Šárka Plevková: Když je třeba, vyměním podpatky za kecky

close info Zdroj: archiv Šárky Plevkové zoom_in

Ze základky jsem utekla v 5. třídě na osmileté gymnázium, po maturitě moje kroky směřovaly do Ústí nad Labem – vrhla jsem se na studium na UJEPu na pedagogické fakultě. Bavily mě jazyky a vždy jsem měla ráda děti, tak jsem v roce 2010 ukončila magisterské studium Učitelství ČJ a AJ pro druhý stupeň. V té době jsem už měla roční princeznu a po mateřské jsem nastoupila na svou alma mater – Gymnázium Žatec.

close info Zdroj: archiv Šárky Plevkové zoom_in

Nikdy jsem neuměla být moc v klidu. Brigádničila jsem už brzy – s bráškou jsme roznášeli letáky nebo prodávali noviny. Baví mě pomáhat s angličtinou i češtinou a mou velkou zálibou se stalo pečení dortů. V dětství jsem sportu moc času nedávala, ale v dospělosti jsem si zamilovala běh. Když jsem pak potkala partu skvělých bláznů, se kterými jsme se pustili do překážkových běhů, byla jsem v sedmém nebi! Pokořit několik kilometrů v často šíleném terénu a překážky, které neznalým připomínají nějaká středověká mučidla, je prostě parádní pocit! I když mě občas zlobí zdraví, nevzdávám se a spolu s naším týmem (vtipně pojmenovaným Mršiny) rozšiřujeme sbírku medailí z podobných šíleností, jako jsou Predator runs nebo Urban Challenge.

close info Zdroj: archiv Šárky Plevkové zoom_in

Známé přísloví, které říká „ člověk míní, Bůh mění“ dohnalo i mě a před pěti lety přišla velká životní změna, rozchod s tehdejším partnerem. Období to bylo velice těžké, sáhla jsem si na dno, ale štěstí se na mě usmálo a já mám teď pocit, že musím být jedna z nejspokojenějších bytostí na světě. Mám úžasného manžela Toma. Je to hasič a náš bývalý reprezentant v plavání, který je mi obrovskou oporou v kterékoliv situaci, a dvě skvělé děti – Mařenku (10 let) a Tomíka juniora (3 roky). K nim nám před třemi lety přibyla border kolie Maggie, miláček celé rodiny.

close info Zdroj: archiv Šárky Plevkové zoom_in

Snad to může někomu znít jako klišé, ale nejvíc ze všeho si vážím rodiny a přátel. V těch nejtěžších chvílích při mně stáli a pomáhali, jak se dalo. Život strašně rychle utíká. Ale já se nedám, a když je potřeba, vyměním podpatky za kecky a zrychlím tempo.