Ilona MickováZdroj: Gymnázium ChomutovJak se změnila doporučená literatura v porovnání s uplynulými deseti či dvaceti lety?
Proměnila se v návaznosti na státní maturitu, která byla zavedená v roce 2011. V seznamu musí být minimálně šedesát titulů, v našem je jich ale téměř sto dvacet a stále bobtná. Každý rok přidáváme nějaký další titul. Samozřejmě se jedná o ty nejnovější. Dříve dostávali maturanti otázky hlavně s ohledem na literární historii a občas zbyl prostor pro knihu. Teď je to více o samotné knize, kterou mají studenti přečtenou. Myslím, že je model nastaven dobře.

Převažuje klasika nad současnými texty?
Převažuje klasika, té je přibližně 80 titulů. Dalších 40 je současných. 

Je to dobře? Neměly by to být spíš soudobé knihy, které se protínají s jejich životy?
Není to špatně. Hlavně v tom smyslu, že se jedná o díla prověřená a ověnčená různými literárními cenami, navíc bývají nadčasová. Jinak by to ale ani nešlo, protože si studenti z této nabídky vybírají povinných dvacet knížek, kdy určitý počet musí být z období do 18. století, 19., 20. až do současnosti.

Jedna jako druhá. Lidé po covidu přichází o schopnost rozeznat tváře, míní vědci

Které tituly jsou populární a které studenti nesnášejí?
Spousta studentů si vybírá knížky podle délky. To je velmi často rozhodující kritérium, je-li kniha silná. Máme tu ale také řadu velkých čtenářů. Hodně oblíbený je básník Karel Hynek Mácha a Karel Havlíček Borovský s jeho Tyrolskými elegiemi nebo Králem Lávrou. Myslím, že méně oblíbená je třeba Božena Němcová nebo Jan Neruda. Stává se i několik let za sebou, že do své četby nikdo nezařadí Povídky malostranské.

Škola má možnost do nějaké míry doporučenou literaturu obměňovat. Děláte to často, nebo je váš seznam stálý?
V roce 2011 jsme určitě neměli sto dvacet knížek, postupně jsme ale přidávali. Ve srovnání s předchozími léty je na seznamu hodně současné literatury. Nově tam máme například Hanu Mornštajnovou.

Urban, Topol, Viewegh

Co dalšího jste přidali a setkává se to s přijetím studentů?
Miloše Urbana, Jáchyma Topola nebo Michala Viewegha a na přání studentů jsme přidali také Farmu zvířat od George Orwella. Je to další kniha k jeho románu 1984, který jsme měli do té doby. Dále chtěli Shakespearova Romea a Julii, dříve jsme měli Hamleta. Pak jsou ale také autoři a tituly, které by studenti chtěli, ale ono to úplně nejde.

Jaké například?
Ti mladší velmi často nabízejí Harryho Pottera. Je to sice knížka krásná, do gymnaziálního seznamu ale nepatří, takže to neprojde ani do budoucna.

Na jedné ze středních škol měli Stmívání s upíří tematikou, přišlo mi to jako značný ústup z původních požadavků. To asi nemáte.
Ne, nemáme. Také si myslím, že je to ústup. Přijde mi, že by studenti těmito žánry trochu pohrdali.

O jeho smrti báj nelže: Jánošíka opravdu pověsili na hák. Vše ostatní bylo jinak

Odebrali jste některé tituly?Ne. Ale budeme muset, protože se u některých knížek stává, že nejsou dobře dostupné. Viz třeba teď jsme narazili na Květy intimních nálad Antonína Sovy, které se špatně shánějí.

Změnil se přístup studentů ke čtení povinné literatury? I dříve studenti fixlovali, dnes mají možnosti širší.
To mají. Občas to zkoušejí. Při ústní zkoušce před sebou ale mají úryvek z knihy, který by měli zasadit do kontextu. Chci obvykle vědět, co tomuto úryvku předchází a co následuje. Pak je snadno odhalitelné, jestli mají načteno, nebo ne.