Spousta krásných míst. Libor Polák ze Svazu vodáků ČR radí, kudy plout

Kde tady v Čechách najít kus krásné divoké vody?
Já osobně miluju Ploučnici pod Ralskem. Z Ralska do České Lípy. Řeka tam teče bývalými vojenskými prostory, je úzká, meandruje. Těžil se tam uran a teď je to takový bohem zapomenutý kraj. Je to krásná řeka.

Nebo Lomnický potok, který se vlévá nad Karlovými Vary do Teplé. Nad nimi je přehrada, ze které se jednou za rok pouštěla voda a my jsme tam dělali závody. Je to asi jen čtyři kilometry, ale byl to mazec! Řeka měla velký spád a občas jsme jezdili mezi stromy, protože voda se vylila z koryta.

Nádherná je i Morava kolem Hanušovic. Ale to jsou všechno toky, které jsou závislé na stavu vody. Jezdí se na jaře, když taje nebo když naprší.

Medvědín, Vlkov, Býčí skála. Místa se zvířecími názvy stojí za prozkoumání

Kde je u nás vlastně nejdivočejší voda?
Čertovy proudy mezi Lipnem a vyrovnávací přehradou. Jsou tam kameny velké jak auta a mezi nimi se valí voda z přehrady…

Existuje u nás ještě pravá vodácká divočina?
Divočina v tom pravém slova smyslu ne. Lidé jezdí všude, kde je to krásné. I tam, kde se to nesmí. Nicméně je tu spousta krásných míst. Třeba Zemská brána na Divoké Orlici. Ale znamená to číhání na vodu. Když je jí dost, vodák honem vezme loď a jede. Jizera, Labe, Úpa, Malše, Mže, Úhlava, Úslava…