„Nikdy jsme si neměli telefonovat.“ To si dnes zřejmě říkají tři muži z Mostecka a jeden z Lounska, kteří jsou obviněni z nelegální výroby 12 tisíc litrů alkoholu (rumu a ochucené vodky). Právě telefonáty je totiž usvědčují. Případem se v těchto dnech začal zabývat Krajský soud v Ústí nad Labem.

Bratři Kratochvílovi a Jan Kruliš měli podle obžaloby v Malém Březně u Mostu a v Mostě nejméně od června 2005 do dubna 2006 nakupovat nezdaněný konzumní líh a stáčet ho na speciálně upravené lince, která jim umožnila obejít celní kontrolu. Alkohol totiž neprotékal skrze oficiální měřidlo, které by evidovalo, kolik peněz bude mít na daních z kořalky. Stát tak obžalovaní měli připravit o 6 865 690 korun.

Nelegální lihoviny pak „podnikatelé“ uváděli na trh pod hlavičkou M. K. a B.O.M.E. s. r. o. likérka Zibohlavy. Čtvrtý obviněný Vladimír Gýna se měl podílet na distribuci vyrobeného alkoholu.

Bratři Kratochvílové před soudem nevypovídali. Obžalovaný Kruliš prý o ničem neví. Údajně pomáhal v podniku jenom dva dny, přičemž druhý den byl zadržen. Gýna přiznal, že občas něco odvezl, ale nevěděl, co to bylo. Prý jen slyšel, že v krabicích něco (lahve) cinkalo.

Používaná hesla
Vodka – česká, bílý, světlý, čistý, véčko, silver s medvědem
Rum – erko, červený, tmavý, tuzemík, s fajfkou, turecký
Meruňka – emko, mergle
Litr – velký
0,5 litru – střední, půlky
0,2 litru – malinká, úplně malá, dvacítka, péčka, nejmenší
Malá – podle kontextu hovoru šlo o 0,2 nebo 0,5 litru
Paleta – buď 100 litrových, 168 o 0,5 litru nebo 607 lahví 0,2 litru
Krabice, karton, bedna – 10 litrových nebo 12 lahví 0,5 litru

Devět tisíc hovorů

Pro soud budou proto zřejmě jako jedny z hlavní důkazů právě telefonáty obžalovaných, kterých není vůbec málo. Jde zhruba o 9 tisíc hovorů, podle kterých celníci zrekonstruovali obchodní aktivity mužů. Sledovaní výrobci a prodejci kořalky používali v telefonických hovorech pro zboží kódová označení, tím ale nemohli nic zakrýt, protože kódovaná slova se v konverzaci objevují tak často, že je jasné, o čem spolu všichni mluví. I když hovoří jen o jakýchsi: „velkých, bílých, červených či půlkách“.

Pomocí mobilů si obžalovaní sjednávali i obchody. Odběratelé nezdaněné kořalky byli většinou Vietnamci. Bylo to poznat podle typického přízvuku a vyjadřování. Mnozí vietnamští obchodníci do telefonu vzdychali, že prodej vázne. „Špatný, bída zatím,“ říká jeden z nich. Jiný chce „sedm“ a Čech na druhém konci telefonu odpovídá: „Dobrá, tak deset.“

V telefonátech se objevují hlášky jako „litrový bílý 40, tmavý 30.“ Neznamená to nic jiného než čtyřicet litrovek vodky a třicet rumu.

Ale ne vždy byl obchod bez potíží. „Červený ne, ani zadarmo, zákazníci se zlobí,“ říká například při jednom hovoru Vietnamec. Zřejmě byla kvalita rumu tak mizerná, že se zákazníkům z toho křivil úsměv.

Konspirace někdy drhla. Například jeden Čech volal a představil se, a muž u druhého telefonu z toho měl vlasy hrůzou na hlavě, a říkal: „Tady do toho telefonu nemáte tak mluvit.“ Ačkoliv obžalovaní nevypovídají, asi budou jen stěží tvrdit, že po telefonu na dálku hráli sami mezi sebou nebo s Vietnamci třeba „Člověče, nezlob se“. O tom zda jsou vinni či nikoliv rozhodne soud zhruba do měsíce. Mužům hrozí až 8 let vězení.

ZAKÓDOVANÉ TELEFONÁTY
Vietnamec žehrá na prodej alkoholu: „Špatný, bída zatím.“

Rozhovor o množství alkoholu: „Chci sedm.“ Čech na druhém konci telefonu odpovídá: „Dobrá, tak deset.“ Nebo: „ Chci litrový bílý 40, tmavý 30.“ (neznamená to nic jiného než čtyřicet litrovek vodky a třicet rumu)

Ale ne vždy byl obchod bez potíží: „Červený ne, ani zadarmo, zákazníci se zlobí,“ říká například při jednom hovoru Vietnamec. Zřejmě byla kvalita rumu tak mizerná, že se zákazníkům z toho křivil úsměv.