Dosud však nebylo zřejmé, jak a kdy k tomuto přelomovému okamžiku v dějinách lidstva došlo. Nepatrné stopy dávných oharků sice naznačovaly, že lidstvo mohlo začít využívat oheň již před půldruhým milionem let. Šlo ale o pouhá vizuální vodítka, jako zčervenání půdy či nálezy různě popraskaných, smrštěných či jinak deformovaných materiálů, u nichž se vědci mohli domýšlet, že jejich proměnu způsobil oheň. 

V nové studii proto přikročili vědci k identifikaci dávných ohnišť trochu jinak a vzali si na pomoc umělou inteligenci. O výsledku jejich bádání informuje Science Alert.

Ty předměty něco ohřálo, ukázal inteligentní teploměr

Při novém průzkumu izraelského naleziště z mladší doby kamenné, datovaného do doby asi před jedním milionem let, použili vědci spektroskopický „teploměr“, jenž dokáže detekovat drobné chemické změny v kamenech a fosiliích. Tyto změny pak analyzovaly algoritmy hlubokého učení, schopné odhadnout, zda byly dané kameny a fosilie vystaveny teplu.

Diorama zachycující lidi v době neolitu, tedy v mladší době kamenné, kdy se místo dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství
Jako živá. Švédský vědec zrekonstruoval tvář ženy z doby kamenné

Tým archeoložky Zane Stepkové z Kimmelova centra pro archeologickou vědu v Izraeli použil tento „teploměr“ na pazourkové předměty, jež se našly vedle zvířecích fosilií ve žlutošedém písku, usazeném na vrcholu červené hlíny. V daném místě nebyla žádná zjevná vizuální známka ohniště.

„Teploměr“ spojený s umělou inteligencí však přesto odhalil jemné chemické rozdíly naznačující, že řadu kamenných nástrojů a kousků klů něco zahřálo na různé teploty, někdy i vyšší než 400 stupňů Celsia. To naznačuje, že byly vystaveny kontaktu s ohněm.

Tým sice upozorňuje na to, že jako příčinu zatím nelze zcela vyloučit ani lesní požáry, protože šlo o otevřené místo, ale už sám fakt, že kosti i nástroje jsou ve shluku na jednom místě, naznačuje, že šlo skutečně o rané tábořiště homininů a že to byli oni, kdo měl rozdělaný oheň pod kontrolou. 

Objev posouvá využití ohně hlouběji do pravěku

Dříve přitom převládal ve vědě názor, že až do doby asi před 150 tisíci let využívali homininé oheň pouze příležitostně a bez větší kontroly nad jeho šířením. Pravděpodobný nález tábořiště s ohništěm ale svědčí o něčem jiném. I když se podobnými znaky (tedy pozůstatky lidské činnosti ve spojení s indiciemi svědčícími o využití ohně) vyznačuje jen hrstka archeologických nalezišť z tak dávné doby, přece jen to dodává větší váhu hypotéze, že i tak vzdálení naši předci uměli tuto mocnou technologii využívat. 

Jeskyně Mandrin, pohled ze zadní strany přístřešku.
Tajemství „pravěkých Pompejí": Moderní lidé byli v Evropě dřív, než se myslelo

Další použití umělé inteligence by mohlo pomoci odhalit více o tom, kdy a jak lidstvo plameny zkrotilo, tvrdí vědci.

„Přezkoumání artefaktů objevených na jiných lokalitách ze staršího paleolitu, včetně těch, které se nacházejí v Levantě, by mohlo případně rozšířit naše časoprostorové chápání vztahu mezi ranými homininy a ohněm,“ píše tým ve studii, která byla zveřejněna v PNAS.