Vrchní soud hlavní postavu spojenou s vlastnickými převody, bývalého podnikatele Pavla Moravce, odsoudil za podvod k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků s podmínečným odkladem na pět let. Pravomocný verdikt v této trestní věci je důležitý pro rozhodnutí soudů v Lounech a Ústí nad Labem v civilní větvi případu, ve které řeší žalobu o určení vlastnického práva k zámku. Tedy kdo je jeho majitelem.

Podle verdiktu Vrchního soudu v Praze je Pavel Moravec vinen, že během jednání o odkoupení panství zámku Líčkov v celkové hodnotě 36 milionů korun v roce 2009 tehdy 82letou Marii Brázdovou přesvědčil, aby veškerý svůj nemovitý majetek vložila jako nepeněžitý vklad do jím spravované akciové společnosti Uyanga. Za to měla získat 500 kusů akcií ve jmenovité hodnotě 100 tisíc korun na jednu akcii. K tomu ale nedošlo, akcie prodal a Marie Brázdová přišla o možnost s nemovitostmi disponovat.

„Obžalovaný se obohatil tím, že uvedl poškozenou v omyl, že hodlá zámek odkoupit za účelem provedení jeho rekonstrukce a zbudování galerie. To byl jediný důvod, proč ho poškozená vložila jako nepeněžitý vklad do společnosti Uyanga, za což měla obdržet akcie společnosti na majitele, které jí však nepředal, ale ponechal si je. Tím získal kontrolu nad celým zámkem, aniž by poskytl poškozené jakékoliv protiplnění, přičemž tyto akcie obratem prodal, tedy s nimi naložil jako s vlastním majetkem a to bez vědomí poškozené,“ zdůvodnil rozsudek předseda senátu Jan Kadlec.

U Vrchního soudu v Praze se projednává kauza zámku v Líčkově na Žatecku.
Kauza zámku Líčkov je u Vrchního soudu. V příběhu je i těžba zlata v Mongolsku

V něm další smluvní ujednání, kterým akcie od poškozené zdánlivě kupoval, popřípadě se zavazoval k jiným plněním (pravidelný důchod, právo dožití na zámku atd.), které částečně plnil, označil za pouhou částečnou náhradou škody. „Ta byla motivována pouze a jen snahou udržet poškozenou v domnění, že vše běží podle původně prezentovaného plánu. Následným jednáním se obžalovaný snažil zabránit tomu, aby poškozená prohlédla skutečný stav věcí a neobrátila se na policii, přičemž s ohledem na její vysoký věk předpokládal, že poškozená v dohledné době zemře a případní dědicové (poškozená nemá přímé potomky) nejsou natolik orientováni v řadě učiněných transakcí, aby podvod zpětně odhalili,“ stojí v rozsudku.

Předseda senátu verdikt, který má Deník k dispozici, zdůvodňuje na dvou desítkách stran. Podle něj Pavel Moravec udržoval Marii Brázdovou v domnění, že je majitelkou akcií, které ale sám prodal a takto získané peníze využil ve svůj prospěch, konkrétně na umoření svých starších dluhů. „Samozřejmě po celou dobu bylo třeba udržovat v poškozené dojem, že obžalovaný chce dostát svým lživým slibům o mecenášské rekonstrukci zámku a zbudování galerie, aby věc nevyšla najevo, přičemž spoléhal, že kvůli relativně vysokému věku a skutečnosti, že poškozená zámek spravuje v podstatě sama, po její smrti zůstane věc neodhalena. Jen za tím účelem byl poškozené vyplácen měsíční důchod, umožněno doživotní užívání zámku, předávány další částky užité především na částečné opravy zámku, byly jí předkládány projekty k rekonstrukci,“ stojí v rozsudku.

„Skupina osob, jejíž byl obžalovaný součástí, totiž zjevně předpokládala, že poškozená v relativně brzké době zemře, čímž zámek zůstane v jimi ovládané společnosti Uyanga a vůči případným dědicům žádné závazky v podobě důchodu, užívání zámku a jeho rekonstrukce nemají. Nezaplacení kupní ceny za akcie by případní dědicové nikdy nebyli schopni prokázat,“ uvedl předseda senátu Vrchního soudu v rozsudku. „Nadto finanční plnění ve prospěch poškozené bylo touto v podstatě bezvýhradně použito k údržbě a částečným opravám zámku a okolí, tudíž 'prostřednictvím poškozené' skupina kolem obžalovaného investovala do majetku, o němž předpokládal, že jej brzo získá, tedy v podstatě šlo o údržbu 'vlastního' majetku,“ píše se ve verdiktu.

Zámek v Líčkově
Vdova po známém malíři chce zpět zámek Líčkov. Soud řeší i lichvu

Podle rozsudku obdivuhodná vitalita a dlouhověkost Marie Brázdové skupinu kolem obžalovaného přivedla k rozhodnutí zámek ze společnosti Uyanga vyvést přes podezřelou půjčku a následnou exekuci už za jejího života. Začátkem roku 2014 památka na Žatecku změnila vlastníka, za 22,5 milionu korun jej koupila od exekutora společnost Zámek Líčkov.

I tuto transakci ve svém rozsudku Vrchní soud v Praze napadá. „Průběh exekuce byl naprosto nestandardní. Zámek Líčkov koupila zámek mimo dražbu za odhadní cenu, přičemž jediná společnice a jednatelka kupující společnosti nemovitost nikdy neviděla. Jde o realitní makléřku, jejíž majetkové poměry vylučují, že by mohla kupovat nemovitosti za desítky milionů korun, neměla žádnou reálnou představu a už vůbec ne prostředky na provoz zámku,“ stojí v rozsudku. Podle něj podezřelými finančními machinacemi měla skupina kolem obžalovaných zpět jak peníze použité na nákup zámku, tak zámek sám.

Orgány činné v trestním řízení se kauzou zámku Líčkov zabývaly od roku 2014, tedy v době, kdy došlo k uvedenému majetkovému přesunu. Marie Brázdová tehdy podala na Pavla Moravce, se kterým se znala dlouhou dobu, trestní oznámení. Poodhalit složitý případ pomohly následně i policejní odposlechy.

Kriminalisté trestní stíhání rozšířili na další dva lidi, trojici státní zástupce obžaloval ze zločinů podvodu a poškození věřitele. Krajský soud v Ústí nad Labem je ale v plném rozsahu zprostil viny. Po odvolání státního zástupce věc řešil Vrchní soud v Praze, který v březnu 2021 zprošťující rozsudek zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení do Ústí.

Krajský soud nařídil nová hlavní líčení a po doplnění dokazování loni v lednu tři obžalované odsoudil kvůli trestnému činu lichvy a přečinu poškození věřitele k podmíněným trestům. Státní zástupce i obhájci se odvolali, Vrchní soud v Praze rozsudek mírně obměnil - u Pavla Moravce právní kvalifikaci změnil z lichvy na podvod. U zbylých dvou obžalovaných potvrdil podmínečné tresty kvůli trestnému činu lichvy a přečinu poškození věřitele.

Zámek v Líčkově
Zámek Líčkov je roky zavřený. Spory o památku řeší soudy

Marie Brázdová podala u Okresního soudu v Lounech žalobu o určení vlastnického práva k nemovitostem. Ten ji v roce 2019 zamítl, po odvolání leží věc na stole Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ten vyčkával na verdikt Vrchního soudu v Praze v trestní linii případu, po vynesení rozsudku obnovil řízení. Na čtvrtek 11. ledna ve věci vlastnictví zámku Líčkov nařídil jednání.

Pro budoucí osud zámku je vynesený rozsudek u pražského soudu podstatný. V současné době jej podle výpisu z katastru nemovitostí stále vlastní zmíněná společnost Zámek Líčkov, to se ale může změnit. „Zámek je výnosem podvodu spáchaného obžalovaným, byl tedy z toho pohledu nabyt neoprávněně a měl by být stále ve vlastnictví poškozené, která nemovitosti vložila do společnosti Uyanga v důsledku uvedení v omyl,“ stojí v rozsudku Vrchního soudu v Praze. Rozhodnutí ve věci, komu zámek patří, je ale teď na Krajském soudě v Ústí nad Labem.

Zámek Líčkov stojí na místě staršího hradu nad stejnojmennou vsí, přestavbou vznikl na začátku sedmnáctého století. Dochovanou podobu s rokokovými prvky získal ve druhé polovině osmnáctého století. Zámek a přilehlé hospodářství koupil v roce 1925 malíř Oskar Brázda. V roce 1938 zámek zabrali nacisté, po únoru 1948 komunisté. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Vdova po umělci, v současné době 97letá Marie Brázdová, získala památku v roce 1992 v restituci. Zámek s galerií Brázdových obrazů, které patří státu, otevřela pro veřejnost. Ovšem několik posledních let je objekt zavřený a chátrá.

Mohlo by vás zajímat: Utržený svah, popadané stromy. Žiželice trápí sesuv pod kapličkou

Zdroj: Deník/Petr Kinšt