Když před několika měsíci ohlásila většina řetězců, že přestane prodávat vajíčka z klecových chovů, Základní škola Rudolfa Koblice v Kadani už byla o krok napřed. Zdejší školní jídelna vaří jen z vajec od farmářů a spokojených slepic.

Pro změnu dodavatelů se rozhodla vedoucí školní jídelny Darina Bendová. Vajíčka z klecových chovů ve své domácnosti odmítá a hledala způsob, jak se od nich oprostit i při vaření ve školní jídelně. Nečekala ji ale jednoduchá cesta. „Pan ředitel mi dal ke změně svolení, museli jsme ale najít dodavatele a zároveň zajistit, aby nedošlo ke zvýšení ceny jídel,“ popisuje Darina Bendová. „Bylo nemyslitelné, abychom zvýšili cenu nebo vařili z neklecových vajec třeba na úkor toho, že děti nedostanou ovoce,“ podotýká vedoucí školní jídelny.

Po dvou měsících letních prázdnin a hledání dodavatelů, počítání a telefonátů došla škola k zajímavému zjištění. „Ukázalo se, že rozdíl v ceně vajec od slepic z klecí a volného chovu může být i jen deset dvacet haléřů. Vysoké ceny si určují řetězce,“ říká Bendová.

Školní jídelnu nyní zásobují dvě rodinné farmy, a přestože ani jedna nepůsobí v našem kraji, náklady se nijak nenavýšily. „Nakupujeme vajíčko za 2 koruny 80 haléřů, tedy za stejnou cenu jako předtím. Dodávky z farmy k nám se navíc podařilo zajistit přes firmu, od které odebíráme i maso a další potraviny,“ líčí Darina Bendová.

Zásobování? Bez problému

Vajíčka z klecových chovů nesmí práh školní jídelny překročit už od září loňského roku. Zásobování, přestože se okruh dodavatelů zmenšil jen na dva, zatím nijak nevázne. „Zvládáme zásobit jídelnu na sto procent. Bez ohledu na to, jestli uvaříme 500 vajec za měsíc nebo 450 jako přílohu k čočce v jeden den,“ vypočítává vedoucí školního stravování.

Kadaňská škola je podle společnosti Compassion in World Farming, jež vede celoevropskou kampaň za zrušení klecových chovů, pravděpodobně vůbec první školou v Česku, která z vajíček od nosnic v klecích nevaří. Škola zároveň věří, že se stane inspirací i pro další vzdělávací zařízení. „Věříme, že máme možnost ovlivnit etický způsob výroby potravin i jejich kvalitu. Zároveň doufáme, že půjdeme příkladem i dalším školám a institucím,“ uvádí Bendová.

V našem regionu ale zatím školy k podobným krokům nepřistupují. „Bylo by to určitě skvělé, zatím jsme o tom ale neuvažovali. Pravděpodobně by se tím navýšila cena jídel, a to je komplikace,“ říká vedoucí školní jídelny litvínovské Scholy Humanitas Kateřina Holá.

V Žatci zatím klecová vajíčka ze školních jídelen nemizí, řada škol už ale dává přednost odběru potravin z regionu. „Snažíme se podporovat místní podnikatele jak v odběru masa, tak i zeleniny a ovoce,“ potvrzuje Daniela Šindelářová, vedoucí školní jídelny na žatecké střední odborné zemědělské a ekologické škole.