sněhy, jsou v Bobří soutěsce poblíž obce Loučky na Liberecku nejkrásnější vodopády; ten nejvyšší má asi osm metrů. Dva kilometry dlouhá soutěska je pro turisty dokonale připravená: jsou zde můstky i stezka po skalní římse, jištěná řetězy.

Budeme za dvacet let jíst steaky z 3D tiskárny?

Bobří soutěsku je nejlepší projít v rámci značené trasy z Verneřic do Kravař. Milovníci přírody tu najdou řadu vzácných druhů rostlin či hmyzu, přátelé adrenalinových zážitků se zas mohou těšit, že velké jarní vody strhnou některý z můstků a oni budou muset Bobří potok překonávat po kamenech či kmenech padlých stromů. Ale pozor – tohle určitě nedoporučujeme!

Svatyně zapomenutého kultu

Moravský kras láká výletem k tajemné jeskyni Býčí skála. Dozvíme se někdy, proč se v jejích útrobách odehrál jeden z největších hororů našich dějin? V jeskyni, která zřejmě po staletí sloužila jako svatyně dnes už zapomenutého kultu, archeologové nalezli desítky převážně ženských koster s uťatými hlavami či končetinami. Důvody této masové vraždy pravděpodobně nikdy nezjistíme.

Hned nad jeskyní stojí kopec Jelenec a nedaleko odtud jsou vedle sebe Kocouří žlíbek a Myší díra. Moravský kras je hustě protkán turistickými trasami, takže si můžete vybrat výlet přesně podle své nálady i kondice. Při troše štěstí pak možná budete moci navštívit i zámek Rájec- -Jestřebí na okraji krasové oblasti.

Bez tlačenice

Kdo má rád protiklady, ten nechť zajede do obce Vlkov na Žďársku a pak do Zaječic u Chrudimi. Ani jedna z obcí sice nevyniká žádnou velkou turistickou atrakcí, ale jejich okolí nabízí příjemné klidné vycházky, nerušené šňůrami autobusů a davy návštěvníků.

Vzhledem k časté přeplněnosti známých turistických lokalit může taková klidná meditativní procházka přinést vašemu tělu i duši mnohem více užitku než tlačenice ve frontě na nějakou atrakci. Totéž vlastně můžeme říci o městu Horní Jelení na Pardubicku anebo o Jestřebí na Liberecku.

Pět výletů za odměnu

Za důkladnější procházku ovšem stojí město Brtnice, byť podle jazykozpytců není pojmenováno po medvědech brtnících, nýbrž po brtích – dutinách stromů, ve kterých žily divoké včely. Těm ovšem kradli med právě méďové brtníci, takže jsme zase zpátky u huňatých praobyvatel Česka.

Brtnice leží na Jihlavsku a je opravdu jako klícka – není divu, že obdržela ocenění Historické město roku 2018, které se dává za nejlepší péči o památky. Pokud to půjde, zkuste se podívat do rodného domu světoznámého architekta Josefa Hoffmanna.

Město je rovněž dobrým výchozím bodem pro putování po čtyřech značených turistických stezkách a dvou cyklotrasách: nejlákavější bývá výlet vzácně zachovalým údolím řeky Brtnice na zříceninu hradu Rokštejn. Opravdovou kuriozitou pak je v roce 1925 založená tradice historických „morových“ průvodů jako vzpomínka na řádění černé smrti v roce 1715.

Výšlap na kopec vysoký něco přes 400 metrů si zas můžete užít, když se vydáte na Liščín u Litoměřic. Vzhledem k tomu, že zde archeologové nalezli zhruba 3000 let staré bronzové předměty, je možné, že v té době byl kopec pravěkou svatyní. Pokud přijedete autem, můžete zaparkovat v blízké obci Myštice, ale lokalita je dobře přístupná i autobusem.

Méně známá zákoutí

Na své si u nás přijdou také přátelé studené krve. V Orlických horách na ně čeká horská osada Hadinec, máme tu Kaprov či hned dvě obce Rybí. Romantické výlety a výhledy skýtá tajemná zřícenina hradu Koberštejn v podhůří Jeseníků. Ten sice pravděpodobně svůj název neodvozuje od kober, ale pro jeho půvab jsme ho nemohli nezmínit.

Divočina jako lék. Pobyt v přírodě doporučují i psychologové

Stejně jako třeba přírodní památku Zmijiště u Kyjovic – byť je nám jasné, že hlavně dámy to sem asi moc nepotáhne. To už spíš vyrazí do Zubří – třeba do toho u Rožnova pod Radhoštěm, máme u nás totiž ještě dvě další.

Zajímavé bude obejít alespoň některé z téměř dvou desítek křížů a božích muk, které byly ve městě z různých důvodů vztyčeny. Ve zdejším kostele sv. Kateřiny pak jsou k vidění unikátní ukázky zuberských výšivek. Ty vytvářeli s ženami i jejich muži – hlavně v zimě, kdy nebyla jiná práce.

Ze Zubří se potom dá vyrazit na krásné pěší túry do méně známých zákoutí Beskyd. Co třeba na Myší horu nebo na Kvíčalník? Na jaře se voda řítí Bobří soutěskou s nespoutanou silou.