Kliknutím zvětšíteKdyž byla Američanka Kerri Rawsonová malá, zavraždil tehdy roku 1985 neznámý sériový vrah sousedku, která žila o pouhých šest domů dál, než Rawsonová se svými rodiči. „I když mi tehdy bylo pouhých šest let, nějak jsem se to dozvěděla. Že bylo nalezeno tělo té ženy, že byla zavražděna, uškrcena. Vyděsilo mě to. Začala jsem mívat noční můry. Budila jsem se s křikem. Seděla jsem ustrašená na posteli, a moje máma mě vždy přišla utěšit. Říkala jsem jí: U nás v domě je zlý člověk. A ona mě uklidňovala: Ne, žádný zlý člověk tady není," vzpomínala Rawsonová před dvěma lety v interview pro televizní stanici ABC.
Její máma se ale mýlila. Onen vrah, sériový zabiják, byl mnohem blíž, než si dívka a její matka myslely. Byl to totiž jejich manžel a otec. O tom, jaká zrůda ve skutečnosti je, se obě ženy dozvěděly až o dvacet let později. Až tehdy se totiž policistům povedlo Dennise Radera, známého také pod přezdívkou Zabiják BTK, dopadnout. Za léta stihl zabít deset lidí, a na další vraždu se podle svých slov právě chystal.
Zatímco jiným sériovým vrahům přezdívky nejčastěji vymyslí média, Rader si ji vymyslel sám. Jméno BTK navrhl v jednom z dopisů, které rozposílal médiím, policistům či nechával ležet na volně přístupných místech - a ve kterých popisoval detaily vražd. BTK je zkratkou tří anglických slov: Bind, Torture, Kill. V překladu svázat, mučit, zabít. Přesně vyjadřuje způsob, jakým Rader vraždil.
Než byl Rader dopaden, nikdo z jeho okolí včetně nejbližší rodiny by si o něm ani nepomyslel, že je krutým zabijákem. „Rader, narozen v roce 1945, žil dvojí život. Na jedné straně byl BTK, který terorizoval město Wichita v Kansasu, na straně druhé byl vzorným otcem," zmiňuje server Biography.
Raderovi se dařilo své činy před nejbližším okolím dobře tajit. I když zabil v roce 1985 onu sousedku, myslela si jeho rodina, že je někde zcela jinde. „Jeho dcera věřila, že oné noci odjel kempovat se svým bratrem. Rader později vyšetřovatelům řekl, že na akci byl, ale v noci se z ní odplížil. Spáchal vraždu a zase se vrátil do kempu," zmiňuje stanice ABC.
Normální dítě. Které zabíjí zvířata
Rader dokázal své zvrhlé chování dobře tajit už od dětství. Narodil se v roce 1945, vyrůstal ve městě Wichita. Žil s rodiči a svými třemi bratry a navenek byl normálním dítětem s normálním dětstvím. Už jako dítě měl ale podle svých slov různé zvrhlé fantazie. „Jako teenager snil o svazování a škrcení žen," zmiňuje stanice Fox News. Rader tyto fantazie popsal v jednom z dopisů, které posílal policii.
Také se často oblékal do ženských šatů, a pak svázal sám sebe. „Před okolím úspěšně tajil i to, že v dětství že věšel toulavá zvířata," uvádí server Biography.
Před světem se ovšem Rader tvářil, že je vše v pořádku. Ve škole nikdy neměl problémy. V šedesátých letech sloužil v armádě, v roce 1971 se oženil a se ženou přivedli na svět dvě děti. O dva roky později dokonce získal titul na univerzitě. Podle svého okolí byl normálním tátou od rodiny a sousedem. Angažoval se v místní komunitě, působil v luteránské církvi. Zaměstnaný byl u společnosti, která instalovala do domů bezpečnostní alarmy.
Poprvé zabil v roce 1974. Později tvrdil, že ho k vraždám nutil démon, který žil uvnitř jeho těla, ovšem psychiatři u něj nepotvrdili žádné psychické onemocnění.
Hlavy v igelitových pytlech
Bylo odpoledne, 15. ledna 1974. Tři dospívající děti z města Wichita dorazily domů ze školy. Naskytl se jim nejhrůznější pohled v životě. „Našli své rodiče, osmatřicetiletého Josepha a třiatřicetiletou Julie, i své dva mladší sourozence, devítiletého Josepha a jedenáctiletou Josephine, brutálně zavražděné," připomíná server Good Housekeeping.
Oterovy zavraždil Dennis Rader. Šlo o jeho první vraždu. Všechny čtyři oběti uškrtil - otci a synovi navlekl na hlavu igelitový pytel, matku s dcerou uškrtil provazem. Policie neměla žádnou stopu, které by se mohla chytit. Raderovi vše bez problémů prošlo. A tak ve vraždění pokračoval. O čtvrt roku později ubodal jednadvacetiletou Kathryn Brightovou, v roce 1977 uškrtil čtyřiadvacetiletou Shirley Vianovou a o pár měsíců později pětadvacetiletou Nancy Foxovou.
„Narodila jsem se v roce 1978. Můj otec tedy tuto mladou ženu zavraždil v době, kdy byla moje máma ve třetím měsíci," poznamenala před nedávnem Raderova dcera Kerri. Děsivý byl způsob, jakým si Rader oběti vybíral - později přiznal, že je dlouho před vraždou sledoval a pak si na ně počkal.
Přestože ani v jednom z případů na Radera nic neukazovalo, po zabití Foxové na několik let s vražděním z neznámých důvodů přestal. Řádit začal opět až v roce 1985, kdy zabil třiapadesátiletou sousedku z ulice. Ani v tomto případě se ale neobjevil mezi podezřelými. Dvě ženy pak uškrtil ještě v letech 1986 a 1991. A poté opět s vraždami neznámo proč přestal.
Nedokážu se kontrolovat
Přestože u žádné z vražd nevedly stopy k Raderovi, a je tak dost možné, že by na něj policisté nikdy nepřišli, on sám toužil po publicitě. A tak začal psát o svých činech dopisy. Paradoxně tím vyšetřovatele upozornil na to, že případy, které vyšetřují, nejsou dílem více lidí, ale jediného sériového vraha. Rader se cítil sebejistý, a tak dopisy nejenže nechával na veřejně přístupných místech, ale dokonce je přímo posílal médiím či policii.
První z dopisů napsal několik měsíců po vraždě Oterových a nechal jej ve veřejné knihovně. „Je těžké se kontrolovat. Zřejmě o mě budete mluvit jako o psychotikovi se sexuální perverzí. Moje krycí jméno bude svázat je, mučit je, zabít je, B.T.K.," napsal Rader do dopisu.
S policisty si začal hrát na kočku a myš. Když v roce 1977 zabil Nancy Foxovou, zavolal přímo z jejího domu na tísňovou linku a oznámil vraždu. Místním novinám poslal báseň, ve které popsal podrobnosti o vraždě Shirley Vianové. A v roce 1978 napsal do místní televizní stanice dopis, ve kterém přiznal, že vraždy Oterových, Brightové, Vianové a Foxové, spáchal on.
Rexi, je to OK
Nakonec to byla právě Raderova samolibost, která jej dostala za mříže. Jelikož od roku 1991 nezaútočil, vyjádřily v roce 2004 místní noviny Wichita Eagle v článku o 30. výročí od první vraždy zabijáka BTK názro, že pachatel možná již nežije. „V článku jsme také zmínili, že si na něj už nikdo ani nevzpomene. A to vyvolalo jeho hněv," zavzpomínal pro stanici ABC šéfeditor listu Michael Roehrman.
Článek musel Radera opravdu pobouřit. V reakci na něj totiž napsal do redakce dopis, ve kterém se přiznal k vraždě z roku 1986, kterou mu do té doby policie nepřipisovala. K dopisu přiložil i fotografie z místa činu a řidičský průkaz zavražděné. Tím ale neskončil. Možná si připomněl, jakou moc nad vyšetřovateli cítil, když jim posílal v době vraždění dopisy s detaily jednotlivých činů. A tak první dopis, reagující na článek ve Wichita Eagle, následovaly další. „BTK se opět začal posmívat policii a pokračovalo to několik měsíců. Strašné fotografie a předměty z míst činů i bizarní dopisy se objevovaly po celém městě," připomíná list Good Housekeeping.
Jenomže pak se situace konečně obrátila. „V dopise z počátku roku 2005 se BTK zeptal, zda jej policie dokáže vystopovat podle diskety, kdyby ji poslal," zmiňuje Good Housekeeping. BTK dokonce požádal vyšetřovatele, aby mu prostřednictvím inzerátu ve Wichita Eagle dali vědět, jestli to dokáží, a pokud ne, slíbil, že jim pošle disketu i s informacemi.
Policisté pochopili, že toto je šance. „Rexi, bude to OK," napsali inzerát do novin. A BTK jim uvěřil a opravdu disketu poslal. A v tu chvíli se začalo blížit jeho zatčení.
Vyšetřovatelé disketu důkladně prozkoumali a forenzní specialisté z ní dokázali identifikovat, že data na ni byla vložena na počítači v hlavním sídle luteránské církve. Podle záznamů z diskety je tam vepsal člověk, který se jmenoval Dennis. Pak policistům stačilo najet si na webové stránky dané církve a okamžitě zjistili, že se v ní angažuje jistý Dennis Rader.
Pro zatčení to sice stále nestačilo - policisty to už ale nezastavilo. Opatřili si soudní příkaz, díky kterému se dostali ke vzorkům, které byly při lékařském vyšetření na univerzitě odebrány Raderově dceři Kerri. Té Kerri, která měla v roce 1985 noční můry, protože její sousedka zavražděna. Té Kerri, která si myslela, že je její otec dobrým člověkem. Té Kerri, kterou její "hodný táta" odvedl před pouhými dvěma lety k oltáři.
Vzorky od Kerri konečně potvrdily, že dlouho hledaným sériovým vrahem je její otec Dennis Rader. Vyšetřovatelé totiž genetický materiál dcery mohli porovnat s tím, co po sobě nanechal Rader na místech činu. Past sklapla. Na Radera si policisté počkali, když se v únoru 2005 vracel z práce domů. „Prakticky přes noc jsme zmobilizovali dvě stě policistů, měli jsme připravené helikoptery. Chtěli jsme ho chytit těsně před tím, než se dostane domů," řekl stanici ABC detektiv Tim Relph.
Zatčení šlo hladce. Rader rychle skončil v poutech, a po čase se při výslechu přiznal k deseti vraždám. Jeho šokovaná manželka se s ním rozvedla nejdříve, jak to bylo možné, stejně šokovaní potomci se museli rychle vyrovat s tím, že jejich otec zabil deset lidí. Dcera Kerri musela vyhledat psychologickou pomoc. S otcem, který už stráví zbytek života za mřížemi, si přesto celá léta dopisuje.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
