Galerie Benedikta Rejta zve na další z doprovodných pořadů k výstavě Kosmos Kamila Linharta.

Jako součást cyklu Filmotéka bude ve středu 23. června v 17 h promítnut poetický dokumentární snímek režiséra Petra Skaly Surrealismus v Lounech z roku 2007.

Dokument, koncipovaný jako pocitová reportáž z výstavy Surrealismus v Lounech (Galerie Benedikta Rejta v Lounech, 28.6. – 30.9. 2007), je zároveň originálním a v podstatě surrealistickým portrétem „posledního surrealisty srdcem“, Kamila Linharta.

Lounská výstava tehdy upozornila na pozoruhodnou kapitolu zdejšího kulturního života v období válečných čtyřicátých let. Navzdory temné a tíživé atmosféře protektorátu se zde scházela po domácnostech a po půdách skupina mladých lidí, a pořádaly se literárně hudební scénické seance, které si svým myšlenkovým i uměleckým nábojem nezadaly s činností tehdy etablovaných programových surrealistů kalibru Teigeho, Toyen a Štýrského.

Surrealismus jako programové hnutí vznikl v roce 1924 ve Francii; jeho zakladatelem a hlavním teoretikem byl André Breton. Vedle požadavků na revoluční proměnu světa byla dalším ze základních východisek surrealismu teorie vídeňského psychiatra Sigmunda Freuda o podvědomí a snu. Surrealismus na základě Freudova učení o asociacích odmítá v umění logiku, rozumovou úvahu, a odtud pramení jeho programový antiformalismus. Noří se do hlubin, do říše snu, a vynáší odtud spodní lidská přání, tužby, a instinkty. V surrealistické poezii tak vznikají automatické texty - zachycení proudu vědomí, nekontrolovatelné rozumem, neovlivněné konvencemi a estetickými nebo morálními hledisky.

Takovým plynoucím proudem je Apollinairovo Pásmo, v našich končinách pak poezie Vítězslava Nezvala. Ten také spolu s Karlem Teigem v roce 1934 zakládá Surrealistickou skupinu, jejímiž dalšími členy byli vedle básníka Konstantina Biebla hlavně výtvarníci Jindřich Štyrský, Toyen, hudebníci a divadelníci Jindřich Honzl, Jaroslav Ježek a další umělci. Levicově orientovaný Vítězslav Nezval skupinu v roce 1938 z důvodů rozkolu v politickém přesvědčení formálně rozpustil, ale surrealistické principy tím českou výtvarnou scénu pochopitelně neopustily.

Lounská neformální surrealistická skupina

Takový je kulturní kontext, na jehož pozadí vznikla ve válečných Lounech v roce 1940 pod vedením knihovníka Jaroslava Janíka, který měl s pražskými surrealisty řadu kontaktů, tak zvaná Lounská neformální surrealistická skupina, jejímž nejagilnějším členem byl právě Kamil Linhart, který tehdy psal surrealistické básně na způsob Pásma, působil jako dramaturg a scénograf a celkově byl hybatelem tohoto neformálního surrealistického seskupení. Surrealistické principy byly jedním z terčů nenávisti nacistického režimu, o tak se surrealismem katalyzovaná činnost bezděky ocitala na hranici podvratnosti. O to větší si dnes zaslouží pozornost.

Petr Skala (*1947) je autorem téměř sto padesáti dokumentárních filmů a má režijní a autorský podíl na několika stovkách rozhlasových pořadů a inscenací. Patří mezi první experimentátory s médiem videa, a jeho tvorba byla v roce 1993 na Deutscher Videokunst Preis v Karlsruhe zařazena mezi padesát nejvýznamnějších videoartových počinů světa. Jeho snově poetický dokument Lounský surrealismus z roku 2007 využívá surrealistickou poetiku toku vzpomínek a asociací a nabízí možnost na chvíli sestoupit z pevného břehu do jejich proudu.

Lucie Šiklová