Nevyzpytatelná rakovina plic: Některé kuřáky zabíjí, jiným se vyhýbá

Nejbezpečnějším způsobem, jak se chránit před rakovinou plic, je samozřejmě vyhnout se kouření cigaret, ale zároveň platí, že ne všichni celoživotní kuřáci jsou odsouzeni k onemocnění rakovinou.

Ve skutečnosti jich naprostá většina neonemocní. Vědci si již dlouho kladou otázku, proč tomu tak je, a nová studie dodává váhu myšlence, že v tom hraje roli genetika. Mezi lidmi, kteří kouří, ale nikdy se u nich nevyvinula rakovina plic, zjistili vědci vrozenou výhodu. Zdá se, že buňky, které lemují jejich plíce, časem méně mutují.

Nádory způsobují mutace v buňkách

Výsledky naznačují, že u některých jedinců jsou totiž aktivnější geny pro opravu DNA, což může chránit právě před vznikem rakoviny, i přesto, že pravidelně kouří cigarety. Studie využila genetické profily odebrané z průdušek čtrnácti nekuřáků a devatenácti lehkých, středně těžkých a těžkých kuřáků.

Šedá eminence lidského těla. Štítná žláza rozhoduje o našem zdraví

Povrchové buňky odebrané z plic účastníků byly individuálně sekvenovány, aby se změřily mutace v jejich genomech (veškerých genetických informacích uložených v DNA v buňkách konkrétního organismu).

„Tyto plicní buňky přežívají léta, dokonce desetiletí, a mohou tak v sobě s věkem i kouřením hromadit mutace,“ vysvětluje epidemiolog a pneumolog Simon Spivack z Albert Einstein College of Medicine.

„Ze všech typů plicních buněk patří k těm, u nichž je největší pravděpodobnost, že se stanou rakovinnými,“ komentuje epidemiolog novou studii vydanou v odborném časopise Nature. Podle autorů tato zjištění jednoznačně dokazují, že mutací v lidských plicích přibývá s přirozeným stárnutím, přičemž u lidí, kteří kouří, je poškození DNA ještě víc výrazné.

Oprava DNA

Tabákový kouř je již velmi dlouho spojován s tím, že poškozuje DNA v plicích, nicméně nová studie zjistila, že ne všichni kuřáci jsou na tom stejně. A silní kuřáci jsou v na tom dokonce v tomto ohledu vlastně docela dobře. Po přibližně třiadvaceti letech kouření odpovídajícímu krabičce denně se totiž riziko nárůstu počtu buněčných mutací zastaví. „Nejtěžší kuřáci paradoxně neměli nejvyšší mutační zátěž,“ říká Spivack. 

„Naše údaje naznačují, že se tito jedinci mohli navzdory silnému kouření dožit vysokého věku, protože se jim podařilo potlačit další akumulaci mutací. Tento fenomén by mohl být způsoben tím, že tito lidé v sobě mají velmi zdatné systémy pro opravu poškozené DNA nebo pro detoxikaci cigaretového kouře,“ vysvětluje Spivack zkoumání jeho týmu.

Můžou za to geny

Tato převratná zjištění by mohla pomoci vysvětlit, proč 80 až 90 procent celoživotních kuřáků nikdy neonemocní rakovinou plic. A na druhou stranu, mohla by také vysvětlit, proč se u některých nekuřáků nádory vyvinou. 

Zdá se tedy, že toxický tabákový kouř sice vyvolává v plicích další buněčné mutace, ale to, zda se tyto mutace vyvinou v nádor, závisí na tom, jak dobře dokáže každé jednotlivé tělo opravovat svou DNA. Tyto geny mohou být buď dědičné nebo získané a jejich nesprávná funkce byla již v minulých výzkumech spojena s rizikem vzniku nádorů.

Opičí neštovice mohou zůstat v Evropě nastálo. Pokud se přenesou na zvířata

Geny však nejsou jedinými faktory, které ovlivňují riziko vzniku rakoviny. Jedním ze zásadních faktorů je například také strava, respektive množství živin v těle.

O tom, co způsobuje, že některé tělo jedince opravuje DNA lépe a jiné hůř, se stále diskutuje a velice pravděpodobně bude velmi složité na to přijít. Nové poznatky nicméně naznačují, že tento proces jednoznačně souvisí s rozvojem karcinomu plic.

„Nyní bychom chtěli vyvinout nové testy, které by dokázaly měřit schopnost opravovat DNA nebo schopnost detoxikace, což by mohlo nabídnout nový způsob, jak posoudit riziko vzniku rakoviny plic,“ řekl k výsledkům nové studie genetik Jan Vijg.

Kouření a Česká republika v číslech

Nejrozšířenějším tabákovým výrobkem užívaným v České republice jsou, podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti vydané v únoru 2022, průmyslově vyráběné cigarety, následuje tabák určený k ručnímu balení cigaret. V ČR je ročně spotřebováno cca 23 miliard kusů cigaret (cca 2 tisíce cigaret na 1 obyvatele, tj. cca 100 krabiček cigaret na 1 obyvatele, včetně dětí).

Nabídka alternativních výrobků v ČR roste - v současné době zaujímají přibližně desetinu objemu trhu s tabákovými a nikotinovými produkty. 

Studie realizované v roce 2020 ukazují, že v současnosti kouří v ČR 30-34 procent dospělé populace (38-45 procent u mužů a 18-23 procent u žen). Denní (nebo téměř denní) kouření uvádí 17-23 procent osob (21-31 procent mužů a 12-14 procent žen). Míra denního kouření je výrazně nižší mezi respondenty ve věku 15-24 let a 65+ let. Současní kuřáci, denní a příležitostní, vykouří nejčastěji 15-24 cigaret denně.

Míra kouření klesá s vyšším dosaženým vzděláním - mezi respondenty se základním vzděláním je v různých studiích 2-7krát vyšší než mezi vysokoškoláky.

Operace kyčle? Přijďte za dva roky. Nemocnice u zákroků dohánějí skluz po covidu

Trendem posledních deseti let je mírný pokles výskytu denního kuřáctví v dospělé populaci, který potvrzují různé řady realizovaných populačních studií. K největšímu poklesu došlo (zejména podle studie NAUTA) v letech 2012-2015, od roku 2015 zůstává situace přibližně na stejné úrovni. Pokles je patrný zejména u žen.

Významným zdravotně rizikovým faktorem je expozice tabákovému kouři, takzvané pasivní kouření. V domácím prostředí je tabákovému kouři vystaveno celkem 17 procent populace (14 procent v r. 2019), většinou jde o nekuřáky. Na pracovišti je tabákovému kouři vystaveno 20 procent populace (16 procent v roce 2019). Míra pasivního kouření se tedy meziročně zvýšila (NAUTA).