Rozsudek zatím není pravomocný, oba obžalovaní, kteří během celého procesu tvrdili, že s konopím nemají vůbec nic společného, si nechali lhůtu na odvolání.

Nelegální velkopěstírna konopí se nacházela v jedné z chátrajících budov areálu havraňského cukrovaru. Zásahové komando do objektu vtrhlo loni 4. září. Uvnitř policisté objevili 2500 rostlinek, po otrhání tedy téměř metrák konopí, a zadrželi dva mladé muže, s největší pravděpodobností takzvané zahradníky, kteří rostliny zalévali a hnojili.

Oba Vietnamci však u soudu tvrdili, že nejenže nemají s pěstováním konopí nic společného, ale navíc vůbec nechápou, proč byli zadrženi. Senátu pak vyprávěli opravdu velmi neuvěřitelné historky o tom, jak se v Havrani ocitli a co tam dělali.

Místo konopí šrot

První obžalovaný Anh Thu Pham sdělil, že do Havraně přišel 1. července 2009. Dostal se tam prý přes inzerát ve vietnamských novinách, který v areálu bývalého cukrovaru nabízel práci. Jednalo se o jakési balení starých motorů do kontejnerů. Tuto práci pak měl dotyčný skutečně v Havrani několik měsíců vykonávat. Na dotaz soudce, kdo ho zaměstnával a kdo s ním v dílně pracoval, ale mladý Vietnamec nedokázal odpovědět.

„Já jsem toho člověka, který mi zprostředkoval práci, viděl jen jednou. Podepsal jsem smlouvu, která byla v češtině, takže nevím, co tam stálo. Peníze jsem ale nikdy nakonec nedostal. Žil jsem z toho, co jsem měl našetřeno, a co mi posílala matka,“ říkal u soudu s úplně vážnou tváří cizinec. V dílně, která měla být jinde než pěstírna, prý sice pracoval s dalšími Vietnamci, ale nikoho z nich též neznal, nezajímal se o ně. V pěstírně se ocitl prý při razii policie náhodou, když se areálem cukrovaru procházel.

Senát tento obžalovaný mladý muž velmi pobavil, když tvrdil, že konopí v jedné místnosti viděl růst, ale nevěděl, co je to za „květiny“. „Já jsem si jednu rostlinku utrhl, čichal jsem k ní a ona voněla jako čaj. Tak jsem si z ní ten čaj udělal. Jak? No jednoduše. Já s sebou vždycky nosím termosku s vařící vodou,“ vysvětloval Vietnamec.

Čaj z trávy?

Druhý obžalovaný Quang Thang Pham měl pro soud připravenou též neuvěřitelnou historku. Do areálu v Havrani prý přijel jen pouhých pár hodin před tím, než tam vtrhla policie. Zamířil tam údajně na doporučení jakéhosi neznámého Vietnamce, kterého potkal předtím ve vlaku.

„Ten muž mi o práci tady řekl, když jsem jel z Pardubic. Tvrdil, že bych mohl dostat až několik tisíc korun. Popsal mi cestu. Na nádraží v Mostě na mě čekal nějaký další muž s autem, který mě do obce zavezl,“ vyprávěl soudu obžalovaný.

Jména cestujícího z vlaku ani druhého muže prý neví, nezná je. Když dorazil do havraňského areálu, tak prý tam nikdo jiný nebyl a on šel hned spát. Druhý den, když se vzbudil, tak se šel podívat, jak to kolem vypadá, a při této obhlídce byl prý úplně náhodou v jedné místnosti plné papírů zadržen policií.

Z výpovědí obou obžalovaných bylo jasné, že jejich mentální úroveň je velmi nízká. Mnohdy vůbec nedokázali reagovat na otázky soudce nebo odpovídali úplně nesmyslně.

Advokát obžalovaného muže, který vyprávěl historku o čaji z konopí, senát upozornil, že dotyčný ve Vietnamu vychodil jen tři třídy základní školy. „Chtěl bych proto nechat svého mandanta vyšetřit psychiatrem, je evidentní, že je úplně mimo,“ požadoval po soudu odborný posudek advokát. Senát mu však po krátké poradě jeho návrh zamítl.

Šéf je neznámý

Senát okresního soudu nakonec mladé Vietnamce shledal vinnými a poslal je na 3 roky do věznice s dozorem (hrozilo jim až 5 let). Oba si vyslechli rozsudek bez emocí. Po poradě s advokáty si nechali lhůtu na možné odvolání.

Potrestány bohužel byly jako tradičně v takových případech jen „malé ryby“. Komu havraňská velkopěstírna patřila a kdo obchod s marihuanou organizoval, se vypátrat nepodařilo.

Soud pouze zjistil, že areál bývalého cukrovaru vlastnil český podnikatel, který ho dále pronajímal společnosti Zóna Havraň a ta jednu z budov dále pronajala snad přes dalšího vietnamského prostředníka nějakému jinému Vietnamci.

Kde se tento muž zdržuje, ale nikdo netuší, nebo nechce nikdo prozradit.

„Tento člověk zřejmě moc dobře ví, že mu hrozí vězení a od listopadu je nedohledatelný,“ vysvětlil soudce, jak se celá záležitost má.