Hydroponie je pro městské zahradničení velkým lákadlem. Nabízí alternativu lidem, kterým chybí venkovní zahradní prostory. Během zimních měsíců se o čerstvý salát na kuchyňské lince postará hydroponický truhlík s LED osvětlením. Samozřejmě s vaší pomocí. Zdravější je tento způsob i pro rostliny samotné, pěstební médium je sterilní, což omezuje výskyt plevelů, půdních chorob a škůdců. Hydroponická zelenina má vyšší obsah vitaminů a minerálních látek než klasická, roste rychleji, živiny jsou spolu s vodou dopravovány přímo ke kořenům.

Ke svému růstu jahodník, stejně jako salát či pokojovka, potřebuje jen světlo, oxid uhličitý, kyslík, vodu a živiny. Světlo slouží k procesu fotosyntézy, během níž se vytváří glukóza poskytující energii pro životní procesy rostliny. Oxid uhličitý rostliny využívají k tomu, aby dýchaly, do ovzduší naopak vypouštějí kyslík. Voda pomáhá udržet salát nebo ředkvičku pevné a slouží jako transportní médium živin. Nejdůležitějšími prvky z hlediska výživy jsou dusík, fosfor a draslík. Kromě nich potřebují rostliny v menším množství také bor, vápník, měď, železo, hořčík, mangan, molybden, síru a zinek. Když odstraníte zeminu jakožto jediný zdroj výživy, musíte živiny doplňovat. Zálivka se živinami není nutná každý den, obvykle stačí jednou za dva týdny a lze ji provádět automaticky s pomocí časovače.

Vždy vybírejte podle pěstovaného druhu ze speciálních hnojiv na hydroponii. Živný roztok v doporučeném poměru smíchejte s vodou, ke které musí kořeny dosáhnout. Budete-li používat vodu kohoutkovou, nechte ji vždy přes noc odstát, aby z ní vyprchal chlór. Rozhodně nepoužívejte dešťovku. Teprve pak přimíchejte živiny v podobě některého z minerálních hnojiv, poslouží také žížalí čaj. Změřte pH roztoku a upravte ho, pokud bude třeba. Optimální pH roztoku je 5–6. Po přidání kyseliny nebo zásady promíchejte vodu a chvíli počkejte. Opakujte měření a případně opět upravujte pH. K jeho snížení se používá v období růstu kyselina dusičná, v době květu kyselina fosforečná. Naopak ke zvýšení pH je to hydroxid draselný. K měření pH vody lze používat elektronický pH metr.

Techniky pěstování

Hydroponické pěstování je potřeba postupně zkoušet a najít postup, který bude vyhovovat vám i jahodám, salátu nebo okurkám. Pro úplný začátek není od věci koupit si některou ze startovacích sad. Pojďte si udělat představu o tom, jaké konkrétní techniky přicházejí v úvahu.

Komerční pěstitelé často využívají techniku živného filmu (NFT – nutrient film technique), protože pěstební stanoviště lze snadno modifikovat. Okysličený živný roztok se čerpá do kanálků, do kterých se vejde různé množství rostlin. Kanálky jsou zavěšeny v mírném náklonu a voda jimi samovolně stéká přes kořeny rostlin zpět do nádrže s roztokem. Na dně kanálků vzniká tenký vodní film živného roztoku, ve kterém jsou kořeny částečně ponořeny. Díky tomu spodní část kořenů saje výživu i vodu a horní část může svobodně dýchat. Nevyužitý živný roztok vyteče zpět do nádrže. Výpadek může vzniknout, když prorůstající kořeny ucpou kanálky nebo hadičky, které přivádějí živný roztok.

Nízká pořizovací cena je výhodou techniky pěstování v hluboké vodě (DWC – deep water culture). Kořeny rostlin bývají ponořeny přímo v nádrži s živným roztokem. O přísun kyslíku se stará vzduchové čerpadlo se vzduchovým kamenem, které neustále okysličuje živný roztok malými bublinkami vzduchu. Opravdu malé množství pěstebního média pomáhá udržet rostlinám stabilitu. Pokud s hydroponií chcete začít, tenhle systém je poměrně vhodný. Vady na kráse se tu taky najdou, protože pěstování v hluboké vodě není vhodné pro větší nebo dlouho rostoucí druhy rostlin.

V aeroponických systémech jsou kořeny rostlin zavěšeny ve vzduchu uvnitř komory s ostřikovači, které rozprašují jemný postřik ze živného roztoku. Mohou být ukotveny pomocí hydroponických košíčků s keramzitem nebo neoprénových špuntů. Přebytečný roztok stéká potrubím zpět do nádrže. Kořeny mají neomezený přísun kyslíku. Pěstování pomocí aeroponie je skutečně efektivní. Počítejte však s vyšší pořizovací cenou. Navíc při selhání systému nemají rostliny žádnou zásobu vody.

Správné „nahnojení“ vody kontrolujte měřičem koncentrace živin – EC metrem. Tyto zásadní úkony v rámci úspěšného hydroponického pěstování můžete svěřit automatickému dávkovači. Ten nepřetržitě kontroluje množství živin a hodnotu pH v roztoku, a podle potřeby je doplní. Mějte na paměti, že každá rostlina má trošku jiné požadavky. Například pro rajčata je ideální pH mezi 5,8 a 6,2 s koncentrací živin v roztoku mezi 2,0–5,0. Vodu dolévejte podle ukazatele hladiny, jímž bývají vybaveny hydroponické nádoby. Živiny přidávejte každé dva až tři týdny, v případě pomalu se uvolňujících hnojiv v ještě delších časových úsecích.

Odrůda Šejk
Nové odrůdy rajčat míří na záhonky. Výběr je široký

Pro své chilli papričky nebo jahody si také budete muset pořídit speciální hydroponickou nádobu. Skládá se z vnitřní části, která má různě uspořádané otvory na dně a bocích, kudy prorůstají kořeny do živného roztoku. Využít lze také systémy, které se používají při farmářském pěstování v halách. Jde o trubky s otvory na děrované plastové nádoby či desky s otvory a spodní vanou pro živný roztok. Pro upevnění rostlinky a jejích kořenů budete potřebovat pěstební médium. Tento materiál přidáte do nádoby, aby jahodník nebo salát udržel na místě a zároveň kořenům poskytoval dostatek vzduchu a přístup k živinám. Nejčastěji se používají drcená kokosová vlákna, je dobré je smíchat s keramzitem.

Zkušení pěstitelé přidávají tip na dražší verzi keramzitu – hydroton, který mívá speciálně upravené pH pro růst a pěstování rostlin. Poslouží také dobře propustný perlit a pemzové kamínky, dále se využívá čedičová vata, písek, vermikulit nebo drcený polystyren. Budete se muset také postarat o provzdušňování roztoku, kořenů a substrátu. Poslouží vzduchovací systém, který lze pořídit ve specializovaných obchodech či e-shopech.

Pokud jde o samotné rostlinky, nejjednodušší je začít s hydroponií už u semen. Necháte je vyklíčit na savé podložce či pěstebním substrátu, přidat lze startovací hnojivo. Až rostlinky vyklíčí a trochu povyrostou, rovnou je přesaďte do hydroponické nádoby. Pro pěstování ze semínek se hodí špenát, kadeřávek, rajčata a papriky, také bazalka, majoránka, tymián nebo pažitka. Sazeničky raději kupte v případě bylinek, které klíčí hůře a delší dobu, jde třeba o šalvěj, rozmarýn nebo meduňku. Použít můžete také řízky dospělé rostlinky, případně mladší sazenice vypěstované v zemině. Do hydroponických nádob rozhodně nedávejte větší sazenice a starší rostliny už zvyklé na zeminu. Pokud jde o zeleninu, ideálními kandidáty budou zástupci především listových druhů.

Barevné listové saláty.
I balkon lze změnit v ovocnou či zeleninovou oázu. Těžké to není

Nenáročný je salát, snese už nižší teploty kolem deseti stupňů. Také špenátu svědčí chladnější teploty, ale potřebuje dostatek světla, alespoň dvanáct hodin denně. Sympatickým reprezentantem košťálovin může být kapusta kadeřavá, protože je otužilá a bohatá na vitaminy a minerály. Hodí se také už zmiňované papriky, které však potřebují dostatek tepla, rozhodně výrazně nad denní dvacítkou. Kořenová zelenina se pro hydroponii nehodí, výjimku tvoří ředkvičky. Při pěstování jahod je dobré si obstarat speciální frigo sazenice jahodníku. Skladují se v mrazáku při teplotě minus dva stupně Celsia. Když se rozhodnete je vysadit, sklízet můžete už za dva měsíce.

Hydroponicky se dají pěstovat také pokojové rostliny, především ty s okrasnými listy, třeba fíkus, dracéna či monstera. Přes léto a na dobře osvětlených místech si hydroponicky pěstovaná zeleň vystačí s denním světlem, přes zimu v bytě poslouží třeba LED panely.

Aquaponie, farmaření budoucnosti

Chov ryb a pěstování salátu, zelí nebo bylinek má na první pohled jen málo společného. Opak je však pravdou, alespoň v případě aquaponie. O tom, že vertikální farmaření čeká v blízké budoucnosti nebývalý boom, není pochyb. Nabízí totiž možnost, jak pěstovat čerstvou zeleninu mimo zemědělskou půdu, pouze v živných roztocích s přispěním umělého osvětlení, třeba přímo ve městech. Hydroponii není třeba představovat. Aquaponie je nejvýkonnější, ale zároveň i nejobtížnější metodou vertikálního zemědělství. Její princip spočívá v tom, že zatímco v hydroponii je nutné zelenině dodávat hnojiva, v případě aquaponie se místo nich využívá živinami nasycená voda z chovu ryb. Jde o symbiotické soužití ryb, rostlin a prospěšných bakterií, které rozkládají odpadní látky vylučované rybami a zpřístupňují v nich obsažené živiny rostlinám.

Tento koloběh živin je přirozený. Z technického hlediska je nutné vytvořit recirkulační systém intenzivního chovu ryb v umělých nádržích a přečerpávání vody do hydroponické části, v níž rostliny odeberou část živin pro svůj růst, voda se biologicky i mechanicky pročistí a putuje zpět do rybích nádrží. Oproti běžnému chovu ryb se znečištěná voda nevypouští do okolního prostředí, ale neustále cirkuluje v systému. Každému už je zřejmé, že jde o ekologický způsob produkce potravin bez hnojiv a chemikálií s minimálním dopadem na životní prostředí. Fandové tohoto zeleného farmaření budoucnosti zdůrazňují, že na rozdíl od hydroponického pěstování ve velkém nezůstává žádný odpad v podobě vysoce koncentrovaných umělých hnojiv, která kontaminují okolí. Propojit v praxi ekosystém rostlin s ekosystémem ryb je však nesmírně obtížné.

Průkopníkem v této oblasti se v Česku stal Michal Fojtík, který našel způsob uceleného a efektivního technického řešení. Pěstování chilli papriček se prý pokoušel zautomatizovat už během svých studií na elektrotechnické fakultě. Postupně začal experimentovat s automatickou závlahou a osvětlením. Rozhodujícím impulzem se však stala až snaha dopřát manželce a dětem skutečně čerstvou zeleninu. Do projektu Future Farming se přidala jako investor skupina GFF, v níž působí coby jeden z partnerů Martin Podoba. Má v rámci Future Farming pod palcem finance, zatímco Michal Fojtík se specializuje na chov, pěstování a technologický vývoj řešení vertikálního zemědělství. Svou první produkční farmu, která slouží i jako vědecko-výzkumné centrum, vybudovali nedaleko Brna ve vesnici Kaly. Na výzkumu nových metod pěstování potravin se podílejí výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně nebo vědci z Centra pro výzkum globální změny při Akademii věd.

Druhou farmou je vůbec největší aquaponická farma v Evropě, která vyrostla v brněnské části Heršpice. Zaujímá plochu 10,5 tisíce metrů čtverečních. Future Farming bude moci začít dodávat zákazníkům čerstvý salát, čekanku, čínské zelí či petržel,oregano i microgreens bez nákladů na dálkovou přepravu. S nimi půjde na trh také pstruh duhový a sumeček africký, tedy rybky, které se starají o hnojení. Na začátku května představili svůj třetí projekt, kterým se stane farma v Letonicích u Brna. Pokud byste měli chuť si vybudovat svou vlastní domácí aquaponickou mikrofarmu, obstarat si komponenty a spoustu praktických rad a doporučení můžete na e-shopu Future Farming. Pořizovací náklady startují na částce 145 tisíc korun a sestava nabízí zhruba čtyři stovky pěstebních pozic, díky nimž vypěstujete asi osmdesát kilogramům listové zeleniny za měsíc, kterou doplní produkce až osmdesáti kilogramů ryb ročně.