Svahy nad řekou Ohře a nechranickou přehradou jsou zahřívané odpoledním sluncem. Mrazy předešlých nocí dokládá jen spálená réva, na níž je jen tu a tam pár živých oček, ze kterých by mohly vzejít hrozny vína.

„Podívejte se tady na ty mladé letorosty, jsou zmrzlé a vysušené jako tabák. Úplně hotovo,“ říká vinohradník a vinař Lukáš Němeček, když mne torzo výhonku v ruce. Rozpadne se na prach. Odhaduje, že odepsat může 90 procent úrody, kterou by sklidil ze dvou hektarů.

„Hned po prvním mrazu v úterý jsme viděli, že je spodní hektar, kde máme odrůdu Müller Thürgau, pryč. Ten byl kompletně. Nahoře to ale vypadalo, že třeba 25 procent zůstane. Jenže po teplotách mínus čtyři stupně to další noc kleslo na mínus šest a všechno to lehlo,“ zkonstatoval.

Lituje hlavně ztracenou úrodu odrůdy Kerner, která Vinařství Němeček proslavila. Za víno z ní získal řadu ocenění. Paradoxem je, že hlavní cenu a zlatou medaili jeho rodinné vinařství přebíralo za oranžové víno o tomto víkendu na Vinařských Litoměřicích. Tedy pouhé tři dny po pohromě.

Další z vinohradníků a vinařů, kteří hospodaří u Března je Jakub Mikulášek. Ten je přesvědčený, že přišel o veškerou úrodu na osmi hektarech, kde pěstuje révu několika odrůd. „Nezůstal ani jeden lísteček. Je to pro nás tragédie, že se to nedá popsat,“ shrnul zasmušile. „My vinaři vždycky počítáme s nějakou ztrátou, ale ne stoprocentní,“ dodal.

Také jeho vinařství, které sdílí s bratrem, má na kontě řadu úspěchů. Poslední z nich se opět týkají oranžového vína, což je typ bílého vína. Vyrábí se tak, že se pomleté slupky a pecičky hroznů ponechají v kontaktu s moštem, čímž vznikne finální produkt s oranžovým odstínem. Víno navíc zraje v dubových sudech.

Podle Lukáše Němečka a Jakuba Mikuláška nebylo možné katastrofě předejít. Na ochranné metody, které využívají vinohradníci na Moravě nebo například ve Francii, jíž je zapalování parafínových svíček ve vinohradu nebo pořízení odporového drátu, jejich malá rodinná vinařství nemají prostředky. Náklady na jeden hektar vinice by totiž dosahovaly zhruba sto tisíc korun.

Vinařství tak čekají těžké časy, kdy bude potřeba sesekat výdaje a zastavit investice. Vinařství bratrů Mikuláškových má například ve sklepě zásoby lahví vína na celý rok, otázou je, co bude v roce dalším. Protože se chtějí vyhnout další hrozbě v podobě zavedení spotřební daně, snaží se ho v těchto dnech co nejvíce prodat.

„Jinak by nám to ukradlo dalšího půl milionu korun. Lidé nás naštěstí podporují po tom, co se teď stalo, a posílají objednávky. Během čtyř dnů se nám tak podařilo prodat to, co jindy za dva měsíce,“ ocenil vinař.

Lidé z okolí zároveň vinařství zahrnuli dotazy, kam mohou posílat finanční dary, aby mu pomohli z nejhoršího. Na radu dalších proto vznikl účet pro Virtuální láhev, na nějž se odkazuje z facebookových stránkách Vičického vinařství.

V oblasti hospodaří už osmnáct let také Václav Hlava. Svůj hektar vinic má přímo u řeky Ohře. Situaci nevidí tak černě. „Mám vinici úplně nejníž a jsem zvyklý, že část úrody pomrzne, stává se to každé tři čtyři roky. Jsem totiž v oblasti, které se říká zámrzná nížina,“ nastínil. „Ono to ale znovu vyroste a vyraší. Kdyby to tak nebylo, tak už to nedělám,“ dodal. Podle jeho odhadu, bude nutno odepsat zhruba 30 procent úrody. „Sedmdesát procent ale sklidím,“ je přesvědčený.