„Sametka" nebo „vánoční houba" (Flammulina vellutipes), jak se této houbě lidově říká, je mezi houbaři oblíbená hlavně proto, že se dá sbírat v období, kdy neroste téměř nic. Jak již jméno naznačuje, penízovka sametonohá má tmavě sametový třeň (nohu). Roste normálně i v období zimy a přežívá i mírnější mrazy. I když úplně zmrzne, stejně přežije.

Sametka roste v Evropě, Asii, Austrálii, v Severní Americe i v Africe. Snadno ji z přirozeného stanoviště můžeme naočkovat na vhodné špalky nebo stromy nedaleko svého bydliště. Výhodou je, že tvoří plodnice v době, kdy se teplota přiblíží bodu mrazu, tedy v období, kdy je jiných hub v přírodě nedostatek.

Houba schovaná pod sněhem

Penízovka má rezavě žlutou až žlutě okrovou barvu, kloboučky 20 až 80 mm široké, polokulovité, tuhé, pružné, hladké a slizké. Lupeny jsou vysoké 5 až 12 mm, dosti řídké, třeně jsou dlouhé 50 až 100 mm a tlusté 4 až 12 mm. Jsou pevné, válcovité, dolů nepatrně ztenčené. Dužnina je bělavá nebo krémová, nepříliš masitá, chutná a voní příjemně houbově. Penízovka roste hlavně v zimních měsících (od listopadu do března), ale může se vyskytnout po celý rok. Vyrůstá v hustých trsech na odumírajících, ale i živých, listnatých stromech. Najdeme ji na kmenech, větvích nebo pařezech. Občas se jí říká „vánoční houba", protože se najde právě o vánočních svátcích, někdy i pod sněhem. Tato houba je velmi chutná, zejména v polévkách.

Jidášovo ucho

Jidášovo ucho (Auricularia auricula-judae) roste v našich podmínkách hlavně na mrtvých a porušených kmenech a větvích černého bezu. Najdeme ho však i na buku, vrbě nebo jiných listnáčích. Díky svému nezaměnitelnému tvaru je tato houba lehce rozpoznatelná. Ke svému růstu potřebuje dostatek vláhy, je tak jednou z mála hub, které můžeme běžně najít i v zimě.

V Číně tuto houbu znali a používali nejméně 300 let před n. l. Naše dříve užívané jméno Boltcovitka bezová asi nejlépe vystihuje jak tvar, tak nejčastější výskyt této houby. Plodnice má želatinovou konzistenci a její povrch na dotek připomíná lidskou kůži. Barva houby je v závislosti na počasí a podmínkách světle až tmavě hnědá, někdy s načervenalými odstíny, po usušení pak černá.

Již staří Číňané znali jeho účinky

Tradice používání Jidášova ucha sahá do staré Číny. Tam bylo nejen vyhledávanou pochoutkou a ingrediencí v kuchyni, ale postupně se objevily i jeho léčivé účinky.

Nejprve se tato houba používala na obklady při zánětech očí a krku, pak se začala také užívat při problémech se zažíváním a při bolestech břicha a žaludku. Látky, které obsahuje, pomáhají redukovat vysoký krevní tlak, čistí krev a používají se jako prevence proti kornatění cév, trombóze a infarktu. Účinkuje jako prevence proti nemocem, vhodné je ale i jako podpora při rekonvalescenci po nemoci.

Jidášovo ucho obsahuje i množství minerálních látek, například vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík. Pomáhá při podpoře obranyschopnosti těla, ale také zlepšují kvalitu vlasů, nehtů a pleti a pozitivně ovlivňují funkci vnitřních orgánů. Obsahuje i antioxidanty, tedy látky pohlcující volné radikály.

Užitečné informace

Penízovka sametonohá

Z penízovky se dá připravit mnoho pokrmů, záleží samozřejmě na chuti každého. Klasikou je polévka.Na houbovou polévkupotřebujeme 300 g penízovky sametonohé, silný masový vývar (třeba z kostí nebo lze nahradit kostkou), dva brambory, 200 g kořenové zeleniny, jednu cibuli, 20 g másla, 20 g hladké mouky, stroužek česneku, kmín, zázvor, polévkové koření, petrželku a sůl.

Do silného vařicího vývaru dáme očištěné nakrájené houby, na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu, očištěné nakrájené brambory, celou cibuli, kmín a sůl. Vaříme do změknutí brambor. Polévku zahustíme světlou jíškou z másla a hladké mouky. Vaříme dalších patnáct minut a ochutíme polévkovým kořením. Po uvaření odstraníme z polévky cibuli, přidáme utřený česnek se solí a promícháme. Podáváme zdobené petrželkou, pažitkou nebo rozsekanou řeřichou potoční. Můžeme posypat smaženou houstičkou.

Jidášovo ucho

Je to právě Jidášovo ucho, tradiční pochoutka čínské kuchyně (v Číně nazývaná mu-er), které se přidává nejen do tepelně upravených masových a zeleninových hlavních chodů, najdeme ho například i v klasickém čínském zelném salátu, v tradičních asijských polévkách apod. Dá se samozřejmě použít i v české kuchyni do polévek (gulášová, česnečka, bramboračka), do rizota nebo do různých salátů.

Na čínskou polévkus rýžovými nudlemi potřebujeme 150200 g kuřete nebo slepice, 30 g mrkve, 30 g celeru, petržel, jednu špetku soli, 30 g sušeného Jidášova ucha, 100 g rýžových nudlí. Kuře nebo slepici vložíme do hrnce, přidáme snítku libečku, mrkev, celer, petržel, sůl, zalijeme 1500 ml studené vody a na mírném plameni uvaříme doměkka. Jidášovo ucho namočíme do studené vody. Do přecezené polévky zavaříme na nudličky nakrájené Jidášovo ucho, jedno rozšlehané vejce a rýžové nudle. Povaříme zhruba minutu, stáhneme z ohně a necháme ještě chvíli odpočinout. Dochutíme solí a jemně sekanou petrželovou natí. Jednotlivé porce doplníme kuřecím nebo slepičím masem pokrájeným na kostičky.

Zpracování

Pokud se chystáme zpracovat čerstvé plodnice, nejlépe je po očistění 1020 minut povaříme ve vodě, pak pokrájíme na menší kousky a přidáme do jídla (asi tak vrchovatá hrst čerstvých plodnic na dvě porce jídla). Vodu, ve které jsme houby vařili, však nevyléváme obsahuje mnoho léčivých látek. Můžeme ji po oslazení vypít jako čaj nebo přidat do polévky či omáčky.

Usušené Jidášovo ucho můžeme dnes již celkem běžně koupit v obchodech (někdy i pod názvem černá čínská houba), nebo použít své vlastní nasušené zásoby. Při dávkování sušených hub je třeba dávat pozor na množství, po uvaření poměrně přibudou na objemu.