Zmije obecná je jediný jedovatý had, který volně žije v České republice. Jed tohoto hada je opředen mnoha mýty, stejně jako zmije samotná. V mnoha případech je však nebezpečnější alergie na jed než samotné hadí uštknutí. Každopádně se však kousnutí nevyplatí podceňovat a vždy by měl být přivolán lékař. Nicméně o tom, že je hadův jed přeci jen trochu přeceňován, svědčí i aktuální případ z Libereckého kraje.

V minulém týdnu vyráželi liberečtí záchranáři do Bílého Kostela. Na zahradě mateřské školky tu zmije uštkla do prstu čtyřletou holčičku. „Žádné závažné problémy to ale děvčátku nezpůsobilo," uvedla mluvčí libereckých záchranářů Lenka Markovičová. Dítě bylo ale pro jistotu převezeno do liberecké nemocnice.

Otok a zarudnutí

Podle ředitele liberecké záchranné služby Stanislava Mackovíka je hladký průběh hadího kousnutí naprosto běžný. „Ročně máme čtyři až pět uštknutých lidí a komplikace se objeví jen zhruba u jednoho z deseti," uvedl.

InfoblokKousnutí zmijí se tak podle něj nejčastěji projeví pouze otokem kolem místa kousnutí, zarudnutím a dvěma rankami od 3-4 milimetrů dlouhých zubů zmije. Zdravému dospělému ani dítěti tak ohrožení života nehrozí. Každé kousnutí také nutně neznamená vypuštění jedu. Zmije totiž umí jeho použití při útoku regulovat a použije ho jen zhruba v polovině případů.

Děti a starší osoby by však měly být ošetřeny lékařem v každém případě. Větší nebezpečí může hrozit také kardiakům a osobám s plicním onemocněním.

Volání záchranné služby u každého kousnutí však nutné není. „U dospělého člověka je to na jeho rozhodnutí, stejně jako v případě projevů jiné nemoci," uvedl přední český odborník na hadí uštknutí doktor Jiří Valenta.

Mezi nejzávažnější projevy otravy jedem zmije patří zvracení, bolest břicha, průjmy, také snížení tlaku a možný oběhový kolaps. Podle Valenty se však takto těžký průběh po uštknutí v České republice v průběhu posledních dvaceti let neobjevil.

Nebezpečná alergie

Je však nutné mít na zřeteli, že nejvíce ohroženi jsou lidé, kteří o tom zpravidla ani neví. Alergie na zmijí jed se totiž dopředu zjistit nedá. Existuje však vysoká pravděpodobnost, že člověk alergický na jed blanokřídlého hmyzu bude alergický i na jed zmije. Alergici mající se na pozoru před vosami a včelami by si tak měli dávat pozor i na hady. Alergická reakce je oproti samotnému kousnutí nebezpečnější kvůli rychlosti nástupu potíží. „Nástup intoxikace trvá řádově desítky minut, prudká alergická reakce může vyvolat oběhové postižení typu šoku i v řádu minut," popsal rozdíly doktor Valenta.

V mnoha případech jde však předejít samotnému střetu se zmijí. Had reaguje na otřesy při lidské chůzi a člověku se snaží vyhnout. Kouše jen když se cítí ohrožený. „Chodit do vysoké trávy s holýma nohama je nerozum," míní Mackovík. Had občas nestihne zmizet dostatečně rychle a dojde tak ke konfrontaci, o kterou ani jeden z aktérů nestojí.

V žádném případě by se také lidé neměli snažit chytit zmiji do rukou. Pokud ji naleznete například na zahradě, nesnažte se ji zahnat či odchytit. Přineste rádio, položte ho poblíž zmije a pusťte nahlas hudbu, ideálně techno. Otřesy půdy hada zaženou.

Jana Štukhejlová