„Nejen na přehradách ale ve stavitelství obecně není vůbec obvyklé, že by se betonové konstrukce bouraly vysokotlakým vodním paprskem. Většinou se jím spíše dočišťují,“ nastínil mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. „Tady se však bourací práce na stěnách prováděly hydrodemolicí. Výhodou je, že nepoškozuje nosnou ocelovou výztuž, která by se jinak musela kompletně předělávat. Pouze z ní vymele veškerý beton,“ doplnil.

Přehradní nádrž Nechranice leží na rozhraní chomutovské a pětipeské části Severočeské hnědouhelné pánve. Do provozu byla uvedená v roce 1968. Její hráz je délkou 3280 metrů nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě. Přístupná je veřejnosti, která ji využívá k odpočinku, rybolovu a vodním sportům. Hlavním účelem vodního díla je zajišťování minimálního zůstatkového průtoku pod ním, snížení velkých vod na Ohři, dále částečná ochrana území pod nádrží před povodněmi a výroba elektrické energie ve vodní elektrárně.

Dalším pozitivem je, že není potřeba na celou dobu prací odstavovat dopravní provoz na hrázi. Jistým negativem však je, že opravy probíhají delší dobu, než kdyby se bouralo ryze mechanicky.

„Je tam vysoký tlak, to si ani nedokážeme představit. Dosahuje třeba 250 metrů vodního sloupce. Při práci odlétávají kusy betonu až do vzdálenosti 50 metrů, takže nebylo možné bourat na více frontách, aby se práce urychlily,“ popsal Svejkovský. „Probíhaly na jednom místě a dokonce byly řízené na dálku,“ doplnil.

TOP 5 projektů, které se v Ústeckém kraji rozběhnou v roce 2024. Je na co se těšit.
TOP projekty, které se letos v kraji rozběhnou. Lávka, koupaliště i cyklostezka

Hydrodemolicí bylo zbouráno 541 metrů krychlových železobetonových konstrukcí. Unikátní metoda byla nasazená v rámci oprav pravého bezpečnostního přelivu, což je investiční akce za takřka 120 milionů korun.

Původní bezpečnostní přeliv byl postavený v 60. letech spolu s přehradou a podle mluvčího jeho technologie nedokázala naplno využít potenciál přehrady jako protipovodňové zábrany a pro ochranu území pod ní. Proto bylo už před dvěma dekádami rozhodnuto o rekonstrukci. Její první část proběhla vzápětí. Druhá, která zabrala více než tři roky, skončila v roce 2020. Právě tehdy začala obnova bočních polí bezpečnostního přelivu, kdy původní zábrany nahradily nové klapky, se kterými se lépe zachází i při vyšší hladině v přehradě. Jako první se stavebníci pustili do levého pole, od loňského roku pracují na pravém.

TOP projekty, které se letos v kraji dokončí. Ožije nádraží, vylepší se špitály.
TOP projekty, které se letos v Ústeckém kraji dokončí. Vylepší se i špitály

V rámci této investiční akce je navržena demontáž původní hradící konstrukce pravého krajního pole bezpečnostního přelivu, jeho náhrady dutou klapkou a rekonstrukce přelivného objektu tak, aby byla možná vestavba nové hradící konstrukce.

„Po demontáži hydrostatického uzávěru budou demontovány boční těsnící štíty, ložiska hradící konstrukce i další zabetonované části konstrukce. Vybourají se veškeré původní zálivky a odbourá se podstatná část plochy tak, aby byl vytvořen dostatečný prostor pro sklopení nové hradící konstrukce,“ popsal státní podnik v profilu veřejných zakázek.

Objemy konstrukcí a prací na obnově bezpečnostního přelivu přehrady:

Konstrukce vodních staveb ze železobetonu: 244,5 m3
Bourání železobetonových konstrukcí hydrodemolicí: 541,2 m3
Bourání základů ze železobetonu: 329 m3
Reprofilace stěn cementovými sanačními maltami: 675,9 m2
Dodatečné vlepování betonářské výztuže: 2163 m
Doprava suti: 1517,54 t
Výroba ocelové konstrukce klapky: 105,64 t
Povrchová úprava ocelové konstrukce: 480 m2
Zdroj: Povodí Ohře

Mohlo by vás zajímat: Na Jihu už 89 nových míst mělo být, parkoviště začnou v Žatci stavět až na jaře

Zdroj: Deník/Petr Kinšt