Předchozí
1 z 5
Další

Neidentifikovatelní 'zelení mužíčči', kteří obsazovali v roce 2014 Krym pro Rusko.Zdroj: Pixbay

Okupovaný Krym a rozšiřování NATO

Co chce Rusko: Rusko si chce ponechat okupovaný Krym a ukončit nepřátelství s USA a Západem. Žádá ukončení dalšího rozšiřování NATO, především o Ukrajinu a Gruzii. Severoatlantická aliance se má zaručit, že tyto země se nikdy nestanou součástí aliance.

Co to znamená: Znamenalo by to, že Západ bude de facto souhlasit s ruskou okupací Krymu. To by vytvořilo nebezpečný příklad do budoucnosti. Ze zemí bývalého Sovětského svazu, které se ještě nestaly součástí NATO, by byla nadále ruská nárazníková zóna. Rusko tím ukazuje, že se přes snižující ekonomický význam země ve světě vidí stále jako velmoc a nechce, aby se „jeho sféra vlivu“ zmenšovala.

Vojáci na rusko-ukrajinské hranici.
Ukrajinci se na válku s Ruskem připravují. Ale jsou v klidu

Co na to Západ: Pro USA a NATO je dle veřejných deklarací požadavek akceptace připojení Krymu nepřijatelný. Z podmínek Aliance ale vyplývá, že země, které nemají vyřešeny územní spory, tedy i Ukrajina, do NATO zatím vstoupit nemohou.

Konvoj amerických a britských vojáků dorazil do Jaselských kasáren.Zdroj: ČTK/Radek Petrášek

Americké základny v Evropě

Co chce Rusko: USA by neměly vytvářet vojenské základny na území států, které byly dříve součástí SSSR a nejsou členy NATO, stejně jako by neměly využívat jejich infrastrukturu k provádění jakékoli vojenské činnosti, rozvíjet s nimi bilaterální vojenskou spolupráci.

Co to znamená: Ukončení veškeré vojenské spolupráce USA se zeměmi bývalého Sovětského svazu. Rusko tím žádá ponechání prostoru bývalého SSSR pod svojí kontrolou, s výjimkou Pobaltí.

Vojáci na rusko-ukrajinské hranici
Válka o Ukrajinu na 25 procent bude. Tři scénáře vývoje konfliktu s Ruskem

Co na to Západ: USA dnes sice nemají vojenské základny v žádné ze zemí bývalého SSSR, ale nemají důvod se k něčemu takovému zavazovat. Zákaz vojenské spolupráce USA se státy bývalého Sovětského svazu by byl z jejich pohledu nepřijatelným omezením jejich suverenity.

Summit NATO v Belgii v roce 2018Zdroj: U.S. Department of State from United States, Public domain, via Wikimedia Commons

Obnovení Rady Rusko

Co chce Rusko: Moskva navrhla Alianci uzavřít dohodu, ve které se navrhuje vrátit se k práci Rady Rusko.

Co to znamená: Znamenalo by to návrat vztahů Rusko-NATO do stavu před okupací Krymu, rozpoutáním války na Donbase, bez jakýchkoli ústupků na straně Kremlu. Je to další z kroků, který by měl legitimizovat připojení Krymu k Rusku.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Napětí na Ukrajině sílí. Odpověď na ruskou agresi musí být rychlá, řekl Lipavský

Co na to Západ: NATO je připraveno obnovit komunikaci s Ruskem, kterou ostatně přerušila Moskva. Také stav, kdy se Aliance a Rusko pokládají za protivníky, nebyl vyvolán NATO, ale ruskou anexí Krymu a nepřátelskými akcemi Ruska – patří mezi ně i incident ve Vrběticích.

Vojenské cvičení NATO Saber Strike v PobaltíZdroj: ČTK/imago stock&people/Guo Chunju

Rozmisťování aliančních sil

Co chce Rusko: Nerozmístění ozbrojených sil a zbraní ze strany Ruska a zemí NATO na území evropských států kromě sil, které se na tomto území již k 27. 5. 1997 nacházely. Tedy států, jež nebyly členy Aliance před jejím prvním rozšířením na východ.

Co to znamená: Noví členové NATO, včetně Česka, by se staly členy aliance druhého řádu. Americké a alianční vojenské základny na jejich území by musely být zrušeny. Střední Evropa by se de facto stala nárazníkovou zónou. Jelikož je to nejambicioznější požadavek, z českého pohledu (vstoupilo do NATO až poté) je extrémně nebezpečný.

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský (na snímku z 30. prosince 2021).
Napětí na Ukrajině: Ministři EU s Blinkenem potvrdili jednotný postup vůči Rusku

Co na to Západ: Aliance nemůže takový zásah do své vnitřní organizace připustit. Zásadně by to zhoršilo možnost obrany východního křídla aliance před případným ruským vpádem a snížilo by to bezpečnostní záruky novým členům aliance v rámci NATO.

Ruská mobilní raketa Topol-MZdroj: Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia

Pozemní rakety

Co chce Rusko: Vyloučit rozmístění pozemních raket středního a kratšího doletu v oblastech, ze kterých jsou schopny zasáhnout cíle na území Ruska či členů NATO.

Co to znamená: Rusko by stáhlo své rakety z Kaliningradu a to samé by muselo učinit NATO jak z okolí této ruské enklávy, tak z území blízko ruských hranic. Otázkou však je, zda by se tato podmínka týkala i amerického systému protiraketové obrany.

Ilustrační foto. Americký stíhací letoun F-15
Rusko obklíčilo Ukrajinu ze tří stran. NATO vysílá do oblasti letadla i lodě

Co na to Západ: V případě raket krátkého a středního doletu s jadernými zbraněmi by mohlo NATO s tímto návrhem snižujícím riziko vypuknutí jaderné války souhlasit. Problémem je však dnešní značná ruská převaha v konvenčních zbraních.