Na 6,5 let do vězení. Tak zní rozsudek ústeckého krajského soudu. Šestadvacetiletý Jaroslav Šrůta byl odsouzen za loupež v lounském baru Vikárka, potom následovaly dvě krádeže a jeden pokus o krádež. V souhrnné trestu je zahrnuta i loupež kabelky napadené ženy v Praze.

Šrůta trest přijal a vzdal se práva na odvolání, státní zástupce si ponechal lhůtu pro jeho podání.

Násilí nesměřovalo ke zmocnění se věci, mladík tedy „jenom“ kradl, tedy nešlo o loupež. Přesto se dopustil vážného zločinu, neboť způsobil těžkou újmu na zdraví barmance, která mu bránila, aby peníze odnesl.

Mladík v Lounech v ulici Beneše z Loun 16. prosince 2009 ukradl kasírtašku a škoda dosáhla 1600 korun. Barmanku, která mu chtěla v lupu zabránit, těžce zranil nožem ranou do nohy.

Jak vyplynulo z jednání před soudem, zanedlouho po činu se Šrůta stal štvancem. Problémy začaly Šrůtovi hned po odchodu z Vikárky. Dostal se dostal domů kolem páté hodiny. „Vzal jsem si jinou bundu a šel jsem na vlak do práce. Zjistil jsem, že mě z nohy teče krev. Po dvou vyložených kamionech jsem nemohl chodit, bolela mě noha, řekl jsem, že jsem si vrazil drát do nohy, doktor mě zašil nohu, dostal jsem neschopenku. Zaplatil jsem potom 700 korun Providentu z té kasírtašky,“ uvedl před soudem a dodal, že potom v lednu 2010 ještě v Praze ukradl kabelku, byl ale zadržen policií a nakonec odsouzen za loupež v Praze k podmínce. Začal žít jako bezdomovec, protože po něm pátrala policie. Stal se lovnou zvěří. Spal pod mostem a kdekoliv kde se dalo. Měl hlad, byl zoufalý, musel krást, občas dostal milodar od některého ze svých známých.

Život štvance a myšlenky na sebevraždu

Uvedl u soudu, že šel v únoru „na Červeňák (Červený vrch), přišel jsem na vysílač, chtěl jsem skočil dolů, ale nakonec jsem to neudělal, potom jsem šel v druhé polovině února letošního roku do chaty, kde vytrhl dveře, chtěl jsem tam přespat, ale pak si to rozmyslel… Několikrát potkal známé, jeden říkal, že dostanu 17 let…,“ vzpomínal si na svůj život štvance, který pro něho byl vlastně již vězením, kdy mříže nahrazovalo zoufalství. Potom se vloupal do vyhlídkové restaurace. „Vzal jsem tam dvě igelitky, jednu nacpal lahváčema, do druhé jsem dal pražskou vodku, fernet, whisky načatou asi půlka a oplatky. Tomášovi (mladý komplic) jsem vrazil jednu tašku a odcházeli jsme. Kolem šel nějaký pár. Muž byl zvědavý, co jsme dělali v objektu chaty. Pán začal volat, že zavolá policii. Proto jsme utekli a kousek od Chožova jsme viděli před sebou policejní auto. Odhodil jsem tašku, druhá se předtím roztrhla v křoví a vysypaly se lahváče. Několik jsme jich předtím cestou vypili. Zbyl alkohol a oplatky. Policista zastavil 10 metrů před námi, vytáhl služební zbraň, zeptal se na doklady, museli jsme jít k přední kapotě auta, kolem byly velké lány polí. Dal jsem se do běhu, policista v klidu dal psovi, který byl v autě, příkaz, pes se rozeběhl za mnou. Proto jsem se vrátil zpět k autu. Přijeli lounští policisté a vzdal jsem to,“ dodal Šrůta.

Ve prospěch obžalovaného bylo doznání. Soud přiznal poškozeným a Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra zaplacení škody odsouzeným v celkové sumě přes 52 tisíc korun.