Poláci a Maďaři blokují peníze pro Čechy. Ty by mohly pomoci s překonáním krize

Nizozemský soud odmítl v srpnu vydat do Polska údajného pašeráka drog. Podle soudu není jasné, zda by se tak kvůli likvidaci nezávislosti tamního soudnictví vládou Práva a spravedlnosti (PiS) dočkal spravedlivého procesu. Vláda v Haagu se obrátila na Evropský soud, který nyní rozhoduje, zda je verdikt nizozemského soudu v pořádku a zda lze Poláka do vlasti vydat.

Evropský parlament ukázal sílu. Prosadil do rozpočtu zdravotnické miliardy

Na tomto případu je vidět, kam až situace v Polsku a velmi obdobně v Maďarsku po letech demontáže právního státu, soudnictví a dalších základů demokracie došla. A proč se nyní EU kvůli vládám ve Varšavě a Budapešti dostala do vážné krize. Krize, která ohrožuje nejen pokoronavirovou ekonomickou obnovu zemí Unie, včetně tak tvrdě postiženého Česka, ale i základní hodnoty EU jako společenství demokratických a právních států.

Česko bez 180 miliard? 

Polsko a Maďarsko totiž oznámily, že zablokují přijetí rozpočtu EU i Fondu obnovy, z něhož by už na jaře měly plynout stovky miliard na restart evropských ekonomik. Jen Česku tak blokují 180 miliard korun, které by měla Praha na obnovu hospodářství a další programy čerpat. Celkově je ve fondu obnovy 750 miliard eur, v rozpočtu EU na příštích sedm let dalších 1,1 bilionu eur.

Důvodem pro blokování tak klíčové věci pro všechny země EU je problém, který s rozpočtem přímo nesouvisí. Jde o podmínku, že peníze z fondů EU a Fondu obnovy mohou být vypláceny jen zemím, kde funguje právní stát. Tedy především na vládní moci nezávislé soudnictví. Česko a všech dalších 25 zemí EU s podmínkou nemá problém. Polsko a Maďarsko ale oznámily, že pokud bude tento bod přijat (k tomu stačí hlasy většiny zemí EU), zavetují rozpočet i Fond obnovy, kde je k přijetí třeba jednomyslnost členských států.

Věra Jourová: Unijní dotace jsou složitější, ale čisté

Vetem pohrozil už před několika dny šéf PiS, formálně sice vicepremiér, ale ve skutečnosti neformální vládce Polska Jaroslaw Kaczynski. „Budeme bránit naši identitu, naši svobodu, suverenitu za každou cenu. Nedáme se terorizovat penězi,“ uvedl Kaczynski. Podobně se vyjadřovala maďarská vláda Viktora Orbána.

Rozhodnutí o vetování rozpočtu přišlo ve chvíli, kdy ve „zkušebním“ hlasování, které se děje na úrovni vyslanců členských států, podmínku právního státu pro čerpání peněz z fondů EU podpořily všechny státy s výjimkou Polska a Maďarska, jediné Slovinsko se zdrželo.

Polákům a Maďarům nejvíc vadí, že by k odebrání peněz z fondů stačily hlasy „kvalifikované většiny států“. I kdyby se podařilo Varšavě a Budapešti dostat na svoji stranu i další země Visegrádu, Česko a Slovensko, stejně by jim to k blokaci nestačilo.

Česká vláda si v tichosti zažádala o půjčku 54 miliard korun od Evropské unie

„Maďarsko a Polsko se dostaly do situace, ze které nemají dobrá východiska,“ uvádí k dalšímu vývoji Vít Dostál z české Asociace pro mezinárodní otázky.

Útoky na Jourovou

Ve zprávě o stavu právního státu a demokracie, kterou před několika týdny předložila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, dopadly Polsko a Maďarsko zcela nejhůře. Problémy s právním státem byly konstatovány i u Bulharska, ale to nový mechanismus výplaty fondů přesto podpořilo.

Proti Jourové, která označila Maďarsko za „nemocnou demokracii“ vede Orbánova Budapešť brutální kampaň. Žádá, aby Jourová byla odvolána. V minulých dnech ji mluvčí vlády dokonce označil bezdůvodně za agentku miliardáře George Sorose, který je Orbánem označen za úhlavního nepřítele. „Neví nic a lže, protože ji platí Soros,“ uvedl mluvčí vlády Zoltán Kovács.

Český plán obnovy za čtvrt bilionu: Diktafony i lodě na plyn

Česká vláda Andreje Babiše se sice proti útokům na Jourovou neohradila, Babiš o tom s Orbánem nechtěl na posledním summitu EU hovořit, ale Česko podmínku dodržování právního státu podporuje. Zároveň však usiluje o co nejrychlejší schválení rozpočtu EU a plánu obnovy, protože tyto prostředky nutně potřebuje.