Kliknutím zvětšítePráce na stavbě kýlu započaly právě v době, kdy vypukla druhá světová válka. Loď tak musela na svou dostavbu čekat osm dlouhých let, od roku 1939 až do roku 1947.
Srážky, požáry, exploze…
V roce 1953 se tento obří trajekt, schopný pojmout až 900 pasažérů, srazil s jinou lodí Oranje a v roce 1965 došlo na jeho palubě k výbuchu.
Další katastrofální požár na palubě prodělal parník v roce 1972, kdy byl přestavěn na výletní loď. A o tři roky později zažil pro změnu další drsnou srážku, tentokrát s nákladní lodí Youseff, která jej dokonce poslala ke dnu, ale byl vyzdvižen a opraven.
Jeho smolná kariéra však pokračovala. Další požár v roce 1981 ho načas vyřadil z provozu a o rok později lodní společnost Lauro Lines zkrachovala. Řetězec nehod a katastrof spojených s Achille Lauro se definitivně uzavřel až v roce 1994 nedaleko somálského pobřeží, a to opět nehodou, při níž se loď definitivně potopila a skončila na dně oceánu.
Žádný z těchto incidentů se však nezapsal do historie tolik jako několik říjnových dnů roku 1985, kdy loď i se 748 lidmi na palubě unesli palestinští teroristé.
"Postřílíme všechny!"
Parník Achille Lauro opustil italský Janov 3. října 1985, přičemž měl v plánu jedenáctidenní okružní výletní plavbu po středomořských přístavech: v Itálii plánoval zastávky v Neapoli a v Syrakusách, v Egyptě v Alexandrii a v Port Said, další destinací měl být izraelský přístav Ašdod, po něm Limassol na Kypru a Rhodos a Pireus v Řecku. Následovat měl návrat do Itálie se zastávkou na Capri a dokončením cesty zpátky v Janově.
Kontrola zavazadel cestujících byla v té době neobyčejně laxní. Čtveřice mladých palestinských teroristů se dostala na palubu v egyptské Alexandrii "v převleku" za bohaté cestovatele z latinské Ameriky. Konkrétně se vydávali za Argentince, pokud na ně ale někdo z dalších cestujících promluvil španělsky, neuměli odpovědět. Nikoho to bohužel dostatečně nevarovalo a nikdo také nepodal zprávu o podezřelých cizincích na kapitánský můstek.
V neprohlédnutých zavazadlech pronesli teroristé na palubu sovětské samopaly a podomácku vyrobené granáty. Dne 7. října 1985, kdy loď vyplula z Alexandrie směrem na Port Said, vypuklo na její palubě pro všechny cestující i pro posádku peklo.
Čtveřice únosců vyvolala paniku zběsilou střelbou do zdi a ukazováním granátů a v krátké době se jí podařilo ovládnout loď. Požadovala propuštění 50 Palestinců vězněných v Izraeli a vyhrožovala povražděním všech Židů a po nich i Američanů a Britů na palubě. Aby teroristé svým slovům dodali váhu, zastřelili devětašedesátiletého amerického občana, vozíčkáře Leona Klinghoffera.
Zasahují americké stíhačky
Loď pak plula podél severoafrického pobřeží do Port Said, kde zakotvila. Následovalo dvoudenní vyjednávání s únosci, kterým nakonec egyptská strana s tichým souhlasem prezidenta Husního Mubaraka nabídla, že mohou beztrestně odletět ze země (o vraždě Klinghoffera prý v té době ještě nevěděla).
Únosci skutečně opustili loď a nastoupili na palubu egyptského obchodního letadla, které je mělo dopravit do Tuniska. Jejich propuštění ale na nejvyšší míru pobouřilo veřejné mínění ve Spojených státech a americká vláda se rozhodla k rázné odvetné akci.
Proti egyptskému letadlu vzlétlo z jejího rozkazu ve čtvrtek 10. října 1985 několik stíhaček F-14, které odstartovaly z paluby americké letadlové lodi Saratoga nacházející se nedaleko Albánie. Stíhačky doprovázely dva radiolokační letouny, které hravě vyhledaly egyptský stroj. Stíhačky jej poté obklíčily a donutily přistát na Sicílii. Únosci byli zatčeni.
Americký prezident Ronald Reagan téhož dne ještě před leteckou akcí prohlásil při improvizované tiskové konferenci v letadle na mezinárodním letišti O'Hare, že by si přál, aby šéf Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafat vystavil únosce nějaké formě "národního soudu", jeho poradci si však vzápětí uvědomili, že by to znamenalo uznání OOP jako legitimní palestinské vlády - což bylo v rozporu s oficiální americkou politikou, která považovala OOP za teroristickou organizaci.
Při dalším mezipřistání proto prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti Robert McFarlane slova svého šéfa zmírnil a sdělil tisku, že Reagan chtěl říci pouze to, že by OOP měla tyto únosce vydat příslušným orgánům, které je předají soudu.
Itálie odmítla zadržené Palestince Spojeným státům vydat, ale postavila je alespoň před soud. Všichni čtyři únosci skončili ve vězení. Hlavní organizátor celé akce, který se vlastního únosu neúčastnil, však přes Jugoslávii uprchl.
V roce 1990 byla celá událost zfilmována v koprodukčním italsko-francouzsko-americko-německém filmu Únos lodi Achille Lauro. Hlavní roli hrál Burt Lancaster.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
