Proměna za půl miliardy. Chystané centrum v Ústí napoví, co s uhelným regionem

Kolemjdoucí pejskař nad bombastickou informací kroutí hlavou. Nevěří, že z jednoho z tuctu severočeských brownfieldů má být možná nejmodernější budova v celém městě. Vlastník nemovitosti, Ústecký kraj, se snažil před lety nemovitosti zbavit dražbou s nejnižším podáním 50 milionů korun. A neuspěl. Happy end ale jistý není. Záleží, jestli zástupcům vlády i Evropské komise přijde smysluplné naplánované využití objektu.

To v uplynulých měsících pilovali lidé z krajského úřadu. Smysluplný zatím přišel víc než dvacítce nezávislých hodnotitelů z regionu. Takzvané Transformační centrum (TC) je jedním z 11 projektů, které mají po jejich hlasování v takzvané Regionální stálé konferenci (RSK) největší šanci na získání finančních prostředků z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Ten má do kraje v příští dekádě přinést až 16 miliard korun.

Proč chtějí zrušit lokálku? Nechápala to, tak o „rušicích“ natočila film

Centrum se má stát pilířem proměny regionu. Ten spolu se sousedním Karlovarským, ale i Moravskoslezským krajem v příštích dekádách čeká kvůli evropskému „zelenému“ důrazu odchod od hospodářství založeného na uhlí. V TC má najít zázemí otevřená datová platforma a mají se tu sejít poradenské firmy pro digitalizaci a průmysl 4.0 i pro energetický management, ale také experti na plánování krajiny i urbanismus.

„Objekt bude inteligentní budova sloužící zároveň jako ukázka využití nejmodernějších technologií ve stavebnictví,“ dodávají tvůrci projektu. O TC spolu s dalšími deseti projekty bude v září jednat vláda. Ta má posunout vybrané projekty ze všech tří krajů dál do Evropské komise, která o nich rozhodne do konce tohoto roku.

Jedním z hlavních gestorů projektu, zejména jeho podnikatelského pilíře, je Inovační centrum Ústeckého kraje (ICUK), které teď sídlí v centru města. Pokud by se objekt podařilo postavit, ICUK by se na Severní Terasu do pěti let přestěhoval. „Je ale ještě velká otázka, jestli kraj ten dům vůbec bude stavět,“ upozornil šéf ICUK Martin Mata. I vzhledem k nutné finanční spoluúčasti hejtmanství na projektu je tak na stole i varianta, kdy zůstane jen jeho obsahová část.

Malí ajťáci se tuží. Programovat roboty se naučí raz dva díky univerzitě

Stavba skoro na dvou hektarech má vyjít na 550 milionů korun. Stamiliony chce kraj žádat také na služby, které tu poskytne během pěti let. Přípravy už začaly. „Nyní se opravdu řeší investiční záměr pro schválení v krajských orgánech, příprava a rozpracování projektového záměru do stupně studie proveditelnosti, stavební projektová dokumentace a příprava architektonické soutěže,“ potvrdil mluvčí hejtmanství Martin Volf.

Drobné stavební práce, které na okraji pozemku v tuto chvíli probíhají, se ale projektu nijak netýkají. Odbor investic krajského úřadu tady zadal opravu venkovního hřiště s dostavbou šaten a přístupových komunikací. Hřiště využijí studenti střední školy Václava Šmejkala, na jejímž objektu přes ulici právě probíhá rozsáhlá a nákladná rekonstrukce.

Palce projektu drží náměstek ústeckého primátora Pavel Tošovský (ODS), který pro něj hlasoval v RSK. Nejen že by se opravila jedna z nevyužitých nemovitostí ve městě. „Fandím moderním technologiím, pokud mají smysl. Fandím tomu, co kraj i město posune dál,“ řekl Tošovský. Další člen RSK za Sdružení místních samospráv Petr Liška (STAN) si na projektu cení, že má pomáhat vzniku nových menších firem, které potřebují pomoc v začátku. „Přijde mi to přínosné pro budoucnost kraje,“ zmínil Liška.

„Do výběru projektů nebylo moc vidět“

Podle Mikuláše Peksy, europoslance z Ústeckého kraje za Piráty, projekt TC stejně jako ostatních deset nejsou úplně špatně připravené. Vadí mu ale, že v procesu jejich vytváření dostaly přednost více velké firmy než malí hráči. „Spíše než abychom udávali nové trendy v oblasti tranzice energetiky, směřujeme k následování existujících zahraničních vzorů. Jakkoli je to promarněná příležitost, jsem rád, že vedení kraje nakonec nějakou strategii vytvořilo a je tu naděje, že se posuneme od stávajícího uhelného skanzenu,“ dodal Peksa.

Bez vody z kohoutku? V budoucnu to možná bude tvrdá realita

Proces přípravy projektů podle něj nebyl příliš transparentní. V tom se shodne i s lidmi z Centra pro dopravu a energetiku (CDE). Pracovníky této pražské nevládní neziskovky zaráží, jak málo informací o dosavadním procesu se zatím dostalo k místním nejen v Ústeckém kraji. „Podle jarního průzkumu veřejného mínění u společnosti Kantar pouze 3 procenta lidí u nás dokáže říct, co to spravedlivá transformace je,“ upozornila Zuzana Vondrová z CDE s tím, že přitom právě zapojení veřejnosti do přípravy na čerpání miliard z veřejného rozpočtu chtějí po členských státech v Evropské komisi.

Podle Vondrové, která je také za neziskový sektor a ekologické organizace jedinou členkou celorepublikové Transformační platformy, vytváří nedostatečné zapojení veřejnosti do této přípravy negativní pocit, že se strategické projekty pro čerpání peněz z evropského fondu vyprofilovaly při jednání za zavřenými dveřmi.