Kliknutím zvětšíteStát se s těžaři domluvil na spolupráci v oblasti těžby a zpracování lithia. Memorandum o porozumění podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček s představiteli EMH začátkem tohoto týdne na půdě Ústeckého kraje.
ZPRACOVATELSKÝ ŘETĚZEC
„Naším hlavním cílem je, aby lithium bylo nejen získáváno, ale především dále zpracováváno a finalizováno v České republice,“ sdělil po podpisu ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.
Průzkumné licence udělilo firmě ministerstvo životního prostředí. Havlíček to respektuje a je rád, že se EMH na cíl zpracovávat kov v tuzemsku dívá podobně.
„Rádi bychom maximálně napomohli vytvoření celého zpracovatelského řetězce firem a v této oblasti již činíme konkrétní kroky. Jsme připraveni pokračovat v jednání s českým státem a společně definovat možné synergie v oblastech těžby, zpracování a využití lithia, včetně možného zapojení státu jako kapitálového účastníka projektu,“ pronesl generální ředitel EMH Keith Coughlan.
S těžbou lithia by chtěli těžaři začít v roce 2021. Momentálně Geomet stále na Cínovci provádí průzkumy. Cílem geologů je ověřit třicet let stará data. Podle nich by mělo být na Cínovci až milion tun lithia.
ŠEST PROCENT CELOSVĚTOVÉ ZÁSOBY
Podle odhadů se tam nachází asi šest procent známých světových zásob tohoto cenného kovu. Výnos z těžby by byl v řádu stovek miliard korun. Vstupní investice na rozjezd těžby by se pohybovala okolo deseti miliard korun. Jestli se bude těžit, nebo nebude, není v tuto chvíli jasné.
Čeká se na kompletní studii proveditelnosti. Ta má dvě části. V poslední fázi je velmi detailní a na projekt se dívá z pohledu způsobu těžby, zpracování rudy a ekonomiky.
„Studie slouží jako rozhodující dokument pro banky. Bez jejich finanční podpory nelze takový projekt realizovat,“ vysvětlil generální ředitel European Metals Keith Coughlan. Hotová má být zhruba za rok.
Jasný už teď je případný způsob těžby. Ta by probíhala z úpatí hory a upravené rudy by putovaly vybudovaným potrubím do zpracovatelského podniku, který by vznikl v lokalitě bývalých rekultivací nad Lesní bránou v Dubí. Potrubí by vedlo v zemi.
„Dopad na dopravu by byl velmi malý a prakticky by spočíval jen v navážení horníků autobusy,“ sdělil starosta Dubí Petr Pípal. Na Cínovci by byly pouze čtyři větrací jámy, jinak nic. Samotná těžba by probíhala z jižní části svahu. Práci by tam našlo asi 350 lidí.
Radnice plány na návrat těžby do hor podporuje s tím, že nesmí být výrazně narušen život lidí na správním území města.
„Pokud by se těžba rozjela, tak by se náš stát stal významným světovým producentem lithiových akumulátorů. Celý proces průběžně sledujeme. Nikdy nebudeme souhlasit s těžbou, která by nepřijatelným způsobem narušovala život na správním území města Dubí,“ prohlásil Pípal.
DO VŠECH BATERIÍ MOBILŮ
V oblasti Krušných hor těžba rud skončila z ekonomických důvodů (obdobně jako v celé ČR) počátkem devadesátých let. Nové technologie a efektivnější způsoby dobývání cínové rudy vracejí zase těžbu na scénu. Navíc lithium je ve světě velmi žádané. Neobejde se bez něj žádná baterie mobilních telefonů či eletromobilů.
O těžbu lithia na jiném nalezišti v Cínovci a jiným způsobem má zájem také společnost Cínovecká deponie ovládaná investiční skupinou RSJ miliardáře Karla Janečka. Ta loni dostala k těžbě z místního odkaliště povolení od báňského úřadu.
„Zatím se na odkališti nic neděje. Zřejmě čekají, až bude cena lithia ještě vyšší, aby se jim těžba vůbec vyplatila,“ nechal se slyšet starosta Pípal.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
