Vystudovaný strojař Jaroslav Voldřich vsadil na precizní způsob zpracování dřeva, když začal nejdříve v roce 1996 vyrábět polotovary pro hračky a soustružit dřevěné kuličky.
„Dřevo mám moc rád. Je to přírodní, obnovitelný a teplý materiál. Když ho opracováváte, krásně voní a má v sobě energii,“ vyznává se.
Po problémech s německým odběratelem i dalšími neseriózními partnery padlo jasné rozhodnutí. Zlomem bylo na přelomu tisíciletí zakoupení počítačem řízeného obráběcího stroje a zahájení výroby vlastních produktů. Tím klíčovým výrobkem byla pro firmu kuličková dráha, která jí otevřela dveře do světa.
Každý, kdo se podílí v Trihorse na její výrobě, ji prý vyrábí s nejvyšší precizností a fortelem. „Na té dráze je to prostě vidět a cítit. Má přesnou velikost pro roční sedící dítě, a to je odměněno pohybem jezdítek, když je správně založí mezi lišty,“ vysvětluje výrobce.
Devět let byly výrobky firmy bestsellerem na Amazonu v Německu, než se jeho manažeři rozhodli, že ji vyhodí. „A tak vedeme již 1,5 roku obchodní spor. Říkám tomu, jak Davídek píchl Monstergoliáše do paty,“ říká s úsměvem Voldřich.
Hračky do pokojíčku na míru
Později začaly přibývat i další nové výrobky a dobývat Evropu mu pomáhali i velikáni obchodu s hračkami, kterým je třeba světová síť Toys „R“ Us. Kromě hraček se podnikatel později pustil i do zakázkové výroby a rozšířil výrobu na dětský nábytek i vybavení dětských pokojíků na míru.
„Vybavení pokojíčků úzce souviselo s tím, jak se nám rodily děti. Hledal jsem bezpečně zaoblený a designově povedený nábytek, a tak jsem oslovil kamaráda Martina Feriho. On takový pokojík nakreslil a výroba mohla začít,“ popisuje.
Jak sám zdůrazňuje, nikdy nepřestal dbát na bezpečnost a kvalitu opracování prvotřídního dřeva. Jako první vylepšil klasické dřevěné plážové lehátko, které jako jediné na trhu zabraňovalo skřípnutí dětských prstíků.
Po narození dcery sháněl dřevěnou jídelní židličku, kterou si nakonec, už po angažmá v TV pořadu Den D, vyrobil sám. Jak přiznává, baví ho vyrábět absolutně přesné věci, protože kdyby u hračky překročil jen milimetr, přestala by fungovat. I proto několik let ladil legendárního houpacího koníka.
Celosvětová pandemie internetovým prodejcům podle Voldřicha neuškodila, ale ukázala, jak jepičí život má závislost na technologických firmách, jako je Amazon, Facebooku či Google, kde náklady na prodej strmě stouply.
„Najít balanc mezi náklady na prodej a prodejem je alchymie každé firmy. „Mojí velikou ambicí je teď vyvézt do Evropy a celého světa náš Train for Brain (Vláček pro Mozek či Trénink pro Mozek – pozn. red). Tato výjimečná metoda vymyšlená v Děčíně umí učit děti bez jazykových barier,“ konstatuje.
Edukativní vláček fingertrain
Právě teď je ale Jaroslav Voldřich naprosto pohlcen svým nejnovějším edukativním vláčkem Fingertrain.
„Po dlouhé době jsme vytvořili něco světově unikátního. Tato učební pomůcka pro čtyř- až osmileté děti je vyvinuta včetně odborných metodik podle ředitele Základní školy Máchovka Děčín Martina Lány a používá se již ve 300 českých mateřských a základních školách. Tím se nám podařilo vrátit význam učení hrou nejen pro děti, ale hlavně pro pedagogy,“ chlubí se výrobce. A že nepřehání, dosvědčuje i ohlas z jedné z mladoboleslavských škol.
„Hra má pestré využití, pomocí vhodné motivace se dá docílit fixování znalostí barev, špetkového úchopu, logického uvažování, samostatného rozhodování či procvičování matematické pregramotnosti. Prostě je toho hodně, co se dá hrou naučit a procvičit, máte palec nahoru,“ napsala do firmy pedagožka. Ta se prý dosud s ničím takovým nesetkala, a to má už 30 let praxe.