Než se náš život po koronavirové pandemii vrátí do běžných kolejí, bude to ještě chvíli trvat a nejspíš bude hodně věcí jinak. Naše zdraví může být poznamenáno už jen prožitým stresem a strachem z onemocnění.

„Z hluboké antiky je znám příběh o tom, kdy v klecích vedle sebe byli přes noc beran a vlk a beran byl ráno mrtvý. Zemřel strachem, přestože vlk se k němu dostat nemohl,“ dává příklad psychiatr Radkin Honzák, odborník na psychosomatiku. Emoce jsou tělesné děje, které podle Honzáka medicína ještě neráčila vzít v úvahu: „Radostný organismus je úplně jiný než organismus vzteklý nebo smutný. V případě epidemie koronaviru se nabudil ten nejprimitivnější mechanismus: útoč, nebo prchej s vytočením potřebných dějů na plné obrátky, a to je zatraceně drahé. Takže na rozdíl od státního rozpočtu, který se klidně zadluží, zde musíte někde brát. Kde? Na imunitě! Je to sice velice zjednodušené, ale tak to v organismu chodí,“ říká Honzák.

Lékárna, e-shop, léky. Ilustrační foto
Méně front a čekání. Léky se nově budou vydávat i na občanku nebo pas

Stres nás na jedné straně připraví k boji nebo útěku, na straně druhé ale vyčerpává. A také opotřebovává naprázdno běžící systémy. „Můžeme to přirovnat k tomu, že v autě máte k podlaze sešlápnuté pedály spojky a plynu při zatažené ruční brzdě. Řve to, kouří a smrdí to, žere to, ale nejede to. Kdyby auto mohlo, co by vám asi řeklo?“ ptá se odborník na psychosomatiku Honzák.

Bude to těžká deziluze

To, jaké následky může mít na psychiku člověka dlouhá izolace od společnosti a kamarádů, se pokouší odhadnout psycholog Jan Kulhánek z pražské Psychoterapie Anděl: „Záleží hodně na povaze. Jsou lidé, kteří k životu ostatní zase tolik nepotřebují, ti to budou snášet lépe. Ale i introverti se bojí, pokud se necítí být v bezpečí. U řady lidí, kteří jsou ze současné situace hodně vystresovaní, se po překonání krizového období objeví posttraumatický syndrom. Dobrá prevence je právě rozhovor s odborníkem,“ říká terapeut, který od letošního dubna začal provozovat bezplatnou on-line poradnu pro lidi stresované situací způsobenou pandemií onemocnění COVID-19.

Při bolesti pomůže si od srdce zařvat, potvrdil to i vědecký výzkum. Ilustrační foto
Sprosté nadávky při bolesti skutečně pomáhají, prokázal experiment

Dokáže dnes vůbec někdo odhadnout, jak se změní chování lidí, až koronavirová hrozba pomine a nastane čas na normální život? „Já to tedy nedokážu,“ říká Radkin Honzák a pokračuje: „Je jasné, že nás čeká prudký ekonomický propad. Na ten lidé mojí generace zvyklí jsou – zažil jsem měnovou reformu, která de facto celý národ vyslala do budoucnosti vybavený 300 korunami. Jak na to ale zareagují generace vyrostlé v blahobytu?“ ptá se.

Měnová reforma v roce 1953 přišla podle něj na závěr průšvihové série: 1929 – válka – Vítězný únor s největším transferem majetku směrem ke státu bez vylepšení ekonomické situace lidí. „Poslední dvě generace ale vyrostly krmeny iluzí o nekonečné prosperitě. Bude to těžká deziluze. Doufám, že s důsledky pro politiku. A doufám, že se nevynoří nějaký spasitel, že zapracuje zdravý rozum,“ říká Honzák.

Hlad po mezilidském kontaktu

Už dnes je patrné, že strach z nákazy a ze shromažďování lidem nejspíš dlouho nevydrží. Možná propuknou i nějaké oslavy konce mimořádných opatření. „Asi to budeme chtít dohnat, ale nebude to ze dne na den, obavy z návratu viru budou v prvních týdnech znát a opravdu dnes nikdo nedokáže odhadnout, jak rychle a zda nezvratně bude epidemie ustupovat,“ myslí si Jan Kulhánek. Každopádně podle něj bude všeobecný hlad po mezilidském kontaktu, takže návrat do práce by tak pro mnoho lidí mohl být o to jednodušší: „I hodně dětí tvrdí, že se nikdy netěšily do školy tak jako teď,“ dodává.

A jak to bude s pacienty psychiatrie? Zvýší se v souvislosti s koronavirem jejich počet? Podle psychiatra Radkina Honzáka nejspíš ne. Úzkostní pacienti jsou už zavedení a situace mnoho nových nevytvoří.

Propojení pacienta a lékaře na platformě Virtuální čekárny může být výhodné pro obě strany. Lékaři přináší možnost jednoduše poskytnout svým pacientům přístup k on-line konzultacím. Pacientům zase snadnou dostupnost a spolehlivý komunikační kanál.
Češi si zvykají na virtuální čekárnu: je bez rizika, časově neomezená a zdarma

„Nicméně nepochybuji, že stejně jako během jiných velkých katastrof, budou i zde nějaké následky, které však nedokážu odhadnout. Bohudíky to nebude jako v USA, kde se teď horlivě nakupují zbraně. Kdyby současná epidemie vedla ke zduchovnění, což se stává, uvítal bych to. Ale předpovědět si to netroufnu. Vzpomeňme, jak byla populární svatá Anežka v listopadu 1989, kdy Václavským náměstím hřměl sborem zpívaný Svatováclavský chorál, a co z toho zůstalo, když začala řádit neviditelná ruka trhu,“ připomíná Radkin Honzák.

Umyté ruce a on-line život

Zásadní otázkou zůstává, zda se lidem po návratu k normálnímu životu změní hodnoty, životní styl a jestli si budou více vážit svého zdraví. „Možná si budeme více vážit svého zdraví, vezmeme na milost očkování a budeme si více mýt ruce… Alespoň nějakou dobu. Určitě se v našem životě více zabydlí on-line svět. I když se budeme chtít i nadále potkávat naživo, na některé služby on-line už nezapomeneme, je to pohodlné,“ předpovídá Jan Kulhánek.

Ilustrační snímek
Čechy žene do záhuby nespavost. Modré světlo je jako kouření, varuje odborník

To Radkin Honzák je v tomto ohledu skeptičtější: „Obávám se, že zdraví si více vážit nebudeme. Po epidemii chřipky, která má pětiprocentní úmrtnost, se dala očkovat skutečně jen velice skromná menšina obyvatel. Ve vztahu ke zdravotním rizikům je silná tendence k popření („Mně se to nemůže stát.“), podobně jako zapomeneme na mnoho věcí ‚jako na smrt‘. Omezení kouření není důsledkem náhledu na jeho rizikovost, ale důsledkem sociální a ekonomické regulace. Ani tak nejsou výsledky nikterak úžasné. Stejné je to se zdravou výživou,“ uzavírá nestor české psychiatrie.