Kliknutím zvětšíteNa moři, řece, rybníku. Tam všude lze jezdit na paddleboardu. Vyhledávaná letní zábava s pádlováním na prkně vestoje je velký trend. Obliba stále roste. "Před dvěma lety jsem si myslel, že trh bude stagnovat a zasytí se, ale opak je pravdou. Lidí jezdí na prknech čím dál více. Poptávka je obrovská, mohli bychom si otevřít fabriku. Takovou cestou ale jít nehodlám. Dělám to proto, že mě to baví. Nechci být továrník," říká třiačtyřicetiletý David Stolín. Jablko v jeho případě nepadlo daleko od stromu. Už jako malý sledoval otce, jak v garáži tvoří windsurfingové prkno. Zatímco táta používal na výrobu stěžně trubky z fabriky, maminka podomácku šila plachty. Společně pak vyráželi v dřevních dobách windsurfingu na Rozkoš, východočeské moře.
I dnes dává David Stolín přednost rodinnému podniku s manželkou. Zatímco čínské fabriky chrlí 20 tisíc paddleboardů měsíčně, on jich vyrobí ročně 80 až 90 kusů. Během jednoho týdne zvládnou Stolínovi vyrobit dvě prkna. Potrpí si na kvalitní materiál. Můžete si je strčit do batohu, nafouknout pumpičkou u rybníka a vyrazit na vodu. Základem je dvouvrstvá nylonová tkanina potažená PVC. Dlouhá jsou od tří do čtyř a půl metru. Už nyní mají zakázky na Vánoce. Jeden paddleboard stojí zhruba 19 tisíc korun. Vedle toho, že se Stolín věnuje extrémnímu kajakingu v divokých peřejích řek, vede také paddleboardovou školu. Lidé se podle něj naučí jezdit na prkně na klidné vodě do pěti minut.
"Výroba je celkem jednoduchá. Nakoupíme distanční tkaninu v roli, ze které se podle šablony vyřízne tvar prkna. Pak se slepí bočním spojem, přilepíme nášlapnou plochu, na které se při paddleboardingu stojí. Na závěr se přidávají poutka, ploutvičky, ventil a nakonec loga," popisuje David Stolín výrobní proces. K prknu dostávají zákazníci pádlo. Většinou je třídílné, aby se dalo rozložit a sbalit do vaku, ve výbavě nechybí pumpička. "Někdo chce na prkno berušku nebo hrošíka, dělal jsem i duhového jednorožce," vybírá zvláštní požadavky zákazníků.
David Stolín se věnuje výrobě paddleboardů od roku 2012. Začátky byly zajímavé. "Byli jsme tři kamarádi, dva z Trutnova a jeden z Litomyšle, kteří si chtěli udělat svoje vlastní prkna," vypravuje. První prkna měla 150 centimetrů, jezdily na nich jejich děti. "První kousky se povedly. Pak jsme na nich začali jezdit my. Viděli to naši známí, kteří je také chtěli. Začali jsme proto přemýšlet nad komerční stránkou výroby," vzpomíná na začátky, které se odehrávaly v Litomyšli a poté v kozím chlívku v Markoušovicích u Trutnova.
"Chodili jsme normálně do práce, dělali jsme tesaře na střechách. Výroba paddleboardů byl takový koníček. Potřebovali jsme dílnu, tak jsme využili kozí chlívek. Byla to klasická garážovka," usmívá se.
Paddleboarding v akci.
Při výrobě nafukovacího prkna se inspiroval na internetu. "Dohledal jsem patent z roku 1936, podle kterého Goodyear vyráběl nafukovací letadlo. Tehdy to bylo myšlené jako únikový modul pro americkou armádu. Nafukovací letadlo shodili Američané v kapsli, člověk si ho na poušti nafoukl, zároveň plavalo," přibližuje, kde našel vzor pro materiál k výrobě.
Ta se postupně rozbíhala. Objednávky přibývaly. "Přestali jsme chodit na střechy a výroba paddleboardů se stala naším plnohodnotným zaměstnáním. Od roku 2015 jsme se zabývali už jen paddleboardy," vysvětluje.
Paddleboarding podle Davida Stolína boduje u lidí proto, že to je celkem jednoduchý sport. "Vypadá to složitě, pádlovat na prkně vestoje. Ale ten, kdo to zkusí, zjistí, že to není až tak náročné. Podle mých zkušenosti se každý naučí jezdit do pěti minut. Na klidné vodě se dají základy paddleboardingu rychle zvládnout," tvrdí.
Za velké plus považuje praktickou stránku. "Člověk si prkno sbalí do batohu nebo auta, má k dispozici nafukovací plavidlo. To je velká výhoda. Je nerozbitné. Můžu ho přejet autem a nic se mu nestane. Je to super plavidlo. Prkna jsou vyvinutá na české terény, pro české spotřebitele. Aby se s nimi lidé mohli svézt jak na klidné vodě, rybníku, jezeře, tak aby si je mohli vzít k moři a na naše mělké řeky, kterých je požehnaně a nabízejí hodně pěkné terény," charakterizuje výrobek.
David Stolín sám říká, že jeho paddleboardy nejsou nejlevnější. Vysvětluje to tím, že klíčová je pro něj kvalita. "V marketu se dá koupit prkno od 7 tisíc. To jsou ale spotřební věci, které vyžadují častou opravu a za dva roky se vyhodí do kontejneru," poznamenává.
Zákazníkům předává zboží ideálně osobně rovnou u vody. "Lidi chtějí vědět, jak se na tom jezdí, proto jim dáváme ukázku. Od toho se odvíjí také škola paddleboardingu, při které pořádáme víkendové kurzy na divoké vodě. Lidé se učí jezdit na řece, pohybovat se, pádlovat, padat. Oblíbené místo je Paraplíčko. To je peřej na Jizeře u Železného Brodu. Je to skvělá tréninková trať, aby se lidé naučili jezdit na řece," popisuje.
Že by mu s koncem letní sezony ubývala práce, to nehrozí. "Jedu celoročně. Na konci léta si už lidé objednávají na Vánoce, sbíhají se mi objednávky. V lednu pak chodí objednávky na další sezonu," dodává.
David Stolín se zabývá rovněž vývojem dalších moderních plavidel, například elektrických hydro foilů, jet surfů a speciálních nafukovacích kajaků, o které je zájem v Jihoafrické republice, Anglii či USA. "Roky, kdy jsem to dělal ze srandy, jsou dávno pryč. Člověk s tím stráví hodně času a energie," říká.
62
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
