Příběh válečné lodi USS Arizona představuje pro mnohé lidi symbol celé té děsuplné události ze 7. prosince 1941, kdy japonské letectvo napadlo americkou námořní základnu v Pearl Harboru a při leteckém bombovém a torpédovém útoku zabilo bezmála 2400 amerických občanů, včetně téměř 50 civilistů.

Při útoku bylo potopeno nebo poškozeno osm bitevních lodí, tři křižníky, tři torpédoborce, cílová cvičná loď a minonoska. Téměř polovina všech obětí útoku v Pearl Harboru však sloužila jen na jedné jediné lodi: bitevní lodi USS Arizona. 

Černé slzy potopené lodi

Loď zasáhly při nečekaném japonském útoku dvě osmisetkilové bomby, přičemž osudnou se jí stala ta druhá bomba, která prorazila na pravoboku přední palubu. V daném místě se totiž nacházel v podpalubí sklad munice o síle tisíců tun střelného prachu. Obrovská exploze, která následovala, měla takovou razanci, že vyzvedla 33 tisíc tun vážící plavidlo z vody a v mžiku zabila 1177 námořníků a členů námořní pěchoty. Než se USS Arizona úplně potopila, hořela 2,5 dne.

Německý kapitán Erich Topp v říjnu 1941 na věži ponorky U-552, s níž poslední říjnový den potopil americký torpédoborec Reuben James
Před Pearl Harborem. První útok na USA měl na svědomí Hitler, šlo o děsivý střet

"Teploty na její palubě mohly dosáhnout až 8000 °F (zhruba 4430 stupňů Celsia, pozn. red.). To je třikrát více, než kolik dosahovala teplota lávy tryskající z havajské sopky Lilauea při erupci v roce 2018," řekl před dvěma lety reportérům amerického časopisu Time mluvčí amerického Národního památníku Pearl Harbor Jay Blount.

Loď zůstává až dodnes na místě, kde se potopila, ponořená zhruba do dvanáctimetrové hloubky těsně u pobřeží Fordova ostrova, ležícího uprostřed zálivu. V útrobách lodi také dodnes spočívají ostatky více než 900 z 1177 námořníků a příslušníků námořní pěchoty, kteří se ponořili s lodí. V roce 1962 byl nad potopeným vrakem vztyčen památník v podobě bílé klenuté konstrukce, jenž podle Blounta přiláká ročně asi 1,8 milionu návštěvníků. Ti si na mramorové zdi mohou přečíst jména všech mužů, kteří na Arizoně zahynuli.

Loď však při potopení obsahovala také tisíce tun ropy, z nichž se část ještě stále nachází v jejím trupu. Každý den uniká podle časopisu Time z útrob Arizony kolem pěti litrů ropy. Vypumpovat veškerý olej a naftu z lodi by sice šlo technicky nejspíše zvládnout, ale je to velmi citlivá otázka. Palivo bylo v lodi skladováno na více než 200 různých místech a jeho úplné odstranění by patrně vedlo k úplnému zničení vraku a také ostatků všech mrtvých vojáků, kteří v něm spočívají. Drobné úniky ropy - bubliny s duhovým leskem, jež se často objevují na hladině jen na několik vteřin, než se odpaří - jsou proto monitorovány, ale jinak se proti nim nezasahuje.

Židovské ženy a děti hlídané krátce před svým zavražděním příslušníky lotyšské policie v roce 1941. K masakrům docházelo na více místech, tento snímek zachycuje událost v lotyšském přístavu Liepaja
Šílený masakr v Rumbule: Žena vydržela nahá ve sněhu předstírat smrt, přežila

Někteří veteráni, kteří sloužili na USS Arizona a přežili ničivý nálet, označovali tyto olejové a ropné skvrny za "černé slzy Arizony". "Podle lidové tradice je loď bude ronit tak dlouho, dokud nezemře poslední z mužů, kteří na ní v prosinci 1941 sloužili," řekl Blount.

Donedávna byli tito muži ještě tři, před dvěma lety žel zemřel jeden z nich, devětadevadesátiletý Lauren Brumer. Teď jsou dva. Penzionovaný komandér Louis „Lou“ Conter a někdejší lodní jeřábník Ken Potts. Oba letos oslavili sté narozeniny a jeden z nich znovu zavzpomínal na okamžiky, jež ho připravily o většinu jeho přátel.

Přeživší z Arizony vzpomíná

"Nevím, jak vypadá peklo. Ale myslím, že toho rána jsem mu byl nejblíže, jak jen to vůbec jde," řekl letos Ken Potts Alexi Kershawovi, dopisovateli AARP a autorovi řady knih o druhé světové válce.

Když začal útok, byl Potts právě v nedalekém Honolulu. Nejdřív uslyšel, jak lidé začali křičet, vzápětí už se rozezněly všechny rozhlasové ampliony volající veškerý námořnický personál, aby se okamžitě vrátil na lodě do služby. Potts rychle chytil taxíka a za několik minut se ohlásil na palubě Arizony. V té chvíli ještě nebyla zasažená, ale záliv už byl pod palbou. "Celý přístav byl v plamenech. Z lodí, které zasáhla torpéda, unikala ropa," vzpomínal Potts.

V zajateckém táboře vytvořeném z měděného dolu Kinkaseki na Tchaj-Wanu bylo během druhé světové války drženo více než 1100 spojeneckých vojáků
Zapomenuté peklo. V zajateckých táborech na Tchaj-wanu byla smrt vysvobozením

Bombu, jež zpečetila osud Arizony, svrhlo japonské letadlo asi 15 minut po zahájení útoku. Po jejím dopadu explodovaly zásobníky paliva i munice a mohutná loď vzplanula obrovským plamenem. "Byl jsem na zádi. Pak všude zavládl zmatek. Bylo to, jakoby hořela celá země. Ozval se rozkaz opustit loď a ti, kdo mohli, skočili do vody," vyprávěl novináři Kershawovi. 

Do vody se vrhl také Potts a skok do rozbouřeného moře mu zachránil život. Byl jedním z pouhých 334 mužů z patnáctisetjedenáctičlenné posádky, kteří toho dne přežili. O život přišel i jeho nejlepší přítel Cameron Helm z Minnesoty, kterému bylo v té době čerstvých dvacet let (narodil se 1. listopadu 1921). 

Potts, v té době rovněž dvacetiletý, dokázal doplavat až k nedalekému Fordovu ostrovu a spolu s několika dalšími přeživšími pak pomáhal na břeh ostatním. Stovkám a stovkám mužů se však již bohužel nijak pomoci nedalo. Když útok skončil, vylosoval si Potts chmurný úkol identifikovat mezi vylovenými těly své spolubojovníky z Arizony.

Přeživší námořníci z Indianapolisu v srpnu 1945 na ostrově Guam
Nejhorší žraločí útok v dějinách. Námořníci z Indianapolisu umírali po stovkách

Do Pearl Harboru se vrátil naposledy v roce 2006 a navštívil již zmíněný památník připomínající jména všech mužů, kteří na Arizoně zahynuli. "Když se z něčeho takového dostanete, cítíte něco, co nedokážu vysvětlit," poznamenal. Stovky svých přátel, kteří zemřeli toho hrozného prosincového dne, považuje stále za "jednu velkou rodinu".