„Už je to uděláno, už je to hotovo!“ zní nám v uších a před očima se odvíjejí známé záběry ze slavné filmové pohádky Bořivoje Zemana Pyšná princezna z roku 1952.

Z pohádkového mlýna nedaleko Jetřichovic na Děčínsku dnes zbyly jen obvodové zdi, přesto se mu v minulém desetiletí začalo blýskat na lepší časy. Kdy však bude uděláno a hotovo, závisí na řadě okolností. Nadšení lidí, kteří se snaží mlýn zachránit, ani po letech neopadá. Horší je to s finančními prostředky.

Kde pohádky končí

Toto poslední období dějin slavného Dolského mlýna, respektive jeho fotografické zdokumentování, nebude chybět na výstavě, která bude zahájena tuto sobotu. Až do konce března ji budou moci zhlédnout návštěvníci Lorety v Rumburku.

Výstava s názvem „Kde pohádky končí aneb Osudy Dolského mlýna“ prostřednictvím množství dobových i aktuálních fotografií a kopií historických dokumentů mapuje minulost a současnost kulturní památky u Kamenické Stráně a oblíbeného výletního cíle v Národním parku České Švýcarsko.

Mlýnu, jenž si zahrál v několika filmových pohádkách, hrozilo zřícení. Od roku 2004 probíhá jeho postupná záchrana, když v roce 2000 přešel do majetku Správy Národního parku České Švýcarsko a rok poté byl zapsán na seznam kulturních památek.

„Zájemci o osud romantické zříceniny mlýna u řeky Kamenice mají k dispozici třicetistránkový doprovodný katalog, který shrnuje základní data o historii a současném dění na mlýně. Vystaveny jsou rovněž některé předměty, nalezené při obnově památky,“ uvedla průvodkyně v rumburské Loretě Barbora Hildebrandtová. Autorkou textů je Natalie Belisová, fotografie pořídil Václav Sojka a Natalie Belisová. Dobové reprodukce poskytl Petr Joza, Státní oblastní archiv Děčín a Státní okresní archiv Děčín.

Výstavu v Loretě v Rumburku pořádají Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk a Správa Národního parku České Švýcarsko.
Pro opravdové fajnšmekry a obdivovatele Dolského mlýna je nejzajímavější úterý s datem 22. března, protože se od 15 hodin uskuteční komentovaná prohlídka s autorkou výstavy.

Kam za Osudy Dolského mlýna?

ambit Lorety v Rumburku
5. 2. - 30. 3. 2011, úterý – sobota, 9.00 – 16.00 hodin
„Kde pohádky končí aneb Osudy Dolského mlýna“ - výstava fotografií mapující příběh kulturní památky Dolský mlýn u Kamenické Stráně od historie do přítomnosti, vstupné je 30 a 15 Kč

Komplexní informaci o historii mlýna naleznete například na serveru Filmová Místa cz. Tady ji máte:

…a bylo po hotýlku

První zmínky o Dolském mlýně pocházejí z roku 1515, jeho historie ale zřejmě sahá až do poslední třetiny 15. století. Jako jeden z mála se mohl pochlubit hned třemi hnacími koly: dvě byla určená pro pohon mlecího ústrojí a jedno pro pohon pily. Střídali se tu mlynáři, kteří vrchnosti odváděli pevně stanovený roční poplatek. Fungování mlýna bylo omezeno splavováním dřeva po Kamenici, a tak získal i povolení pro výrobu pálenky a piva jako kompenzaci.

Od roku 1881 byla zahájena atraktivní přeprava na lodičkách Ferdinandovou soutěskou, pojmenovanou na počest rakouského nástupníka Františka Ferdinanda d`Este. Spojovala Srbskou Kamenici s Dolským mlýnem, který se tak stal oblíbeným cílem turistů. Ti se zde mohli posilnit před cestou zpět, mlýn se přeměnil na výletní hostinec s možností ubytování.

Poslední stálí obyvatelé opustili mlýn po roce 1945. Od té doby začal chátrat. Neblaze se na něm podepsali i filmaři Pyšné princezny. Prošel několika úpravami, filmoví architekti vyměnili lepenkovou střechu za romantičtější a dobovější došky. Druhý zásah do prostředí mlýna už šetrný nebyl. V záběru překážela protější budova hotýlku, a tak byla jednoduše zbourána.

Loreta v Rumburku, místo výstavy:

Loreta v Rumburku patří svou štukovou a sochařskou výzdobou mezi nejhodnotnější loretánské kaple v České republice. Architektonicky cenná Santa Casa (Svatá chýše) je kopií domku Panny Marie v Nazaretu, v němž došlo ke Zvěstování o narození Spasitele, byl vychován Ježíš a žila Svatá rodina.

V Rumburku ji podle projektu slavného rakouského architekta Johanna Lucase Hildebrandta nechal podle italského renesančního originálu postavit majitel panství kníže Anton Florian z Liechtensteina. K vysvěcení kaple Panny Marie došlo 15. 9. 1707. Spolu s ambitem s bohatou nástropní výmalbou ze života P. Marie a Ježíše Krista, objektem Svatých schodů (Scala sancta) a kostelem sv. Vavřince byla součástí areálu kapucínského kláštera (dnes městská knihovna).

Rumburská Loreta s milostnou sochou Černé madony loretánské byla významným mariánským poutním místem pro oblast severních Čech a Lužice. Od roku 1950, po zrušení rumburského kapucínského kláštera, byla pro běžné návštěvníky přístupná jen příležitostně a trpěla dlouhodobou neúdržbou. Roku 1964 byla prohlášena za nemovitou kulturní památku. Od roku 2007 jsou památkově chráněny rovněž čtyři oltáře v ambitu. Loretánský areál je opětovně od roku 1995 vyhledávaným cílem návštěvníků z ČR a zahraničí. Od roku 1996 je obnovován, od roku 1999 z Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury.

Památkově chráněný objekt je přístupný celoročně od úterý do soboty, v dubnu až říjnu mezi 10.00 až 17.00 hod., od listopadu do března mezi 9.00 až 16.00 hod. Po celý rok se v přilehlém ambitu a kostele sv. Vavřince konají příležitostné mše svaté, výstavy, koncerty a doprovodné kulturní akce. K dispozici jsou tři stálé expozice „Historie Lorety v Rumburku (1707-2007)“, „Loretánské podzemí v Rumburku“ a „Kapucínský konvent v Rumburku (1683 - 1950)“. Areál, kterým ročně projde víc než 6000 návštěvníků, spravuje Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk.

Zdroj: Římskokatolická farnost Rumburk