Život bez šelem by si dnes chovatel Jaroslav Kaňa a Radka Šarkányová, kteří spolu žijí už přes dvacet let, nedokázali ani představit. Ve Veleticích nedaleko Žatce si postupně vybudovali šelminec, který by jim mohl závidět leckterý cirkus.

Vedle sebe tak spokojeně žijí medvědi Jerry, Uta a Blesk, lev Leon, tygr ussurijský Čiko, ocelotka Eliška a také dva psi. Nově se zvířecí rodinka nyní rozrostla o dvojici medvíďat, slečnu Minu a Pocu čeká slavnostní křest.

Život chovatele – cvičitele není vůbec jednoduchý. Naopak je plný vzrušení, nebezpečí a adrenalinu.

„Člověk musí být stále ve střehu,“ říká Jaroslav a vede mě k výběhu, kde odpočívá syrský medvěd Jerry. „Bude zapotřebí vyčistit jeho kotec. Neboj se. Je to vlastně roztomilý medvídek, a navíc tě nespustím z dohledu,“ uklidňuje mě chovatel a ukazuje na respekt vzbuzující zvíře s obrovskými drápy a zuby, které by hravě překously i stromek.

Jerry spokojeně lenoší. Leží na zádech. Se šlehačkou v ruce se pomalu přibližuji, jako by to byla magická zbraň, která by mě mohla před šelmou ochránit.

„Šlehačku Jerry moc rád. Jen mu ji dej a uvidíš, jak hned budete kamarádi,“ hecuje mě chovatel Jarda. Věřím mu. Během chvilky si už s Jerrym pohrávám. Nechává se drbat za uchem a po hřbetě. Má příjemnou srst. Ale jsem tu hlavně na práci. Na kolečko nakládám starou slámu a výkaly. Po očku nespouštím Jerryho z dohledu. Co kdyby. Přece jenom je to jen šelma.

Hlavou se mi přesto honí černé myšlenky. Mohl by zaútočit?

„Neboj se. Je to beránek. I když před mnoha lety mě právě Jerry ošklivě pokousal. To jsme tehdy ještě jezdili s cirkusem a vedle Jerryho vystupoval i Tom, který bohužel už zemřel. Šel jsem mezi dva dospělé samce, kteří se spolu rvali a považovali mě asi za dalšího samce - vetřelce, jehož je třeba se zbavit. Útok jsem tehdy odnesl 77 stehy! Od té doby ale, musím zaklepat, se nic vážného nestalo. Nebyl jsem tehdy dostatečně pozorný,“ vzpomíná na slovenské krvavé nepovedené vystoupení chovatel Jaroslav.

Ani si to pořádně neuvědomuji, ale hladím vlastně filmovou hvězdu. Jerry si totiž spolu s Tomem zahrál ve filmu Dva lidi v zoo, který se natáčel i v ústecké zoo. „To byla vlastně jejich vůbec první filmová role. Pak vystupovali i v dalších snímcích a reklamách.

Také Leon je ostřílená filmová hvězda, naposledy si zahrál ve filmu Hlava ruce srdce a má za sebou natáčení celé řady reklam,“ říká chovatel šelem.

Leon je především Radčin miláček, poslechne ji na slovo. „Leona máme od jeho deseti dnů a tři roky s námi žil v domě. Spával s námi na posteli a bylo to takové větší kotě. Pak vyrostl a bohužel musel z domu do klece,“ říká Jaroslav. Jeho vyprávění náhle přerušil mohutný řev. Leon se hlásí o slovo.

Dává po celém okolí a všem najevo, kdo je tady pánem. Přidává se i tygr Čiko. Jejich řev je doslova hrůzostrašný. Na malou vesnici tu začíná být až moc živo. Stejně jako medvědi i lev s tygrem milují šlehačku a pamlsky. Medvědům a Elišce je úplně jedno, jakou jim dáte. Tygřice a lev nechtějí jinou než tu z marketu.

Chovat v České republice soukromě šelmy není vůbec snadné. Nejde jen o bezpečnost a pravidelné krmení, které chovatel musí zajistit. Šelma za den spotřebuje v průměru asi sedm kilogramů masa. V zimních měsících je to dokonce o něco víc. Zatímco lva, tygra a ocelotku chovatel krmí masem, a to především kuřecím, medvědi dostávají hlavně bochníky chleba, zeleninu a ovoce.

Dvojici medvědů karpatských Utu a Bleska jsem si pohladil jen přes mříže. Piškoty jim chutnaly.

„Zkoušeli jsme s nimi také cvičit, ale už to nešlo. Raději je nebereme ani na veřejné prezentace. Mohlo by to být nebezpečné,“ vysvětluje Jaroslav.

Ocelotka Eliška má zbrusu nový výběh. Přesto ale nejraději spí v kleci v domě. Je to ostřílená hlídačka svého páníčka. Žárlí na každou návštěvu a pokoj nedá ani psům. „Chtěla by mě jen sama pro sebe. Nyní žárlí i na naše nejnovější přírůstky, medvědí slečny,“ říká chovatel.

Ocelotka Eliška patří k nejkrásnějším šelmám na světě. Vrní jako pravá kočka, ale k cizím je hravě útočná. O tom jsem se přesvědčil vzápětí, kdy se mi pokoušela prokousnout nohavici. Zoubky má ostré jako jehličky stejně jako drápky. Odměnou mi byla možnost pohladit si největší šelmu ve Veleticích, tygra Čika. Pochopitelně byl také i on za bezpečnostní mříží.