„A už ani nevím jak, ale najednou jsem v tom rozjetém vlaku směr zdravý životní styl seděla. Celé se mi to skloubilo z více faktorů. Dnes hodně čerpám ze zahraničních receptů,“ vyznává se Gabriela, která spravuje facebookové stránky Čáry máry Mňam.

Dobroty zdobí čerstvým ovocem 

A protože měla pocit, že u nás se těch zdravých dobrot moc nenabízí, začala svoje výrobky fotit, zveřejňovat, prezentovat. S tím souvisí i recepty na rozličné sladkosti, které obsahují domácí či ručně natrhané suroviny.

„Kéž by to takto šlo praktikovat po celý rok. Má šťastná sezóna nastává v období, kdy je možné si ovoce nebo ořechy natrhat vlastníma rukama, ať už v lese nebo na zahradě. Já žádný pěstitel a zahrádkář nejsem, takže jsem více odkázaná na lesní plody. Takový dort s krémem s ručně natrhanými lesními malinami úplně jinak voní i chutná. A domácí výroba je taky moc fajn. Nejen, že přesně víte složení, ale taky to šetří peněženku,“ říká s úsměvem kulinářka.

O oblíbenosti její stránky na Facebooku svědčí kladné reakce čtenářů, kteří se zajímají jak o samotné výrobky, tak o jejich složení nebo receptury. Ještě stále je ale spousta těch, kteří nevěří, že dort na fotce je připraven bez pečení, vajec a mouky.

Entomolog Pavel Krásenský.
Brouci, pavouci. Cvak! Snímek vzniká i hodiny, popisuje fotograf Pavel Krásenský

„Celé je to v první řadě můj koníček a v tomhle ohledu je hlavní cíl naplněn. Nepečení propojilo vše, co mám ráda focení, zdobení, psaní, kreativitu, propagaci a zájem o zdravý životní styl,“ vysvětluje. „Sledovanost stránky mě motivuje k rozvíjení se ve všech těchto oblastech a sama jsem zvědavá, kam se to rozvine. Naplňuje mě, že mé recepty někoho motivují a že vytvářejí alternativu k dlouhodobě neudržitelnému způsobu stravování,“ dodává.

Pokrmy nepeče, jsou veganské a bez lepku

Celé Gabrielino nepečení je navíc veganské. Což ale určitě neznamená, že si nevegani nepochutnají. Ba naopak. Tím, jak se nevegani podle Hauznerové moc nepotkávají se zdravými nepečenými moučníky z rostlinných surovin, tak ty chutě tolik neznají a jsou pak mile překvapeni, jak dobré to je. „Skvělým příkladem je můj otec milovník vlašských salátů a tatranek. Jednou po dlouhém přemlouvání ochutnal můj dort a já si vysloužila pochvalu. A snad to nebylo jen z otcovské lásky,“ vypráví s nadsázkou Gabriela.

Sama se řídí mottem: Nepeču a pochutiny vyrábím bez lepku, laktózy a rafinovaných cukrů, čímž vznikají zdravé, nepečené raw a veganské moučníky. „Tato hláška obsahuje takové mé pilíře, ze kterých nepolevuji. Hlavní hodnota mého nepečení tkví právě v tom, že vše, co udělám, je bez bílého cukru, bez palmového oleje, bez laktózy, bez lepku, bez mouky, slazeno ovocem nebo rostlinnými sirupy. Je tedy vhodné pro zastánce veganství, pro nevegany, kteří chtějí vědět, co jedí, pro lidi trpící laktózovou intolerancí i pro nesnášenlivce lepku. Nepečené zdravé moučníky jsou také super alternativou pro děti. Řekla bych, že maminky začínají být těmi nejrozšířenějšími zájemci,“ popisuje Gabriela.

A jaké aktuální trendy ve zdravém mlsání se začínají prosazovat? „Tady musím použít slova mojí dobré kamarádky, která dnešní dobu nazvala 'dobou renesance'. Navracíme se sami k sobě, přemýšlíme nad životem, otázkou bytí, posláním, filozofujeme, vracíme se k přírodě a taky přemýšlíme nad tím, co jíme. A přesně to bych nazvala aktuálním trendem,“ tvrdí.

Roboti ve výuce? Ano, ale až na druhém stupni. Mladší děti by podle Josefa Holého měly ve třídách posilovat hlavně přirozené vazby k učiteli a spolužákům, nikoli k robotům. Ilustr. foto.
Expert Josef Holý přednášel na univerzitě o využití inteligentních strojů

„Přemýšlíme nad tím, co jíme, ať už jsem vegan, nebo nejsem. Mám kolem sebe přátele, vlastníky kaváren, a od nich vím, že lidé začínají více poptávat zdravý sortiment, vyptávají se na složení a rádi si poslechnou co, kde a jak bylo vyrobeno,“ líčí propagátorka zdravého a chutného stravování. Už dávno podle ní neplatí, že to, co je zdravé, není dobré ani hezké. Zdravé moučníky jsou velmi chutné a díky zdobení ovocem nebo jedlými květy jsou i krásné. „Je přeci skvělé vyšlehat bílý sníh bez vaječných bílků, místo vajec použít jako pojidlo například lněné semínko s vodou nebo výbornou šlehačku vyšlehat z kokosového mléka. Je to celé trochu alchymie, ale to je to, co mě baví,“ přibližuje své postupy Gabriela. Upravila si také jedno přísloví, dle kterého se stravuje a ráda ho doporučuje: „Snídej jako král, o oběd se rozděl a místo večeře si dej dvojku vína.“

Jak tvrdí, vynechat snídani či oběd určitá rizika přináší. „A teď tedy nevycházím z žádných chytrých učebnic, ale z vlastních zkušeností. Pokud vynechám snídani nebo oběd, vždy mě to dožene, a to v podobě 'vlčího hladu'. Mívám pak záchvaty obžerství a je mi v tom hysterickém hladovém ataku jedno, zda můj hlad utlumí raw tyčinka ze semínek a oříšků nebo pěkně tučná kobliha, nejlépe plněná nutelou a sypaná cukrem… Takže já vím, že hladová být nesmím, hlad mi osobně zatemňuje mozek. Důležité je ale cítit se v pohodě, nehladovět a trochu víc se zaměřit na kvalitu toho, co do sebe dostáváme,“ podotýká.

Bílému pečivu se vyhněte

Na otázku, zda je bílé pečivo opravdu tak nezdravé a jestli by mělo být v jídelníčku redukováno, odpovídá Gabriela jasně. „Bude rozhodně nezdravější než pečivo z celozrnné nebo špaldové mouky. Říká se, že bílé pečivo patří mezi bílé jedy, kam patří i klasický cukr nebo sůl. Tyhle 'jedy' můžou mít na vině oslabení imunity nebo únavu. Já ale celkově na potraviny koukám z obráceného pohledu. Ne tedy, co mi potravina bere a způsobuje, protože to se často studiemi a názory mění, ale co mi naopak může dát? O co mé tělo může obohatit? A u bílého pečiva jsem zatím žádné pozitivum nenašla,“ argumentuje.

Za tuzexové poukázky, takzvané bony, se v dobách socialismu nakupovalo západní zboží ve speciálních prodejnách.
Vzpomínáte na Tuzex nebo obchody ESO? Ostrov luxusu nabízel rifle, fáčko, paruky

Pokud jde o děti a jejich stravování, kdo jiný by měl podle Gabriely nést zodpovědnost než rodiče. Děti a rodiče jsou si vzájemně zrcadlem, a to platí i v oblasti stravování. Rodičům však často jejich zásady kazí babičky. „Je vtipné, jak věta typu 'Ježíš, ty naděláš, jedna čokoláda ještě nikoho nezabila, od toho jsem babička, abych kupovala sladkosti' koluje po všech mých kamarádkách. A i když my, rodiče, chceme pro své děti jen to nejlepší, žádný cukr, nejlépe vše v bio kvalitě. Jsem přesvědčená o tom, že až se ty babičky jednou stanou z nás, budeme úplně stejné,“ uzavírá Gabriela Hauznerová.