Třicet až čtyřicet pacientů ošetří každou sobotu či neděli zubní pohotovost v Mostě. O svátcích jich bývá ještě víc. Při největších návalech lidé sedí i na zemi, někteří křičí, jsou vulgární a občas je zklidňuje ochranka. Ordinaci využívají od rána také obyvatelé ze sousedních okresů, ale řadu z nich musí pohotovost už odpoledne odmítat, protože by nestíhala všem pomoci. Jednou z příčin velkého zájmu o tuto službu je nedostatečná dostupnost zubařské péče v regionu a zanedbaná péče o chrup.

„Chodí sem i třináctileté děti, které už mají jenom kořeny, protože dosud neměly zubaře. Je to katastrofa,“ sdělila Deníku zubní lékařka Tamara Sionková, která pohotovost zajišťuje pro děti a dospělé. Podle ní je nevídané, když musí tolika dětem tahat stálé šestky, tedy jedny z nejdůležitějších zubů. Za spoušť v puse mohou i nezodpovědní rodiče, kteří se nesnaží najít zubaře nebo nechodí na preventivní prohlídky.

Není divu, že zubařka na pohotovosti se během směny většinou nezastaví. Výjimkou byla část neděle po prezidentských volbách, kdy kolem 15. hodiny zela čekárna po několika desítkách zákroků prázdnotou. „Jindy se tu nedá projít,“ uvedla překvapená sestřička. „Nám se tohle ještě nestalo za těch dvanáct let, co tady jsme,“ dodala. Obvykle prý lidé přicházejí po celý den a když někdo po poledni zatelefonuje, zda může přijet, mnohokrát zazní odpověď, že raději ne, protože je fronta.

Zubaři - ilustrační foto.
Zubaři na Mostecku stárnou. Noví budou chtít lepší podmínky pro život

Ordinace sídlí v mostecké nemocnici a mimo provozní dobu pohotovosti se staré o své registrované pacienty. Pohotovost slouží v pátek od 17 do 19 hodin a v sobotu, neděli a ve svátek od 9 do 16 hodin, přičemž poslední pacient se přijímá k ošetření v 15.30 hodin. Za návštěvu se platí přímo na místě regulační poplatek 90 korun v hotovosti.

Dospělí přicházejí nejčastěji s běžnými bolestmi a řada z nich nemá svého zubaře. Obvykle mají chrup dost zkažený nebo jim zůstávají zuby, které by se daly léčit, ale není u koho. Na pohotovosti lékařka pomůže například od bolesti při zánětu nervů, což se dá dobře léčit. Takový pacient by měl do dvou týdnů vyhledat svého zubaře, ale když ho nemá, na pohotovost se vrátí za půl roku s rozpadlým zubem a lékařka ho musí vytáhnout. A tak to jde pořád dokola.

Sionková potvrdila, že část pacientů si plete pohotovost s běžnou ordinací. Přijdou třeba s tím, že jim vypadla plomba a chtějí udělat novou, ale takovou péči pohotovost neposkytuje, protože řeší jen bolestivé akutní případy.

Kamerový systém Městské policie Most. Ilustrační foto
Most pohlídá více "očí". Strážníci rozšiřují kamerový systém, i na park Střed

Pohotovost nikdo nedotuje, na sebe si dokáže vydělat. Je jediná v celém okrese a využívají ji také obyvatelé Chomutova, Kadaně, Vejprt, Klášterce nad Ohří, Loun, Postoloprt a dalších měst či vesnic. Podle Sionkové by pomohl vyšší počet zubařů, ale nevěří, že se rychle podaří sehnat nové mladé lékaři. Zastává názor, že absolventi škol chtějí dělat víc, než jen tahat zuby lidem v sociálně a ekonomicky slabém regionu.

Jiný svět stomatologie

Příkladem dobré praxe je malá klinika DentalCare v Mostě, která ukazuje cestu, jak by to mohlo v budoucnu fungovat i v jiných okresních městech v pohraničí. Toto zařízení, které je součástí školicího střediska České stomatologické akademie a podílí se na postgraduálním vzdělávání stomatologů i zubních techniků, poskytuje také nadstandardní péči a díky nejmodernější technice se specializuje na estetickou stomatologii a CAD/CAM protetiku. „Měníme zažité stomatologické stereotypy a ve svém oboru chceme být těmi nejlepšími,“ píše klinika na svém webu.

„Máme docela dost pacientů například z Prahy, kterým se vyplatí sednout do auta a přijet za námi, protože naše ceny za kvalitní péči jsou lepší než v hlavním městě,“ řekl Deníku spolumajitel kliniky a odborník na strategický management stomatologických praxí Tomáš Košumberský.

Podle něj pouhé přelévání státních peněz do strukturálně postižených krajů, aby se v nich zvýšila dostupnost zdravotní péče, nestačí. Za klíčové považuje posílení vzdělávání a motivace, aby například schopní mladí lidé z Mostecka neodcházeli za lepším jinam. Podle Košumberského je třeba pracovat s tím, že rodák by rád po studiu ve svém regionu zůstal, protože doma se mu líbí, ale klade si také otázku, zda bude mít třeba jako zubař dost pacientů, kteří ocení jeho nasazení. Klinika vzniklá před deseti lety si zdravotnický personál udržela a dokonce dál nabírala, protože po vzoru Německa, Rakouska a dalších vyspělých zemí dokáže všechny odborníky slušně zaplatit. Funguje totiž na tržním principu, kdy pacient platí za lepší péči, kterou pojišťovny nehradí. Přestože klinika sídlí v kraji, který se považuje za chudší, neměla jinou možnost než se soustředit na přímé platby, pokud chce nabízet kvalitní stomatologii v dobře vybaveném a hezkém prostředí. Bydlet v ekonomicky slabším regionu může podle Košumberského lékařům paradoxně pomoci, protože životní náklady jsou nižší než ve větších městech ve vnitrozemí. Také mohou profesně rychle růst, protože renomé získávají snáze než v metropolích, kde je konkurence v oboru mnohem větší.