Profesor Petr Konvalinka: V energetice budou chybět tisíce lidí

Technologická vyspělost zemí se kromě jiného měří tím, nakolik dokážou nápady z výzkumu dostávat do praxe. Jak si v tomto směru vede Česká republika v posledních letech?
Nejsme na tom nejlépe, byť se začínají objevovat pozitivní příklady. Třeba Univerzita Karlova nedávno založila inovační centrum Charles University Innovations Prague, další je Centrum transferu technologií Masarykovy univerzity v Brně nebo Centrum transferu technologií Institute of organic chemistry and bochemistry Tech. Všechny by měly být mostem mezi vědeckými týmy a firmami a přenášet výsledky vědeckého bádání do firemní a průmyslové praxe. Podle ohlasů se domníváme, že k tomuto vývoji napomohla i Technologická agentura svým programem GAMA, který přispěl k jejich vzniku.

Kolik projektů TA ČR podpořila a které z nich už reálně fungují?
Ročně financujeme více než 1600 projektových nápadů a od počátku existence agentury jsme podpořili návrhy za více než třicet miliard korun. Výsledkem většiny projektů jsou aplikace v průmyslu. Vesměs se jedná o patenty, užitné vzory, funkční vzory, certifikované metodiky, technologické postupy a další aplikace v průmyslu.

Premiér Petr Fiala: Tvrdé sankce ano, ale nesmějí nás zničit

Můžete být konkrétní?
Jako příklad mohu uvést nové kloubní implantáty z titanové slitiny, které byly vyvinuty konsorciem Beznoska, COMTES FHT a Matematicko-fyzikální fakulta UK. Dále pak vývoj 3D tiskových materiálů specifických vlastností, vhodných pro 3D tisk speciálních částí, řešitelem byla firma Průša Polymers. Nebo eliminaci jazykových bariér hendikepovaných diváků České televize, spočívající v automatickém titulkování mluveného slova. Autoři projektu jsou Západočeská univerzita v Plzni a Speech Tech.

No a patří sem například i nové typy lopatek turbín v energetice, vyvinuté První brněnskou strojírnou Velká Bíteš a Ústavem fyziky materiálů Akademie Věd nebo zavedení ochranné bariéry z neprůstřelného betonu do výroby. To je společný projekt konsorcia KŠ Prefa, Fakulty stavební ČVUT v Praze a Experimentálního centra.

Vláda Petra Fialy má ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou. Je toto politické zastřešení vědeckého rozvoje přínosné?
Považuji to za velmi přínosné. A to nejen pro Technologickou agenturu, ale pro oblast výzkumu, vývoje a inovací obecně. Koordinační role paní ministryně je, zejména v této krizové době, velmi důležitá.

Technologická agentura uvolnila několik milionů korun na rozšíření výzkumných týmů o ukrajinské vědkyně a vědce. Jejich zařazení asi bude v rámci uprchlického segmentu nejsnazší, že?
Poskytli jsme téměř čtrnáct milionů korun z národních prostředků a z prostředků takzvaných Norských fondů na navýšení finanční podpory ukrajinských vědeckých, akademickýcha dalších pracovníků a studentů nově začleněných do financovaných projektů. Jejich zařazení je důležité zejména z toho důvodu, že téměř čtvrtina uprchlíků z válkou devastované Ukrajiny jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, převážně ženy, a z nich je celá řada vědeckých a akademických pracovníků s výzkumnými zkušenostmi.

Jejich zapojení je skutečně velmi jednoduché, výzkum je internacionální a není v něm ani jazyková bariéra vzhledem k tomu, že se ke komunikaci používá angličtina.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš: Podpoříme všechny druhy bydlení

Počet start-upů je v ČR nebývale nízký, ačkoli je to jedna z podmínek kvalitativních změn. Na čem to vázne?
Podle mě to vázne jednoznačně na nedostatečné podpoře fáze „ověření konceptu“. Nebudeme-li podporovat právě ji, budou výsledky výzkumu využitelné v praxi ojedinělé a nebudou vznikat nové firmy. Poslední desetiletí ukazují, že bez finanční podpory budou nové start-upy vznikat jen omezeně.

Přitom řešení je velmi jednoduché: zaměřit finanční podporu právě sem. Ukazuje se, že podpora fáze „ověření konceptu“, tedy zjištění, zda má nápad šanci na využitelnost v praxi, vede k transferu znalostí do průmyslui k vytváření nových firem.

Hodně se mluví o AI, ale nezdá se, že by se Praha skutečně stala lídrem tohoto perspektivního oboru, jak o tom původně hovořil profesor Michal Pěchouček. Je toto záležitost, která spíš než na státu či městu má zůstávat na soukromých firmách?
Umělá inteligence a její rozvoj jsou úzce spjaté s výzkumem. Ten se realizuje na univerzitách, v Akademii věd, výzkumných organizacích a také v progresivních firmách. Rozhodně si nemyslím, že by měla být jen v soukromých rukách. Umělá inteligence není jen a pouze záležitost technologická, ale také významně sociální, kulturní a společenská. A jako takovou ji lze rozvíjet pouze komplexně, ve spolupráci výzkumníků různých zaměření. Zda se Praha stane lídrem v AI se teprve ukáže, rozhodně vysoce erudované vědce v České republice a zejména v Praze máme.

Odborníci ze stavebnictví, což je váš původní obor, tvrdí, že rozvoj dopravní včetně mostní infrastruktury u nás zamrzne kvůli naprostému nedostatku absolventů technických oborů. Dá se s tím něco dělat?
Máte pravdu a neplatí to pouze ve stavebnictví, ale i v dalších odvětvích průmyslu. Například jen v energetice bude chybět v následujících letech více než deset tisíc technicky vzdělaných pracovníků. Proto je potřeba podpořit technické vzdělávání na všech úrovních, od základních, přes střední až po vysoké školy, a to nejen finančně, ale zejména vybavením škol vyspělými technickými prostředky – roboty, 3D tiskárnami, měřicími přístroji, grafickými stanicemi a podobně. A také motivovat děti a studenty ke studiu technických oborů.

Ministr Jan Lipavský: Bezletová zóna je vstupenka do třetí světové války

V čele TA ČR byste rád zůstal. S jakými představami jdete do obhajoby svého postu?
Do obhajoby jdu s dobrým pocitem, že agentura obstála v době pandemie COVID-19. Nejen, že jsme uskutečnili všechny plánované veřejné soutěže, ale navíc jsme vyhlásili mimořádnou soutěž na podporu společenskovědního výzkumu, zaměřenou na výzkum sociálních aspektů pandemie. Podpořili jsme finančně vývoj respirátorů, 3D obličejových masek, testovacích sada dalších, zejména ochranných prostředků. V budoucnu bych se chtěl zaměřit na financování aplikovaného výzkumu v prioritních oblastech, kterými jsou zejména energetika, průmysl a společenské dopady války a krize.