Matematika je základem správného myšlení

ANO Matematika je jazyk, kterým můžeme popsat přírodní děje. Bez ní by nebylo chytrých telefonů a notebooků. K úspěchu v moderní společnosti ji navíc použije každý: Musíme být schopni orientovat se v cenách, půjčkách, investicích či úrocích. Matematiku potřebuje i sochař či malíř počítající proporce. I v takzvaných měkkých vědách, jako je kulturní antropologie, se hojně využívá statistika.

NE Důležitost matematiky nepopírejme, podobně jako důležitost filosofie nebo kulturního rozhledu. Proč tedy nechceme povinnou maturitu z filosofie? Značná část lidí nemá matematické nadání. Přesto tito
lidé mohou být velmi úspěšní ve vědě i v obchodu i umění. Dokážou svět vidět nikoli analyticky, ale v celku. Pro běžnou orientaci ve finančních záležitostech stačí kupecké počty. Ostatně nejlepší je najmout si poradce.

Potřebujeme víc technických oborů

ANO Ekonomika trpí chronickým nedostatkem inženýrů, techniků a řemeslníků. Naopak máme nadbytek absolventů „měkkých věd“, kteří mají omezenou možnost se v oboru uplatnit. Základem tohoto nepoměru je právě podceňování matematiky. Pokud se střední školy zaměří na to, aby od žáků vyžadovaly dobré znalosti oboru, nepochybně se najde víc adeptů pro nedostatkové profese.

NE Věda se vyvíjí nesmírně rychle. Za deset let bude hospodářství vypadat úplně jinak. S technikou pomůže umělá inteligence, řada prací se úplně automatizuje. Jaké vzdělání pro novou dobu je optimální, nikdo neví. Nepochybné však je, že budoucí úspěšný člověk by měl být tvořivý. Měl by být schopen rychle přejít do jiného oboru či oblasti. Bude muset naplno využívat svých předností. Nemůže se zatěžovat něčím, v čem stejně nebude prvotřídní.

Povinnost přiměje žáky k učení

ANO Učený z nebe nespadl. Žáci mají dnes tendenci vyhýbat se náročnějším předmětům. Přemýšlení je „bolí“. Jenže žádný Jágr nevyroste bez dřiny v posilovně. Pokud se budou studenti obor skutečně
učit, mnozí proniknou do jeho podstaty. Matematika není těžká pro toho, kdo porozumí základům její stavby. To bez práce nejde.

NE Na většině škol je matematika vyučována mizerně. Spíš se jedná o „počty“ než o královnu věd. Učí se jednotlivě základy mnoha oblastí, ale bez pochopení souvislosti a vnitřní logiky. Výklad bývá založen na biflování vzorců a řešení jednotlivých příkladů. To není potřebné ani v teorii, ani v praxi. Žádná hluboká reforma středních škol však není ani na obzoru.

Potřebujeme plnohodnotnou maturitu

ANO V poslední době se maturitní zkouška devalvuje a ztrácí na významu. Dříve znamenala maturita vstupenku mezi úspěšné, dnes už ji nikdo v profesním životopisu nebere vážně. Absolventi gymnázií se proto hlásí na bakalářské obory soukromých škol, které nemají žádnou úroveň. Maturitu z odborných středních škol už vůbec nikdo nebere vážně, jsou stále považovány za „učňáky“ a nikdo na ně nechce.

NE Maturita nemá rozhodně význam, jaký měla za první republiky, a už ho nikdy mít nebude. Střední škola je jen přípravkou pro další vzdělávání, ať už profesní nebo vysokoškolské. Měla by dát
člověku obecný rozhled, posílit jeho sebevědomí a schopnosti komunikace. Biflování detailů, přísné zkoušky a příliš mnoho povinností, to je přežitek. Včetně povinných maturit z předmětů, ze kterých žák maturovat nechce.