Hlavním důvodem je ale závratná cena plynu. Chmel, který jde převážně do svijanského pivovaru, tak teď Polepští suší dál ve staré sušárně s kotelnou na lehký topný olej. Ale ani když vynechají plyn, vyšším nákladům za energie se nevyhnou. S ostatními chmelaři v regionu to plánují promítnout do cen prodávaného chmele, pivo v Česku tak velmi pravděpodobně výhledově podraží.

V okolí Polep, kde má firma několik chmelnic, je teď docela rušno. Pomáhají tu brigádníci z místa a blízkého okolí, další přivezla specializovaná firma z Brna. V akci je momentálně kolem 70 lidí. Podobně se teď už česáči činí i v Liběšicích, Úštěku nebo Brozanech nad Ohří. Radost z úrody zeleného zlata kalí regionálním zemědělcům vysoké ceny vstupů i nejisté vyhlídky do budoucna. Na krásnou novou sušičku, která stála polepskou firmu spoustu peněz, teď padá prach. Přemýšlí tam teď nad kombinovaným kotlem, to by ale byly další náklady. Kotle na LTO jsou navíc nedostatkovým zbožím, kupují je teď všichni.

Obnova lesů z pohledu statistiky láme historické rekordy, podle ekologů se ale nedaří napravovat historické chyby a lesy dále směřují svojí skladbou k monokulturám, ilustrační foto.
V ČR se zalesňuje rekordně rychle. Stromy nepřežijí, kritizují ekologové

„Sušíme vzduchem na teplotu 54 stupňů,“ popsal agronom firmy Blahomír Macek u staré sušičky, která v těchto dnech jede 24 hodin denně. Jak vysvětluje jednatelka Lenka Harantová, loni propálili za tři týdny sklizně plyn za 360 tisíc. Letos by za objemově tu samou sklizeň propálili milion. A to patří k těm šťastnějším, kteří mají zafixované ceny.

Zničující vedro

V tomto roce však v Polepech žateckého poloraného červeňáka a sládka tolik není. Úroda se nepovedla v celé republice, ale třeba ani v sousedním Německu. Limitní byla vedra. „Přišly tři horké vlny tropických dnů a nocí pokaždé v nejméně vhodnou dobu,“ popsal společník firmy Petr Špringl. Chmelaři letos mají místy i jen 40 procent průměrné úrody, což 30 let nepamatují. Někteří byli v šoku, když přišli na pole, jiní menší chmel ani nesklízejí, protože by se jim to kvůli zvýšeným nákladům nevyplatilo.

Zemědělci se potýkají s vyššími cenami hnojiv, postřiků, elektrické energie i nafty. Vyšší náklady chmelaři bezpochyby promítnou do vyšší ceny chmelu. Vespolek doufají, že to budou akceptovat obchodníci, kteří ceny běžně tlačí dolů. Jinak by asi chmelaři v Česku nepřežili. Zatímco dříve bylo obvyklé, že na ceně chmele byl mezi nimi konsenzus ještě před sklizní, nyní všichni vyčkávají, co je bude za neustále kolísajících cen energií ve výsledku sklizeň stát. A cenu chmele určí společně až potom.

Ve Stekníku na Žatecku se konalo každoroční tradiční setkání chmelařů.
Strašné. Málo chmelu, extrémní náklady, nízké výkupní ceny, bědují chmelaři

Chmelařům by přitom mohlo ulevit, že loni byla největší úroda za půlstoletí. Jenže to nepřišlo zrovna ve vhodnou dobu. Chmelaři měli menší odbyt, za časů covidových lockdownů nebyla tak vysoká výtoč v hospodách. Pivovary tak nejspíš mají ještě docela velké zásoby chmele z loňska. Alternativou pro obchodníky, pokud by chtěli šetřit na tom letošním, by byl například německý chmel. Tam ale měli letos chmelaři neúrodu také a potýkají se s vyššími vstupy stejně jako v Česku. Cena chmele tedy půjde nahoru pravděpodobně i tam.

Pivovary budou při případném váhání nad nákupem dražšího českého chmele limitovány také očekáváním zákazníků, musely by měnit receptury. Například piva z žateckého chmele jsou chuťově jedinečná. Nejpravděpodobnějším scénářem tedy je, že už tak hořké pivo zhořkne na rtech jejich konzumentům, až v hospodě nebo v obchodu uvidí účet.