Kliknutím zvětšíteZ tohoto počtu je asi osm stovek porodů. Zbylou část tvoří gynekologické operace. Specialitou místního oddělení jsou urogynekologické zákroky.
Právě v tomto nadstavbovém oboru hraje chomutovská nemocnice v regionu Michal Zeman, primář oddělení, stál u zrodu této subspecializace v Ústeckém kraji a neustále ji se svými kolegy pomáhá vyvíjet. V poslední době přivádí do Čech zcela novou metodu léčby.
Čím se zabývá urogynekologie a jak se tento obor stal vaší specializací?
Urogynekologie řeší, laicky řečeno, jednak potíže s nechtěným únikem moči u žen a dále se sestupem pánevních orgánů. Samostatný obor je relativně mladý, týká se cca posledních 25 let. V kraji jsme ho pomáhali zavádět zhruba před osmi lety. Do doby před zavedením moderních operačních metod nebyly výsledky klasických operací příliš uspokojivé. Do rozvoje urogynekologie se promítly nové poznatky z oboru funkční anatomie. Teprve před zhruba 25 lety bylo například známo, jakým způsobem je zavěšená děloha a pochva, proč u mužů nesestupují pánevní orgány a mnoho jiných věcí. Překotný vývoj nových poznatků umožnil na tyto otázky odpovědět. Nastala potřeba obor osamostatnit, problémy pacientek prostě nebyly ani urologické, ani gynekologické, ale urogynekologické. Po mém příchodu na oddělení, před 10 lety, jsem se stal propagátorem a průkopníkem urogynekologie v kraji, prosadil jsem jeho vznik a rozvoj. Podařilo se mi získat atestaci a specializaci. Díky množství a spektru prováděných výkonů máme v kraji asi i nejvíce zkušeností. Od loňského listopadu jsme jako první v ČR začali jako první používat novou metodu léčby statiky pánevního dna.
V čem je tato metoda specifická, čím se liší od ostatních?
Již dlouho používáme k posílení oslabeného pánevního dna implantáty, takové síťky ze speciálních materiálů. Výsledky po operacích byly a jsou výborné. Nejde však o vhodné řešení pro ženy, které žijí sexuálním životem. Implantáty nejsou schopné konkurovat svou elasticitou neporušené poševní stěně. Jako první v České republice jsme začali používat nový implantát, vyvinutý v Německu. Jde o tenkou pásku zaváděnou laparoskopicky, která vytvoří zcela nový závěs sestupující děloze. Tato metoda je v současnosti ve správné indikaci nejšetrnějším způsobem řešení sestupu dělohy a čípku děložního u mladých žen, které jsou a pravděpodobně ještě dlouho budou sexuálně aktivní. Během dvou měsíců jsme provedli čtyři takové operace, výsledky jsou perfektní. Díky prvenství a našim zkušenostem jsme se stali školícím centrem pro tento typ operace pro Čechy.
Urogynekologie však není jedinou oblastí gynekologicko-porodnického oddělení, ve které můžete nabídnout více než ostatní nemocnice. Chomutovská porodnice je vyhlášená skvělým přístupem personálu, příjemným prostředím a také upřednostněním vaginálního porodu obecně, dokonce i v případě polohy miminka koncem pánevním. Vnímáte tyto přednosti vaší porodnice?
Zajisté. Co se týče personálu, sestry i lékaři u nás mají opravdu empatický přístup, vše důkladně vysvětlí, seznámí pacientky s postupy léčby i s dalšími možnostmi. Lékaři i sestry jsou tu navíc velmi ochotní. Jsem součástí tohoto týmu, vnímám tedy tyto skutečnosti, ale každý pozitivní ohlas zvenčí je pro mě důležitý. I nové prostředí je kladně hodnocené. Koncem roku proběhla na celé lůžkové části rekonstrukce jsou vyměněná okna, vymalované zdi, natřené dveře a futra, což pomohlo zpříjemnit prostředí rodičkám i personálu. Na každém pokoji je sociální zařízení, televize, přístup na internet.
Pojďme však k samotným porodům. Co je zvláštního na vaginálním porodu koncem pánevním?
V mnoha porodnicích se totiž stalo zvykem, že jakmile je poloha miminka laicky řečeno zadečkem napřed, přistoupí se k císařskému řezu. A to i v případech, kdy není žádný jiný důvod než tato poloha. S tímto já hluboce nesouhlasím. Císařský řez má být indikovaný a opodstatněný, jde o život zachraňující výkon. Pak je to naprosto v pořádku. Důvodem však nemůže být pouze konec pánevní. Mnoho žen navíc chce rodit vaginálně i v této situaci. Uvědomují si totiž, že zatímco jejich tělo je připraveno vaginálně porodit hned několikrát v životě, po císařském řezu může být třeba třetí těhotenství nedoporučeno. A pokud si to neuvědomují, musí je na to lékař upozornit, což se ale mnohdy neděje. U nás máme až sedmdesát procent všech „konců pánevních“ odrozených vaginálně a děti takto porozené jsou zdravé jako ty rozené hlavičkou.
Zaznamenalo porodnictví za dobu vaší praxe nějakou změnu, o které jste třeba na studiích jen snil?
Mám více než dvacetiletou praxi, za tuto dobu k převratným změnám v oboru porodnictví nedošlo, snad právě jen k obrovskému nárůstu počtu císařských řezů, čemuž se nyní snažíme vehementně bránit. Pokud ale vezmu období zhruba padesáti let, to je jiná. Za tu dobu došlo k revoluci, a to zavedením takzvaného CTG. To je přístroj na sledování srdíčka miminka v těhotenství a během porodu. CTG rozhodně umožnilo skokově snížit procento postižení nebo smrti dětí při porodech, na druhou stranu ale způsobilo skokový nárůst počtu císařských řezů. V danou chvíli se ale jednalo o chtěnou záležitost, díky níž bylo zachráněno mnohem více dětí, které by dříve neměly šanci. Druhou revoluční změnou v porodnictví byl objev a zavedení do praxe léků, které vyvolávají a ovlivňují děložní činnost. Mnoha poruchám se dá předejít včasným ukončením těhotenství. Nemyslím císařským řezem, ale uměle vyvolaným vaginálním porodem, kdy rezervní kapacita miminka je ještě dostatečná a vaginální porod v pohodě zvládne. Samostatnou kapitolou na dlouhé povídání je pak objev a rozvoj ultrazvukového vyšetření, které zcela změnilo diagnostické možnosti porodníků. S rozvojem porodnictví souvisí bouřlivý rozvoj neonatologie, kdy pediatři jsou schopni smysluplně pečovat a „vypiplat“ předčasně narozené děti, které by dříve neměly šanci.
Vybavíte si nějakou zajímavou příhodu ze své praxe?
Takových těch malých příhod je strašně moc. Vzpomínám si ale na případ, který se dnes již málokdy vidí. Vyšetřoval jsem maminku, která byla celé těhotenství přesvědčená, že čeká dvojčata. Byla téměř na konci těhotenství a celou tu dobu jí všichni, i renomovaní lékaři tvrdili, že bude mít dvojčata. A ejhle, v děloze 3 hlavičky, 3 srdce, mnoho končetin… čekala trojčata. Bylo to obrovské překvapení jak pro oba rodiče, tak i pro mě. Vzal jsem si ponaučení, že všechno je potřeba zkontrolovat a věřit jen tomu, co sám vidím. Podobných veselých historek je více, pro mě je ale šťastnou příhodou každý porod, který skončí dobře v tom smyslu, že na konci je zdravá a spokojená maminka a zdravé dítě.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
