Průměrnou zdravou tělesnou teplotu stanovil v roce 1851 německý lékař a univerzitní profesor Carl Reinhold August Wunderlich. Přes těžkopádné nástroje, které v té době měl k jejímu měření, se dá říci, že ji určil v podstatě správně. Jenže, co platilo před 170 lety, nemusí už platit dnes. Nová vědecká studie totiž ukazuje, že lidé během uplynulého století "zchladli".

Barvení vlasů. Ilustrační snímek
Může barvení vlasů způsobit rakovinu prsu? Vědci studují souvislost

"Naše teplota není taková, jak si lidé myslí. Každý, kdo je z dětství naučený, že normální lidská teplota je 37 stupňů, se plete," uvádí odbornice na lékařský výzkum Julie Parsonnetová ze Stanfordské univerzity ve Spojených státech amerických. Její studie byla publikována v odborném titulu eLife.

Jedinečná jako otisk prstu

Wunderlich sice ve své době provedl v nemocnici spadající pod Lipskou univerzitu doslova miliony měření teploty na desítkách tisíc pacientů, ale nástroj, který používal ke stanovení rozmezí mezi teplotou zdravého a nemocného člověka byl z hlediska moderní medicíny jen přibližný. Šlo o nahrubo udělaný 22 centimetrů dlouhý teploměr, který lékař nechával v podpažích svých pacientů celých dvacet minut, aby mohl vůbec teplotu zaznamenat, a teplotu z něj mohl odečíst jen ve chvíli, dokud jej pacient v podpaží měl.

"Měření teploty v 19. století teprve začínalo," poznamenává Parsonnetová. V pozdějších dobách zkusilo několik vědců s odkazem na nemodernost a těžkopádnost Wunderlichova teploměru jeho stanovení průměrné teploty zdravého člověka zpochybnit a jejich měření vedla k tomu, že teplota považovaná za průměrnou teplotu zdravého člověka se o zlomky stupně snížila. 

Ilustrační snímek
Fibrilace síní. Nemoc, která snižuje kvalitu života a může postihnout kohokoliv

V roce 1992 se na stanovení průměrné teploty zaměřil profesor Philip Mackowiak z americké Marylandské univerzity, který dlouhodobě měřil fyzickou teplotu skupiny dobrovolníků za pomoci přesnějšího teploměru v ústech. Právě Mackowiak došel ke zjištění, že průměrná zdravá lidská teplota kolísá během dne (nejnižší bývá ráno, nejvyšší začátkem večera), že klesá v průběhu lidského života (rozdíl je rozpoznatelný zhruba po každých deseti odžitých letech), že se může měnit v důsledku menstruačního cyklu u žen, lišit u mužů i žen a podobně.

Na základě svého výzkumu nakonec došel Mackowiak k závěru, že normální tělesná teplota je u každého člověka jedinečná bezmála stejně jako otisk prstu, takže ji nelze brát za spolehlivý ukazatel zdraví či nemoci.

Lidská teplota napříč stoletím klesá

Vědecký tým Julie Parsonnetové se rozhodl nebrat v potaz Mackowiakovy závěry a zaměřil se spíš na to, zda se od dob Wunderlicha průměrná zdravá teplota opravdu změnila, respektive snížila, a zda za to může současná přesnější technologie měření, nebo se opravdu změnila i lidská fyziognomie.

Měření krevního tlaku - Ilustrační foto
Tichý zabiják. Neléčený vysoký tlak snižuje délku života až o tři roky

Za tímto účelem vědci prostudovali lékařskou dokumentaci téměř 24 tisíc veteránů armády Unie z doby americké občanské války (ta probíhala od roku 1861 do roku 1865), aby zjistili průměrnou teplotu jejich epochy. Tato data poté porovnali s přibližně 15 tisíci záznamy z národního zdravotního průzkumu z počátku 70. let minulého století a konečně i se 150 tisíci záznamů ze stanfordské platformy pro sběr klinických dat, reprezentujícími začátek druhého tisíciletí. Celkově měl tým k dispozici údaje o víc než půl milionu individuálních měření teploty.

V průběhu zhruba 150 let trvající epochy se ukázal jasný a významný rozdíl: lidé žijící koncem 19. století byli mírně "teplejší", jinými slovy jejich tělesné teploty byly o něco vyšší, než je tomu dnes. Například muži narození v roce 2005 byli v průměru o 0,59 stupně Celsia chladnější než muži narození počátkem 19. století, což představuje stálý pokles o tři setiny stupně Celsia za každých deset let.

U žen se projevil podobný trend, jejich teplota klesla od roku 1890 v průměru o 0,32 stupně Celsia.

Petr Šebek, ředitel komunikace společnosti Philip Morris.
Nekouřit. Nebo alespoň změnit rituál kuřáka, to je cíl kampaně UNSMOKE

S potvrzením tohoto zjištění se tým zaměřil na to, jak se v průběhu věku měnila průměrná teplota v každé sledované skupině. Tisíce zdravotnických záznamů veteránů z občanské války shrnovali jejich zdravotní stav v průběhu několika desítek let - a potvrzovaly postupný pokles jejich teploty, který odpovídal trendu z prvotního srovnání. 

Od předků lišíme

Protože je nepravděpodobné, že by se technologie měření teploty vyvíjely tak rychle, aby to vysvětlovalo tento stabilní pokles, došel Parsonnetové tým k závěru, že změnu způsobilo buď něco v lidských tělech, nebo v prostředí, v němž lidé žijí.

"Fyziologicky se od našich předků prostě lišíme," říká Parsonnetová. "Změnilo se prostředí, v němž žijeme, včetně průměrné teploty v našich domovech, změnil se náš kontakt s mikroorganismy a změnilo se i složení a množství jídla,  k němuž máme přístup. To všechno znamená, že i když často bereme lidské bytosti jako monoformní, tedy neměnné, tak ve skutečnosti nejsme stejní jako naši předci. Po fyziologické stránce jsme se změnili."

Lidský mozek - Ilustrační foto
Lidé s roztroušenou sklerózou potřebují rehabilitaci, odborníků je však málo

Jako vhodné vysvětlení se nabízí právě zlepšení výživy a péče o zdraví. Naše zvyšující se tělesná hmotnost by sice měla vést náš metabolismus k vyšší teplotě, ale na druhé straně oproti minulosti výrazně klesly chronické infekce a zánětlivé choroby, které se úzce pojí s vyšší horečkou. 

Výzkum může podle svých autorů také naznačit, co se bude dít s naší teplotou v blízké budoucnosti, o níž se stále častěji hovoří v souvislosti s výraznými sociálními změnami i změnami životního prostředí. Globální oteplování by podle tvůrců studie mohlo vést k opětovnému mírnému zvýšení teploty, zejména v souvislosti s výskytem nových nemocí a se zhoršením zdravotního stavu populace.