Pokud jste zaslechli od obyvatel ústecké čtvrti Krásné Březno, že tam byla zásahová jednotka a vyjednavač, mají pravdu.

Co se skutečně událo? Máme pro vás příběh vyjednavače, kterého volal operační důstojník ke střelci z ústecké čtvrti Krásné Březno minulý pátek ve 20.15 hod. Že se v panelovém domě odehrává drama, nikdo ze sousedů z počátku netušil.

Podle informací, které měla policie k dispozici od jeho družky, nešlo o jejich první konflikt. Žena utekla do jiného bytu v domě.

Čtyřiačtyřicetiletý muž vyhrožoval své družce zbraní. V posledních týdnech šlo již o několikátý konflikt mezi nimi.

Problémem bylo, že muž měl legálně v držení dvě krátké střelné zbraně - pistole. A ke každé z nich nejméně dvacet nábojů. Jednalo se o českou pistoli ČZ a o pistoli značky Magnum. Jde o solidní, přesné a hlavně účinné zbraně.

„Velkou výhodou pro nás bylo, že muž sám požádal policii o vyjednavače. Tím mi odpadla nejproblematičtější fáze vyjednávání – přesvědčit člověka, aby s vámi komunikoval,“ vzpomíná ústecký policejní vyjednavač Ladislav Němec.

Psychický problém

Již od počátku byl před vyjednavačem velký problém. Muž sice telefonicky komunikoval, ale byl vyzbrojen dvěma pistolemi a byl psychicky nemocný. Muž, který se zabarikádoval v bytě, se léčil na psychiatrii, ale dojížděl za lékařem do jiného okresu. Proto také měl dvě střelné zbraně. O jeho problémech v Ústí nikdo, kromě jeho přítelkyně, nevěděl.

Muž měl sice těžké psychické problémy a vyhrožoval, že pokud se policie k němu bude chtít přiblížit, že bude střílet, na druhou stranu ale sám požádal o pomoc. Muž měl užívat silné léky, ale ten den si je nevzal. Naopak měl v sobě alkohol.

Střelba

Družka psychicky vykolejeného muže policii uvedla, že v bytě již vystřelil, když měli mezi sebou doma spory. Potom se ozval z bytu výstřel. Všem ztuhla krev v žilách, protože to byl signál, že v bytě mohlo dojít k sebevraždě. Naštěstí operační důstojník oznámil, že muž telefonoval, že jenom střelil do nábytku.

Němec si vzal jako policejní vyjednavač neprůstřelnou vestu a s policisty ze severočeské zásahové jednotky uvažoval, co dál.

Policie mezitím znehybnila v domě výtah a do vzdálenosti 30 metrů zamezila v přístupu lidí k domu, kde byl zabarikádovaný psychicky nemocný muž.

A bylo ticho…

Po desáté hodině večerní se pro policejního vyjednavače ozvalo z bytu to nejhorší, co mohl slyšet – ticho. Muž nekomunikoval. Nebral telefon.

Policisté měli klíče od bytu, které policistům dala družka. Muži ze zásahové jednotky stáli přede dveřmi do bytu. Vejít dovnitř mělo být jednoduché. Stačilo odemknout. Ale co bude dál? Protože muž mlčel, policisté nakonec vkročili do naprosté nejistoty. Za dveřmi je mohlo čekat cokoliv – třeba i střelba.

Když se černí zakuklenci ze zásahové jednotky doslova proplížili dveřmi do bytu ve 22.40 hod., uviděli muže spícího v křesle. U sebe měl obě zbraně. Ty policisté zajistili, muže odvezli na vyšetření na psychiatrii a pro policejního vyjednavače práce skončila.

Co se stalo s mužem, který zaměstnal vyjednavače i muže ze zásahové jednotky? „Nastupují lékaři, policejní zhodnocení zásahu, život jde dál. Zbrojní průkaz už asi muž neuvidí. To, že s policií spolupracoval, uvědomoval si, že je v problému, znamená, že se dostal do zkratu, ale snažil se najít řešení. Takže, vlastně se nakonec naštěstí nic nestalo a život půjde dál. Myslím, že není optimističtějšího zakončení práce policejního vyjednavače,“ uvedl Němec.