Antonín Berkovec se po 15 letech přiznal před ústeckým krajským soudem k vraždě, které se dopustil v noci ze 14. na 15. června 1995 v Chlumčanech na Lounsku.

Tehdy v místním baru ABC bodl třikrát do srdce muže. Až do čtvrtka 1. dubna 2010 Berkovec důrazně popíral, že by cokoliv spáchal. Přesto byl za vraždu v únoru 1997 odsouzen ke 12 letům vězení. Po vynesení rozsudku se stále odvolával, žádal soud o milost, a dokonce chtěl, aby se ho zastal evropský soud ve Štrasburku. Bezúspěšně.

Obnova procesu zamítnuta

Antonín Berkovec, který v současné době opět sedí za mřížemi, chtěl přiznáním ulevit svému svědomí. Zároveň požádal o obnovu procesu.

Předsedkyně senátu Jana Kurešová mu ale nevyhověla. „Návrh na obnovu procesu se zamítá. Z lidského hlediska jde přiznáním o chvályhodné jednání, ale z hlediska právního po patnácti letech nemá doznání odsouzeného žádné účinky,“ uvedla Kurešová.

Kudla do srdce za výsměch ženě

A co se tedy podle Berkovce v roce 1995 ve směnárně skutečně stalo? Před trestním senátem ústeckého krajského soudu starší pán rozvážným hlasem začal vyprávět: „Pro mne je psychicky podstatné, že se doznávám, byť po letech. Chci vysvětlit motiv činu a hlavně uvést okolnost, která mě vedla k zapírání.“ Pak pokračoval v líčení události. Uvedl, že mrtvého, který pracoval v baru, znal asi měsíc.

V osudný den mu ukázal fotografii své nemocné přítelkyně, která měla roztroušenou sklerózu. Obsluhující muž se mu smál: „To jsi se nezmohl na to najít si někoho jiného než jenom mrzáka?“ říkal.

Berkovce jeho reakce rozpálila doběla, měl totiž svoji ženu hrozně rád. „Šíleně jsem ji miloval… Třikrát jsem ho bodl, vyběhl jsem ven… Nůž zmáčený deštěm jsem zasunul do pochvy a doufal jsem, že se nestalo to nejhorší,“ popsal samotný útok muž.

"Zničilo to život mně i mamince"

Po třech měsících ho tížilo svědomí, přihlásil se tedy na policii a udal se. Pak své přiznání ale stáhl a léta bojoval za to, aby byl uznán nevinným. Odsouzený muž to vysvětlil takto: „Ač jsem se přiznal, když mě odvezla policie domů, abych jim odevzdal nůž, který jsem použil, a viděl jsem doma utrápenou tvář maminky. Proto jsem to vzal zpět, ale dnes je maminka již mrtvá. Zničilo to život mně i mé mamince, a v neposlední řadě to postihlo i mou duši,“ říkal Berkovec procítěným hlasem.

Kdo byl v soudní síni, měl pocit, že se vrátil do dob televizního policejního rady Vacátka z třicátých let, kdy i lidé přistižení při zlodějinách a mordech, se většinou chovali s určitou noblesou.

Berkovec seděl ve vězení za vraždu do roku 2003. Pak byl na podmínku propuštěn. Svobody si ale nevážil a opět se do vězení vrátil loni v září. Byl tam poslán kvůli kradené kreditce a zpronevěře. Navíc si musí odsedět i zbytek – 1379 dnů. Z původního trestu za mord, který mu byl podmínečně prominut.