Varování meteorologů před ledovkou se vyplnila. Chodníky pokryté sklovitou vrstvou ledu téměř znemožnily pohyb do strmých ulic, kterých je v Ústeckém kraji poměrně hodně. Údržbářská technika je v akci. Třeba po litoměřickém sídlišti Pokratice jezdil malý sypač po chodníku a sypal štěrk přímo před domy.

„Je to fakt hrozné, jdu do obchodu a raději jdu po silnici, kde to neklouže,“ vysvětlil důchodce jdoucí pro nákup do nedalekého obchodu na litoměřické Dlouhé ulici. Měl pravdu, zatímco na chodníku byla sklovitá vrstva ledu, na silnici byla sice mokrá, ale neklouzavá vrstva rozbředlého ledu.

Ledovka na žateckém sídlišti Jih v noci na úterý 20. prosince.
Převrácené sypače, neschůdné chodníky. Ledovka zmizí až ve čtvrtek

Jeho slova potvrdila Alena Bachová, která musí kvůli práci do své keramické dílny. „Mezi dílnou a garáží to máme jen pár metrů, ale stejně jsem několikrát zavrávorala tak, že to bylo na hranici pádu. Lidi, kteří jdou raději po silnici, vídávám běžně,“ potvrdila keramička Bachová fakt, že solí posypané vozovky zatím nemrznou. „Chodím jako tučňák,“ popsala v nadsázce a s úsměvem svou opatrnou kolébavou chůzi Bachová s tím, že u jejich domku v Býčkovicích na Litoměřicku se technika neotočila, ale hlavní tah obcí je průjezdný.

Jeden z velmi riskantních úseků je silnice mezi Chotěšovem a Břežany nad Ohří, který mezi řidiči proslul inverzní ledovkou. „Jedeme bez zastavení už druhý den. Množství použité soli zatím nevím, protože se stále sype,“ potvrdil maximální nasazení Vlastimil Filous z litoměřické pobočky Správy a údržby silnic Ústeckého kraje. „Na okrese Litoměřice dohromady i se silnicemi první třídy se za necelých 24 hodin použilo 190 tun soli a 141 tun inertního materiálu. K tomu je potřeba připočíst i 60 000 litrů solanky,“ konkretizovala enormní nasazení lidských sil i spotřebu materiálu náměstkyně ředitele Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Lenka Holovská.

S mačkami k popelnici

Na sídlišti v ústeckých Neštěmicích se mezi domy pohyboval muž s horolezeckými mačkami. Na zmrzlých chodnících to bylo asi nejbezpečnější obutí. „Domluvil jsem se se starostkou Neštěmic, že jí to tady posypu, bydlím tady a vybavení mám,“ prozradil Milan Týce z horolezecké školy Sever, který na úřadu městské části „nafasoval“ popelnici se solí.

Podobně jako v Litoměřicích chodí i v Ústí lidé mimo hlavní cesty spíše po rozbředlé silnici než zmrzlých chodnících. Důvodem je fyzikální skutečnost, že sůl funguje do teplot -7 až -9 stupňů C.

„Silničáři využívají snižování teploty zasolením k tomu, aby zbavili komunikace sněhové pokrývky. Led má teplotu tání 0 °C, sůl má teplotu tání 801 °C. Po smíchání vody a soli ve vhodném hmotnostním poměru (23,3 % soli) klesne teplota tání směsi až na -21,2 °C, tedy osolená voda tuhne až při takto nízké teplotě. Při solení silnic se ovšem ani zdaleka nedosahuje tohoto poměru soli, proto teplota, do které prakticky solení funguje, je zhruba –7 °C. Čím více se teplota sněhu blíží hranici –7 °C, tím více soli se na čtvereční metr silnice musí použít,“ přiblížil matematicko-fyzikální server fyzmatik.pise.cz.

Jak vzniká ledovka
Ledovka vzniká ve chvíli, kdy se krátkodobě drobně oteplí a teplota vzduchu vystoupí nad bod mrazu. Místo sněžení tak přichází déšť nebo mrholení, který se při dopadu na podchlazený povrch rozlije a vzápětí zmrzne. Voda tak stihne vyplnit drobné nerovnosti, čímž vznikne sklovitě hladká ledovka. Jelikož je průhledná, na první pohled nemusí být z auta rozeznatelná. „Zvláště zrádné je to v případech, kdy se inverze s mrazem a mrznoucím deštěm udržuje v některých uzavřených údolích nebo kotlinách, zatímco všude kolem je už dávno teplo a normální, nemrznoucí déšť, takže řidič jedoucí přes takovou oblast nic zlého netuší. Při delším a intenzivnějším mrznoucím dešti může vzniknout až několikacentimetrová vrstva ledovky, která navíc láme větve a stromy a trhá elektrická vedení,“ přiblížil server Českého hydrometeorologického ústavu.