Index vnímání demokracie se provádí každý rok napříč celým světem. Zahrnuje 52 zemí s vysokým počtem obyvatel v Evropě, USA, Africe, Asii a Latinské Americe. Česká republika se mezi dotazované státy neřadí. Naposledy výzkumníci data shromažďovali po ruské invazi na Ukrajinu.

Mariupol, přístav na pobřeží Azovského moře, čelí každodennímu bombardování
Student se stal vojákem, aby bránil Donbas. Bylo to jako v pekle, popsal zážitek

Negativní názory na Rusko se do značné míry omezily na Evropu a další liberální demokracie. Pozitivní názory si zachovaly Čína, Indie, Egypt, Vietnam, Alžírsko, Maroko, Malajsie, Pákistán a Saúdská Arábie, píše britský deník The Guardian.

V Evropě se kvůli agresi Vladimira Putina vůči Ukrajině vyslovilo pro přerušení hospodářských vztahů s Ruskem 55 procent dotázaných. V Asii byla naopak většina lidí proti. V Latinské Americe se potom respondenti rozdělili na přibližně stejné poloviny.

Mezi 31 zemí, které se vyslovily pro přerušení vazeb, bylo dvacet z Evropy. Naopak zachovat hospodářské vztahy s Ruskem by chtěli lidé například z Řecka, Turecka, Číny, Izraele, Egypta, Jihoafrické republiky, Vietnamu, Maďarska, Mexika, Thajska či Saúdské Arábie.

Odpor i z Venezuely

Nejvíce záporně vnímají Rusy v Polsku, kde tento postoj vyjádřilo 87 procent respondentů. Na Ukrajině jich bylo 80 procent. Vysoký poměr byl také v Portugalsku, Itálii, Spojeném království, Švédsku, USA a Německu. Nedůvěru k Rusku vyjádřila i téměř třetina dotázaných obyvatel Maďarska. A proti Putinovu režimu se vyjádřilo také 36 procent lidí ve Venezuele. Ta je přitom považována za zemi podporovanou Kremlem.

Největší podporu si Rusko zachovává v Číně (59 procent), Indii (56 procent) a Pákistánu (48 procent). Důvěra v politiku Kremlu stoupla také v arabských státech na Blízkém východě a v severní Africe, jmenovitě pak v Saúdské Arábii, Alžírsku, Maroku a Egyptě.

Lidé chtějí větší podporu Ukrajiny

Navzdory smíšeným názorům na Rusko se projevily silné sympatie k Ukrajině. Většina dotázaných v Asii, Latinské Americe a Evropě si myslí, že NATO, USA a Evropská unie by mohly udělat pro pomoc Ukrajincům více. Až 46 procent respondentů na celém světě pak uvedlo, že pomáhají příliš málo. Pouze jedenáct procent má opačný názor.

„Putinova invaze na Ukrajinu změnila myšlení lidí a ukázala, že nemůžeme považovat naši svobodu za samozřejmost. Lidé na celém světě požadují svobodu slova, spravedlivé volby a rovná práva,“ řekl o výsledcích průzkumu předseda Nadace Aliance demokracií, bývalý šéf NATO a dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.

Třiačtyřicet procent Evropanů si pak myslí, že v pomoci Ukrajině se Unie příliš málo angažovala. „Válka na Ukrajině posílila pouto se zemí za Atlantikem a Evropané si uvědomují trvalou hodnotu globálního vedení USA. Lidé žijící v demokratických zemích chtějí vidět větší jednotu, aby se státy postavily proti rostoucí autokratické moci, a požadují, aby vlády více pomáhaly Ukrajincům v jejich boji za demokratickou budoucnost,“ dodal Rasmussen.