Městská knihovna Louny není již pouze místem, kam si lidé chodí půjčovat knihy, ale kulturně – zábavným centrem. Před dvěma roky nastoupila na místo ředitelky Dagmar Bahnerová. Jak samá říká, má pocit, že v knihovně působí již mnohem déle, protože zážitků a událostí proběhlo moc.

S jakými plány jste do knihovny nastupovala?

Hlavním obsahem mého projektu bylo téma otevřít knihovnu všem, tj. nabídnout takový program, aby si mohl vybrat každý. Knihovna jako půjčovna knih nestačí. Mým cílem bylo, a stále je, do důsledku naplňovat knihovní zákon, tj. být institucí informační, vzdělávací a kulturní.

Co se povedlo realizovat?

Veřejná knihovna má být skutečnou královnou veřejných domů. Za svůj velký úspěch považuji to, že jsme velmi rychle dokázali přivést dětské oddělení na špičkovou úroveň. To dokladuji cenou Kamarádka knihovna 2007, cenou v celostátní soutěži, kde jsme se dostali mezi 11 nejlepších v republice. No a pak je tu široká nabídka pro veřejnost- úspěšně jsme zařadili kurzy muzikoterapie, grafologie, osobnostně-sociální rozvoj.

A co se zatím nepodařilo?

Některé záležitosti potřebují čas. Můj nápad přestěhovat knihovnu na náměstí není zatím realizován, čekáme na vyhlášení grantu. Také mám pocit, že jsem ještě nedokázala přesvědčit Louny, že s nikým nesoutěžím a soutěžit nehodlám, že jediné, co nás může posunout dál, je spolupráce.

Co se v knihovně změnilo?

Knihovna změnila svoji tvář. Naše heslo, chcete-li brand (značka) zní : „Knihovna je majákem vašeho života, s knihovnou nezabloudíte“. Mění se i to, co není na první pohled vidět – to jsou věci související s pracovním kolektivem, ze kterého horko těžko vytvářím tým. Učím personál smysluplně pracovat a hlavně spolupracovat. Zvyšujeme si kvalifikaci, pracujeme na sobě v podstatě pořád.

Kolik má knihovna čtenářů?

Počet čtenářů je něco kolem pěti tisíc. Aktivních, tedy těch, kteří pravidelně do knihovny chodí za účelem půjčování knih, je asi polovina. Důležitějším číslem je pro nás počet návštěvníků knihovny. Toto číslo – ve srovnání s rokem 2005 - je o 100% vyšší. Ročně navštíví knihovnu skoro 60 tisíc návštěvníků. Pokud bychom srovnávali v rámci našeho kraje, jsme na špičce.

Knihovna otevřela univerzitu třetí věku. Můžete nám ji přiblížit?

Třetí věk je vzdělávací cyklus pro seniory. Letos jsme otevřeli znovu první ročník, máme kolem 80 posluchačů, máme své lektory- dobrovolníky, sami přednášíme, snažíme se hledat zajímavá témata. V prvním ročníku jsme otevřeli čtyři obory – vlastivědu, dějiny umění, umění tady a teď, vědu a techniku pro každý den. Ve druhém ročníku k nim přibyla ještě angličtina. Nadšení studentů je obrovské.

Spolupracujete i se školami? Co může knihovna nabídnout dětem?

Se školami spolupracujeme velmi často. Knihovnické lekce přesahují už dávno rámec setkání se s knihovnou, umíme připravit projekty a semináře, mnohé školy nás již považují za důležitého partnera vzdělávacího procesu. Rádi pracujeme s nejmenšími dětmi, náš pořad Chytré hlavičky, šikovné ručičky je oblíbený u nejmenších dětí i rodičů.

Jaký způsobem jsou pořizovány nové knihy? Kolik máte finančních prostředků na nákup?

Na akvizici literatury se podílejí všichni zaměstnanci. Máme rozdělené obory, sledujeme novinky, potřeby čtenářů, nové trendy. Snažíme se vyváženě nakupovat tak, abychom mohli nabízet kvalitní odbornou literaturu a také pochopitelně slušnou beletrii. Roční částka na nákup fondu je asi milion korun, za 820 tisíc nakoupíme letos knihy, za zbytek nosiče do hudebního oddělení. Ta suma je velmi slušná, kolegové ze srovnatelně velkých měst a knihoven nám ji závidí. Na nákup fondu utratíme, pro srovnání, zhruba 20% rozpočtu knihovny.

Děkuji za rozhovor.