Jak významně ovlivnily šíření požáru v Českém Švýcarsku nevytěžené, kůrovcem poškozené smrky?
Je to obrovská zásoba hořlavého materiálu. Ale i kdyby stromy byly živé, v takto extrémních klimatických podmínkách ke vzniku a rozšíření požáru mohlo přesto dojít. Nemyslím si, že k eskalaci došlo jen kvůli kůrovcovým stromům.

Jak velkou roli obecně hraje v šíření požáru druhová skladba lesa?
Velkou. V Českém Švýcarsku jsou velmi rizikové tamní přirozené proschlé borové porosty, ale právě i nepůvodní smrkové monokultury. Obecně velmi náchylné jsou vespod suché jehličnany. Mimo toto území jsou méně hořlavé obecně listnaté a smíšené lesy s podrostem a nepříliš vysychavým mikroklimatem.

Požár v národním parku, úterý 26. července.
Ohnivá zkáza před naším prahem. Sasko krotí požár u sebe i v Česku, riziko trvá

Odborníci z Mendelovy univerzity již letos na jaře upozorňovali, že lesní požáry se mohou stát významným problémem české krajiny a že jich přibývá. Jaké jsou možnosti prevence?
Je určitý rozdíl mezi obhospodařovaným lesem, kde v rizikovém pásmu zbavujete stromy suchých větví a regulujete množství potenciálně zápalného porostu, a lesem v bezzásahovém území. V hospodářských lesích jsou pokácené kůrovcové stromy odváženy pryč, národní parky mají specifický režim. Území se více ponechává samovývoji. Oprávněně, ale nese to s sebou rizika. Jak moc je šlo snížit u aktuální katastrofy, nejsem schopný posoudit.

Zdroj: Hasiči Hrob

Jsou tedy větším problémem otevřené lesy a návštěvníci, kteří tam svou nedbalostí mohou způsobit obří požáry?
Většina požárů jsou v českém prostředí nedbalostního rázu. Míra, s jakou se u nás nedodržují platné zákazy a jak celkově nebereme vážně rizika spojená s aktivitami v lese, je u nás opravdu vysoká. Lidé kouří, rozdělávají oheň… Postihy se navíc vymáhají těžko. Kontroly ze strany strážců lesa jsou rizikové spíš pro ně samotné. Lidé jsou kolikrát drzí, na upozornění reagují i agresivně.

Co s tím?
Je potřebné návštěvníky přesvědčit, že je opravdu nutné, aby se v území chovali bezpečně. Využít tento nešťastný požár alespoň k osvětě. A nejspíš je zapotřebí zvýšit i restrikce.

Nový les už roste na celé ploše spáleniště u jihomoravského Bzence. V oblasti Moravské Sahary před 10 lety vzplál jeden z největších lesních požárů v historii ČR. Šanci přežít tamních horké, suché klima mají pouze borovice.
Les jako Fénix. Po obřím požáru roste u Moravské Sahary milion nových stromků

Nelze do hlídání lesa více zapojit nejnovější technologie?
Některé okolní státy v oblastech silně ohrožených požáry právě i kvůli skladbě porostů nebo charakteru lokalit využívají například strážní věže s detektory kouře a podobně. Ale smysl to má spíše na méně osídlených územích. U nás včetně Národního parku České Švýcarsko není problém s včasným odhalením požáru. I pro následné účinné hašení je naše vysoká hustota osídlení výhodou. Proto je většina požárů dřív uhašených a tedy menších. Problémem Českého Švýcarska je rychlé rozšíření požáru.

Požár v Českém Švýcarsku sledujeme ON-LINE

Jak náročná a dlouhá může být obnova spáleného lesa?
Jde o bezzásahový národní park. Lze tak předpokládat, že obnova půjde přirozenou cestou, což může trvat déle než v případě umělé výsadby. Podstatné však je, že se tam tak dostanou dřeviny, které na dané území patří. Nebojím se, že zasažené plochy zůstanou dlouhodobě holé. I když jsou tamní podmínky komplikované a jde o vysychavá stanoviště, obnova může začít v podstatě neprodleně. Než ale lidé uvidí opět vzrostlý les, potrvá to roky. Určí to i reliéf a klima, na stinnějších, vlhčích místech bude rychlejší než na exponovaných. V případě pomalejšího průchodu požáru, shoření celého porostu, nebo například hrozící eroze či skalních sesuvů bude situace s hospodařením v těchto lokalitách komplikovanější. Problémy mohou nastat zejména s umělou obnovou lesa či obnovou některé z cílových dřevin.

Řízené vypalování travinných porostů pomáhá k ochraně vzácných druhů pavouků. Slíďák suchopárový je kriticky ohrožený druh, který se v České republice vyskytuje velmi vzácně. Podle vědců z Mendelovy univerzity preferuje stanoviště na vypálených plochách.
Oheň jako pomoc přírodě. Spáleniště miluje ohrožený druh pavouka

Při obnově jihomoravské Bzenecké Doubravy, kterou obří požár zachvátil před deseti lety, měli problémy se žravými ponravami…
Na půdách v Českém Švýcarsku by s larvami chroustů neměl být problém.