Kliknutím zvětšíteMáme za sebou už více než dva měsíce ruské agrese proti Ukrajině. Dělá Evropa skutečně všechno, aby Ukrajině pomohla k vítězství nad agresorem?
To, co na počátku Evropa společně udělala, byly odvážné silné kroky v podobě sankčního balíku. Rusko to hospodářsky oslabilo, ruští občané viděli, jak z jejich trhu zmizely západní výrobky. Nicméně na nejdůležitější otázce dovozu energetických surovin z Ruska se Evropa dohodnout bohužel nedokázala. První odvážný krok jsme i společně s našimi americkými přáteli udělali, ale stále jsme nepostoupili tak daleko, kde bychom měli už být.
Měly by země, které přijaly nejvíce válečných uprchlíků z Ukrajiny, jako jsou Česko, Polsko nebo třeba Rumunsko, dostat solidární finanční pomoc od dalších zemí Evropské unie, kam přišlo Ukrajinců méně?
Úkol postarat se o uprchlíky je společným úkolem celé Evropské unie. Právně se to díky bohu podařilo vyřešit dohodou, na jejímž základě mohou všichni ukrajinští uprchlíci požádat o ochranu kdekoli v Evropě. Všechny státy jim otevřely dveře, celá Evropa je podporuje. To je z hlediska vývoje debaty o ukrajinských uprchlících dobrý a důležitý historický krok. I financování této péče ale musí být solidární a unijní pomoc státům, které přijaly nejvíce uprchlíků, jako jsou právě Česká republika nebo Polsko, je nezbytná a musí být celoevropskou prioritou.
Proč Německo posílá zbraně Ukrajincům na obranu proti agresi tak pomalu?
Jsem tím zklamán, jsem zklamán spolkovou vládou. To, co je teď třeba, je naprostá solidarita s Ukrajinou. Naším společným závazkem je nedovolit Rusku tuto válku vyhrát. Ukrajina musí v této válce zvítězit. Tomuto jasně definovanému cíli musí být podřízeno vše. A dnes to především znamená dodávat Ukrajině zbraně, zbraně a zbraně. Můj postoj je tu zcela jasný. Ukrajina má dostat všechny zbraně, o něž požádá. Ukrajinci vědí, které systémy potřebují, a my je musíme dodat. Spolková vláda ztratila rozhodováním o dodávkách mnoho času. Celá Evropa se ptala, kde je Německo, co dělá spolková vláda. Kancléř Olaf Scholz tím ohrozil vedoucí německou pozici v Evropě. Vláda v čele se sociálními demokraty není stále schopna zaujmout pozici, která odpovídá dnešní situaci.
Bylo v minulosti chybou brát Putinovo Rusko za zemi, se kterou je možné mít normální vztahy? Byla to i chyba bývalé kancléřky Angely Merkelové?
Celá Evropa chtěla přátelskou spolupráci s Ruskem. Je ale třeba jasně říci, že po ruském obsazení Krymu v roce 2014 byla tato sázka na appeasement, na přátelství a hospodářskou spolupráci naivní. Nebyla to jen výlučně otázka Německa, ale většiny Evropy. Já osobně jsem po Krymu trval na tom, že Rusko za to musí být potrestáno. V té době jsem ale byl v menšině.
V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se skloňuje také energetická krize a otazník nad ruskými dodávkami plynu do Evropské unie. Jak vnímáte odklon Německa od atomové energie, o kterém rozhodla kancléřka Merkelová?
Německá energetická politika byla součástí naivity vůči Rusku, o které jsem už mluvil. Postavili jsme vše na ruském plynu, včetně transformace naší energetiky. To byla chyba. V Německu teď neběží diskuse o návratu k atomové energii, ale mluví se o tom, zda neodložit konec tří atomových elektráren, které se nyní odstavují. Současná vláda to udělat nechce. Já si myslím, že je to špatné rozhodnutí. Aktuálně přitom nejde jen o Německo. V celé Evropě musíme využít veškeré zdroje energie, které teď máme k dispozici. Od atomu, přes břidlicový plyn. A bude třeba dál využívat i uhlí.
Je Evropská lidová strana, v jejímž čele stojíte, pro zahájení rozhovorů o členství v Evropské unii s Ukrajinou?
Ano.
A vidíte šanci, že by se Ukrajina skutečně stala členskou zemí Evropské unie během deseti příštích let?
Ano.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
