Franz Kafka: osm nejkrásnějších měsíců v Siřemi

„Byla to snad nejkrásnější doba mého života,“ vzpomínal prý později Franz Kafka na osm měsíců, které strávil ve vesničce na Podbořansku. Do Siřemi přijel na pozvání sestry Ottly a i když si v dopisech často na život na vsi stěžoval, nakonec převážilo to dobré.

Rok 1917 byl pro Franze Kafku v mnoha směrech přelomový. Řešil svůj dlouholetý vztah s Felice Bauerovou, s kterou byl dokonce dvakrát zasnoubený, dozvěděl se také o nemoci, která ho nakonec po několika letech zmohla.

Ubíjet ho ale začala už v noci z 12. na 13. srpna 1917, kdy Kafka dostal první záchvat chrlení krve. Přítel Max Brod ho donutil vyhledat lékaře. Ti mu pak na začátku září jednoznačně určili zákeřnou diagnózu – tuberkulózu.

Kafka se tehdy rozhodl, že pojede na zdravotní dovolenou. Do sanatoria nechtěl. „Vybíral si z několika možností. Wolfgang am See se špatným jídlem, Radešovice, kde rodina občas trávila prázdniny, Lanškroun, který mu doporučil nadřízený, nebo Siřem, kam ho zvala jeho nejmladší a nejoblíbenější sestra Ottla,“ píše ve své práci Franz Kafka a Siřem Radana Mülerová.

Spisovatel, kterého dnes znají po celém světě, si nakonec vybral právě Siřem. Na Ottlu trpěl a chtěl jí i pomoci v její touze pracovat v zemědělství. Ottla se totiž v Siřemi od jara roku 1917 starala o statek příbuzných.

Prahu opustil Kafka 12. září 1917, tedy přesně měsíc po vypuknutí prvního záchvatu. Na vlakové nádraží ho doprovázel Max Brod, který ale s jeho cestou na venkov nesouhlasil. Chtěl, aby se Franz léčil. Ten ho ale neposlechl a odjel na dovolenou. Opustil práci v pojišťovně a zamířil na Podbořansko.

Na statku Hermannových se nejdříve necítil příliš dobře, jeho vztahy s rodinou nebyly nejsrdečnější. Kafkova rodina totiž poskytla peníze na podnikání Hermanna a právě mladý Franz na ně měl dohlížet. „Cítím se jako platící host svého švagra Karla Hermanna,“ napsal tehdy.

Siřem byla na přelomu let 1917 a 1918 chudá. Život tam, i díky válce, nebyl vůbec lehký. Obec vydělávala hlavně na pěstování chmele a hrnčířství.

Procházky a slunění

Kafkův každodenní život v Siřemi ale nebyl nijak těžký. „Bylo–li pěkně, vynesl si polstrovanou židli a dvě stoličky, svlékl se do půli těla a slunil se,“ přidává postřeh z Kafkova pobytu R. Mülerová. Spisovatel také často vyrážel ze Siřemi na podvečerní procházky do okolních obcí. Četl noviny, psal nebo polehával. Pokud měl náladu pomáhal i v hospodářství.

Jeho dalším „koníčkem“ bylo psaní dopisů. Pošta byla v Blšanech, s dopisy přicházel obecní sluha. Když Kafku jednou v září 1917 nezastihl doma, nechal mu balíček u sousedů. Kafku to hodně rozčílilo, protože se o něm dozvěděl jen náhodou. Také doba, za kterou dopisy z Prahy a do Prahy odcházely a přicházely, se mu zdála dlouhá.

Kafka si vůbec často v Siřemi stěžoval. Často právě prostřednictvím dopisů. Na husy na rybníku, na myši, na vesnický rámus, na povozy jezdící přes náves, na povykování dětí, na bušení ozývající se z dílen.

Přesto po letech hodnotil pobyt v Siřemi kladně. „Ještě po několika letech Kafka rád vzpomínal na snad nejkrásnější dobu svého života, na oněch osm měsíců v Siřemi,“ píše se v odborné publikaci Radany Mülerové.

Na návštěvu přišel Oskar Baum

Prahu navštívil za dobu od září 1917 do konce dubna 1918 Franz Kafka celkem třikrát – v říjnu 1917, na Vánoce a v polovině února 1918. Navštěvoval tam hlavně lékaře, oblíbeným lidem v Siřemi přivážel dárky. Pomáhal ale i svým přátelům a rodině v Praze. Posílal jim často balíčky s kvalitní moukou, brambory.

Kafka v Siřemi přijímal i návštěvy. Ani jednou za ním přímo do obce sice nepřijel přítel Max Brod, který jeho pobyt tam neschvaloval, ukázal se ale Oskar Baum, snoubenka Felice Bauerová, jeho šéf z pojišťovny i se sekretářkou, kterou ovšem prý neviděl rád. Svůj pobyt v Siřemi Kafka ukončil na přelomu dubna a května 1918.

Druhého května totiž už nastoupil zpět do zaměstnání, kde ho čekalo řešení spousty problémů.

Ves na Podbořansku zaujala spisovatele také díky němčině

Proč si Kafka vybral Siřem? Kvůli sestře Ottle, to jistě. Značnou roli ale sehrál i fakt, že se tam na začátku 20. století mluvilo téměř výhradně německy, což byl Kafkův rodný jazyk.

close zoom_in Němčina, němčina a zase němčina. Jiný jazyk Kafka v Siřemi slyšet v letech 1917 a 1918 prakticky ani nemohl. Podle sčítání obyvatel z roku 1921 tam žilo 350 lidí, z toho 344 nahlásilo jako svou mateřštinu právě němčinu. Jen jeden češtinu, česká škola tam vznikla až v roce 1925. Až několik dlouhých let po vzniku samostatného Československa. Siřem se tedy nacházela na jazykově německém území v okrese Podbořany. Čistě německé osídlení mělo dlouhou tradici, používala se dokonce i obě jména obce – české Siřem i německé Zürau.

První zmínky o obci jsou z roku 1237. V obci se hlavně pěstoval chmel, z řemesel bylo nejvýraznější hrnčířství.

V době Kafkova pobytu bylo v Siřemi 74 domů, obsazeno jich bylo 68. Kafka často vzpomínal na rozpravy se siřemskými sedláky.

Pošta byla v Blšanech. Paradoxem je, že ač se tam Kafka jel léčit z tuberkulózy, na Podbořansku byla hodně rozšířená. Umíral na ni každý šestý člověk. „Také kvůli tomu byl přítel Max Brod proti jeho pobytu v Siřemi. Sestra Ottla si nebezpečí pravděpodobně neuvědomovala,“ píše k tomu Radana Mülerová ve své studii, která se kafkovým pobytem v Siřemi velmi podrobně zabývá.

V obci tehdy za Kafkova pobytu byly tři hospody. K dispozici byli i dva řezníci, pekař, krejčové, hodně bylo hrnčířských dílen a zemědělských hospodářství.

Franz chtěl psát, rušivých momentů ale bylo mnoho

Kafka chtěl hlavně psát. Ať už byl kdekoliv. Ani pobyt v Siřemi proto nebyl výjimkou.

Zámek, jedna z nejznámějších próz Franze Kafky, měl být inspirován pobytem v Siřemi. Zní to skoro neuvěřitelně, ale konkrétní sýpka, která měla být předlouhou zámku, je u obce dodnes (na snímku vlevo). Podle některých je to možné, další, dnes více slyšitelní odborníci tvrdí, že tomu tak není.

Ať tak, či onak, Kafka v Siřemi psal. Poznámky, dopisy. Chtěl psát co nejvíce, často byl ale „rušen“.

close zoom_in Nebyl petrolej, chybělo světlo pro psaní

„Kafky se dotklo nejvíce šetření petrolejem. Prý nemohl psát dlouho do noci, jak byl zvyklý, a když se toho nedokázal zříci, měl zase výčitky svědomí,“ prozrazuje ze zákulisí tvorby Franze Kafky Radana Mülerová ve své studii Franz Kafka a Siřem.

Válka totiž omezovala nejen příděl potravin, ale také petroleje, kterým se svítilo. Kafka navíc trpěl nespavostí, dopoledne dlouho spal a za denního světla pak neměl moc času na tvorbu.

Rušil ho také klavír. Slýchával, jak na něj hraje dívka z protějšího stavení. Jak říkal, je to pravděpodobně jediný klavír v severozápadních Čechách.

Kafka často sledoval ze svého okna náves. I tam ho ale leccos rušilo. Vadila mu domácí zvířata, husy, povykování dětí, povozy, bušení z dílen. Už na podzim doufal, že v zimě toto vše utichne.

Není přesně známo, kde Kafka v Siřemi bydlel. Zdá se, že se i stěhoval. Možným důvodem ke stěhování byla opět překážka při psaní. V jeho pokoji se totiž přemnožily myši, které ho děsily. Nepomohly ani pasti od přítele Maxe Broda. Když si však v polovině listopadu 1917 pořídil kočku, moc si nepomohl.

Vyrušovala ho totiž při psaní, byla podle něj příliš přítulná a roznášela po celé místnosti popel z kamen. „Myši jsem vypudil kočkou, ale jak se mám zbavit kočky,“ psal prý Kafka přátelům.

Další stěhování tedy bylo do Ottlina pokoje. Ani to ale nebylo pro Kafku šťastné řešení. „Opět se tam totiž nedalo psát, stále tam totiž byla Ottla. Pokoj se navíc nacházel na úrovni ulice a již brzy odpoledne se ztrácelo světlo,“ uvádí Radana Mülerová.

V Siřemi vzpomínají, letos budou opět slavit, už pošesté

Už pošesté budou lidé ze Siřemi a okolí, kafkologové i kulturní nadšenci, vzpomínat na pobyt Franze Kafky na Podbořansku. Letos se oslavy konají v neděli 7. června.

Program slavností začne u sýpky ve 14 hodin. Bude tam připravena koláž z cestovních deníků a prózy – Franz K. na cestách. Účinkovat budou Kabaret Slušná legenda, skupina Létající rabín, mim Tomáš Legierski a písničkářka Jana Šteflíčková.

Další velkou zajímavostí bude rozprávění O Kafkovi. S ředitelkou Centra Franze Kafky Markétou Mališovou si bude povídat další známý český spisovatel Arnošt Lustig.

Závěr programu je připraven v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie. Od 17.30 do 18.30 hodin je tam v plánu koncert ženského vokálního souboru Tiburtina Ensemble. Slavnosti Franze Kafky v Siřemi tentokrát pořádají společnosti PEX a Džbánsko. Ty kromě oživení odkazu Kafky usilují o rekonstrukci kostela v Siřemi a vytvoření turistického centra. Dlouhodobě spolupracuje také městečko Blšany.