V pátek večer 2. září se na podiu hlavní scény Dočesné vystřídají dva rockové styly: blues soulový Framus Five s Michalem Prokopem a tradiční pouze pro Dočesnou vytvořený projekt brněnského (nejen) psychedelického rocku skupiny Progres 2 a příbuzných kapel s multimediální projekcí. Bude to tak trochu večer pro pokročilé a pamětníky, ale nejen pro ně.

Nevyhlášený souboj stylů odstartuje Michal Prokop. Velký hlas českého rocku a velká osobnost, která dokázala zrale zestárnout.

I kdyby předtím, ani potom nenatočil nic jiného, jako že natočil a mnohokrát to stálo za to, i tak mu budou patřit velké díky za desky Kolej Yesterday, Nic ve zlým, nic v dobrým a Snad nám naše děti, které vyšly v rozmezí let 1984 až 1989. Byl to sice odklon od soulu, s nímž začínal, ale odklon správným směrem.

Po vydání alba Snad nám naše děti, které se trefilo do roku 1989, na čas přestal působit jako muzikant. Věnoval se politice i moderování, z čehož druhé činí dodnes.

K muzicírování a nahrávání se na chvíli vrátil ve společnosti Jana Hrubého a bývalých muzikantů z ETC. Podílel se na desce Černý ovce (1997), což byla tak trochu keltsko - česká záležitost. A opět u toho nechyběli, jako u desek z osmdesátých, Pavel Šrut a Petr Skoumal. V novém století už je pilnější a v roce 2000 uskutečnil koncert s playlistem z repertoáru původních Framus Five. Záznam z toho koncertu tvořil druhé CD z dvou, z kompilace Odněkud někam, která posbírala jeho hudební aktivity po roce 89.

V pražské Lucerně v roce 2006 se uskutečnil koncert k jeho šedesátinám, se spoustou spřízněných hostů, který nahrávala Česká televize a vyšlo na CD i DVD. Rok nato se Michal Prokop dočkal od posluchačů Radia Beat do uvedené Beatové síně slávy. Michal Prokop to přes všechny pocty nezabalil a v roce 2006 vydal konečně řadové album Poprvé naposledy. Mimoto hrál v akustickém triu Prokop, Andršt, Hrubý, z kteréhož počínání vzešlo v roce 2004 live album.

Michal Prokop navzdory důchodovému věku stejně jako mnoho muzikantů, kteří byli slavní už v šedesátých letech, pokračuje dál a je dobře, že se ukáže i v Žatci. Jediný problém pátečního večera tak bude, na co se víc těšit. Nejlépe na všechno…

Jiří Navrátil