Kontakty lidí ve vánočním období celkově poklesly, což bylo dáno zejména přerušením docházky do práce a dalších aktivit. Do Vánoc měli respondenti v průměru 16 blízkých kontaktů týdně, ve vánočním týdnu to bylo 13 a v posledním týdnu roku jen devět. Protože ale přibylo domácích setkání, zachoval se či mírně narostl počet nejrizikovějších kontaktů. Těch bylo ve vánočním týdnu v průměru sedm týdně, na přelomu roku pak šest týdně.

Očkování proti covidu. Ilustrační snímek
Očkování proti koronaviru: Kdy a kde se přihlásit, co za komplikace hrozí

Docházku do práce lidé na konci roku utlumili. V posledním týdnu čerpalo dovolenou 55 procent respondentů, do práce šla třetina, práci z domova vykonávala desetina respondentů. Lidé také méně využívali běžné služby, jako obchody, hromadnou dopravu či lékaře. Na nákupy v obchodech se například vydalo na přelomu roku 63 procent lidí, zatímco před svátky 78 procent. Od svátků jsou otevřené pouze obchody se základními potřebami, jako jsou potraviny, drogerie či léky.

Míra obav z epidemie se podle výsledků průzkumu během prosince zvýšila. Po Vánocích si velké starosti dělalo 45 procent lidí, na začátku prosince to bylo 41 procent lidí. Vánoční podíl je o pět procentních bodů menší než podíl při jarním vrcholu epidemie a o tři body menší než koncem října.

Preventivní opatření 

Nárůst obav se ale nepromítl do zvýšené intenzity preventivních aktivit, poznamenala výzkumná společnost. Ochrana před nákazou, jako je pečlivé mytí rukou či vyhýbání se přelidněným místům, již od druhé půlky listopadu stagnuje. Dvě třetiny rizikových lidí, kteří přišli do kontaktu s nakaženým nebo pociťovali příznaky covidu, ani přes posílení antigenního testování testem neprocházely.

Emeritní primář budějovického infekčního oddělení MUDr. Václav Chmelík
Infektolog Chmelík: Čelíme pandemii století. Na covid neumírají žádné trosky

Průzkum také ukázal, že počet lidí pociťujících úzkost a depresi se udržuje kolem deseti až 11 procent. Duševní zdraví se ale během podzimu výrazněji propadlo u domácností ekonomicky zasažených krizí, nejmladších dospělých do 24 let a žen s dětmi na distančním vzdělání. Data také naznačují, že v první jarní vlně se do příjmové chudoby propadla krátkodobě až pětina Čechů a čtvrtině lidí poklesla pracovní aktivita. Ekonomické dopady druhé podzimní vlny byly omezenější.