S podmínkou odešel od Okresního soudu v Lounech 53letý muž ze Žatce, který několik let týral svoji manželku. Měl ji bít, kopat, vulgárně jí nadávat a vyhrožovat smrtí. Žena si dokonce zkusila dvakrát vzít život.

Oběť u soudu vypověděla, že první facku jí dal její muž už krátce po svatbě, někdy v roce 1983 (za své skutky byl však stíhaný až od roku 2004). Po fackách přišly na řadu pěsti a kopance. Několikrát prý z bytu odešla, tehdy ještě s malými dětmi, přespávala u kamarádky. Když děti odrostly, začalo být vše prý ještě horší. Manžel jí údajně bil proto, že žárlil. Zamykal ji v bytě. Záminku k bití si našel kdykoliv a kdekoliv. Vždy prý zdůrazňoval, že ví jak uhodit, aby neměla velké modřiny či jiné rány. Občas měl mít dokonce v ruce nůž, jednou i pistoli. „Přiložil mi pistoli k hlavě a cvaknul,“ řekla před soudem poškozená a dodala: „Říkal mi, že se nakonec ze všeho zblázním,“ dodala.

Na dotaz soudce, proč tedy vše nechala zajít tak daleko odpověděla, že měla dluhy, děti na škole a nevěděla, co by si bez příjmu manžela počala.

Obžalovaný: nikdy jsem ji neuhodil

Obviněný muž jakoukoliv vinu před soudem popřel. „Nikdy jsem svou ženu neudeřil. Nikdy ode mě neměla modřiny. Ona sama je agresivní. Házela na mě předměty, škrabala. Někdy jsem ji odnesl do pokoje či koupelny a tam ji zavřel, aby se uklidnila, ale nikdy jsem ji neuhodil,“ tvrdil.

Podle něj je celá obžaloba pomsta ženy za to, že po rozvodu nedostala žádné peníze za byt, kde společně žili. „Nabyl jsem ho totiž před manželstvím,“ dodal.

U soudu dále vypovídaly dvě dospělé dcery manželů, přítel jedné z nich, kamarádka oběti a současná družka obžalovaného.

„Já bych chtěla soud poprosit, jestli by mohl mého exmanžela zprostit viny. Vše, co jsem řekla, je pravda. Moje dcera je však těžce nemocná a bude potřebovat pomoc i finanční. A já jí pomoci nemohu, její otec ano. “ říká týraná žena se slzami v očích…

Ve prospěch obžalovaného svědčila jeho družka, která byla jednomu incidentu přítomna. „Sama jsem si prošla domácím násilím v minulém svazku. Byla bych první, kdo by volal policii,“ uvedla.

V neprospěch naopak vypovídaly kamarádka poškozené ženy, dcery a přítel jedné z nich. „Když jsme já a sestra odešly z domova, tak se chování otce k matce zhoršilo. Máma ke mně do bytu chodila přespávat. Stěžovala si na tátu a plakala. Říkala mi, že se otce bojí, že jí jednou dokonce vystřelil u hlavy z pistole,“ uvedla starší z dcer.

Dodala, že mámě říkala, aby vztah s otcem ukončila, ale ona nechtěla. „Neudělala to asi kvůli nám, abychom byli zabezpečené,“ řekla.

Znalecký posudek: může si vymýšlet

Před soudem stanula i znalkyně, které dělala psychologický posudek na poškozenou ženu. Podle ní je osobou, která se snaží vypovídat tak, aby ji ostatní viděli jen v dobrém světle, a nevykazuje syndrom týrané osoby. Na přímý dotaz soudce, zda tedy mohla poškozená všechny věci, které popisuje, prožít, však znalkyně uvedla, že zřejmě ano. Na „nepříznivém“ znaleckém posudku na poškozenou postavil svoji závěrečnou řeč advokát obžalovaného a žádal pro svého mandanta zproštění viny. „Kdyby žena hodnotila incidenty tak, jak proběhly, tak by tady obžalovaný nestál,“ uvedl.

Soudce však nakonec uznal obžalovaného vinným a udělil mu roční trest s podmínečným odkladem na 3 roky. „Jsem přesvědčen o tom, že poškozená žena vše prožila. Týrání potvrdilo i několik svědků, jejich výpovědi byly podpořeny i zprávami od lékařů,“ odůvodnil rozsudek soudce. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce i obžalovaný si ponechali lhůtu na odvolání.

Oběť s rozsudkem spokojena nebyla

Týraná žena však z odsouzení svého exmanžela radost neměla. Ne proto, že by se jí zdál trest nízký, ale proto, že vůbec nějaký dostal. Ještě před vynesením rozsudku totiž soudce prosila, aby ho zprostil viny, jak navrhovala obhajoba.

„Dcera je těžce nemocná. Bude potřebovat pomoc a to i finanční. A já jí finančně pomoci nemohu, její otec ano. Kdyby šlo vzít obvinění zpátky, tak bych to udělala,“ říkala se slzami v očích.