Brambory končí, začíná krouhání zelí. Pracovat se musí i ve svátek

„Nezlobte se, já vůbec nemám čas, musím zavážet obilí,“ omlouval se během úterního svátečního dopoledne. „Dneska končí sezóna brambor a zítra začíná krouhání zelí, mám práce nad hlavu,“ vypočítával, co všechno musí stihnout.

Zahrady a pole převzal po svém tatínkovi, Stanislavu Štrymplovi starším, který tu s pěstováním jahod, které především jejich rodinnou farmu proslavily, začínal už během roku 1968. „Však jsem o jejich pěstování napsal i diplomovou práci,“ smál se mezi rozdáváním práce sezónním zaměstnancům a brigádníkům.

Historická vozidla na Václava vyjela z Ústí na Sněžník. Nechyběl ani hadraplán

Tehdy zdejší Státní statek Malečov pěstoval jahody na ploše až deseti hektarů. Většinou odrůdy Senga Sengana, které byly určeny především na zpracování pro konzervárny. „Tehdy pole zalévali labskou vodou, to už dneska neplatí. Máme vlastní zálivku, vodu z vrtů a studní,“ popsal pěstitel.

Na zdejších polích pokračoval v pěstování i po zániku státního statku jako soukromý zemědělec. Nejprve je měl pronajaté, poté je odkoupil v malé privatizaci. „Hlavní plodinou v té době byla karotka na zpracování. Zároveň jsme pokračovali v pěstování ostatních plodin včetně jahod. Ty se nakonec staly hlavní pěstovanou plodinou,“ vylíčil.

Většinu plodin ze Svádova prodávají konečným zákazníkům. Brambory kupují lidé na dlouhodobé skladování. Jelikož nejsou sklízeny kombajnem, ale ručně, mají opravdu dlouhou trvanlivost. „Často nám zákazníci, kteří si brambory kupují v září, povídají, že brambory z loňska dojedli minulý týden. Opravdu vydrží od sklizně do sklizně,“ poznamenal Stanislav Štrympl mladší. Pěstují především odrůdy Laura, ale i Belana nebo Antonia, které mají právě dlouhou skladovatelnost.

FOTO: Ústí není jen škaredé. Podívejte se, co na něm máme rádi

I celou produkci zelí tu prodávají ze dvora, v podobě krouhanky, jelikož ve Svádově pěstují výhradně krouhárenské odrůdy, jež jsou zárukou kvalitního kvašení a vysoké kvality konečného produktu. „Obliba vlastního nakládání zelí každým rokem roste. Ti, co nemají kameninový zelňák, se naučili nakládat zelí do sklenic. Není to nic složitého. Kdo má z každoročního nakládání zelí vlastní rituál a nevadí mu trochu toho nepořádku, nakoupí místo krouhanky celé hlávky,“ popsal pěstitel a sedlák Štrympl.

Nejdůležitější plodinou pěstovanou Zahradou Svádov jsou ovšem jednoznačně jahody. „Syn vybudoval velké kryté skleníky, kde například květy opilují čmeláci. Je to pracné a zdlouhavé, ale výsledek stojí za to,“ pokračoval Stanislav starší.

Práce u jahod začíná už v únoru. „Tou dobou je zakrýváme agrotextilií, abychom je přirychlili a tím si prodloužili sklizeň. Hrozí sice, že brzo kvetoucí porost spálí přízemní mrazíky, ale právě proto je kryjeme agrotextílií. Ale ani ta není stoprocentní. Záleží na síle mrazu, větru, vlhkosti a způsobu pěstování. Květ jahodníku je velmi citlivý na nízkou teplotu a i krátkodobý přízemní mrazík květy zničí a úroda je pryč,“ přiblížil pěstitelské problémy Stanislav mladší.

V dubnu už práce kolem jahod jedou na plné obrátky. Sází tu nové jahody a každým rokem obměňují třetinu plochy, aby získali zdravý porost a tím i krásné jahody. Těch tu pěstují celkem osm odrůd. Co rok zkouší nové. Jestliže se odrůda osvědčí jak po pěstitelské stránce, tak co do kvality plodů, zařadí ji do sortimentu a pěstují na větší ploše. V minulosti byla nejvíce pěstovanou odrůdou odrůda Elsanta. V současnosti ji nahrazují novější Sonátou, Rumbou a dalšími. Sklízí každý den, nic není na sklad a do lednice.

Ústí bude kance chytat do klecí. Myslivci je pak odstřelí

„Lidé se často diví, jak je možné, že jahody jsou tak čisté. Tajemství je v podkládání slámou nebo pěstování na foliích. My podkládáme slámou. Jahodník je náročný na vodu. Hlavně v době dozrávání plodů. Veškerá plocha našich jahod je zavlažovaná kapkovou závlahou. Vodu, která se používá k závlaze, čerpáme z naší studny. Je to voda pitná,“ dodal Štrympl.