Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jizerka: památková rezervace a ráj drahokamů

Severní Čechy – Putování za drahokamy není náročné, ale musíte se vydat pěšky nebo na kole. Vlakem nebo autem se dostanete pouze do horského města Harrachov.

12.7.2011
SDÍLEJ:

Jizerka: památková rezervace a ráj drahokamů.Foto: Lenka Košková

Od vlakové zastávky se dáte po červené turistické cestě údolím řeky Jizery pod Bukovcem až do malebné osady jménem Jizerka, která zde leží již pět století.

Je nejvýše položenou osadou v Jizerských horách. První zmínka o ní pochází ze zápisu o hraničním sporu z roku 1539. Po staletí to byla osada dřevorubců a čihařů. Jizerka je osada s chalupami rozsetými mezi rašeliništěm malé jizerské louky a čedičovým vrchem Bukovcem.

O tuto osadu se vedl v souvislosti s výskytem drahokamů dlouholetý spor, který byl ukončen prodejem Jizerky Frýdlantskému panství. V roce 1769 měla osada pouhých sedm domů, v roce 1945 už jich bylo 43, většinou dřevěných obydlí dřevorubců a sklářů. V roce 1828 zde založil sklář Riedel sklářskou huť na výrobu tyčí a dutého skla, jejíž rozvaliny jsou dosud patrné. V roce 1866 byla postavená druhá huť, která byla v provozu do roku 1911. Dnes je z ní penzion. Jméno obdržela osada podle stejnojmenné říčky, která jí protéká. Jizerská silnice pak spojuje osadu Jizerku se Smědavou.

Osada čas od času měnila svůj název. První dochovaný název pochází z roku 1601, a to Hora buků. Podle hraběte Viléma Clam Gallase nesla úřední název Vilémova výšina. Ten se však neujal a osada se posléze vrátila k původnímu jménu. Po roce 1945 se název ustálil na Jizerku.

Safírový potok a mnoho drahokamů

V 16. a 17. století sem přicházeli hledači drahokamů, kteří v náplavech potoků hledali a skutečně nacházeli vzácné kameny jako rubín, spinel, křišťál, turmalín, chalcedon a jiné. V okolí osady byly nalézány safíry, rubíny, vzácně smaragdy a další drahokamy, jež toto naleziště proslavily po celé Evropě. V roce 1607 na Jizerku zavítal sám císařský prospektor Jan Jindřich Koberscheit, aby se seznámil s nalezištěm safírů. V roce 1609 majitelka panství Kateřina Rederová povolila hledačům hledat na Jizerce drahokamy.

Po hledačích drahokamů, ponejvíce Italech, byl pojmenován horský hřbet, z něhož stéká potůček, v jehož náplavech bylo nejproslulejší naleziště drahokamů - Vlašský hřbet a Safírový potok. Dosud je zde hojný černý ilmenit, spíše známý jako iserin.

Informace o polodrahokamech z povodí Jizerky neunikly pozornosti císaře Rudolfa II., který byl milovníkem zlata a drahých kamenů. Císař, přesvědčený o nalezištích pod Bukovcem, vyslal do Jizerských hor prospektory, které vybavil doporučujícími glejty. Jedním z císařových hledačů byl Šimon Tadeáš Budecius, zběhlý v přírodních vědách a alchymii. Byl to kněz původem z Rovenska. Kněz-alchymista ale žádné velké bohatství asi nezískal, protože o výsledku jeho průzkumu není nic známo.

Na počest hraběte byla na Jizerce vztyčena kamenná pyramida s pamětní deskou. Dodnes se podle ní jmenuje zdejší nejznámější hostinec - Pyramida. Dnes již slouží osada především rekreaci a turistice, jak v létě, tak i v zimě. Od roku 1995 je osada Jizerka památkovou rezervací.

Pokud chcete poznat trochu více historie této horské osady, zajděte do místního muzea. Budova, která v současnosti slouží jako muzeum, byla postavena v roce 1889 a sloužila jako škola pro děti místních obyvatel. I když po ukončení provozu skláren ve 20. letech minulého století počet dětí poklesl, učilo se zde až do roku 1962.

Zpáteční cesta záleží na vás. První trasa vede po žluté turistické cestě k protržené přehradě a dále do Desné v Jizerských horách na vlak. Druhá trasa vede také po žluté turistické cestě, ale přes polské hranice na Orle a potom po zelené turistické cestě nazpátek do Čech na vlakovou zastávku Harrachov.

Zaslala Lenka Košková

12.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Vlakovou zastávku u Radonic zruší. Místo toho budou světla u cesty

Národní házená - ilustrační foto

Šroubárna má dvě důležité výhry, vzdálila se bojům o udržení v první lize

Diplomacie i cit pro řešení problémů. Ženy míří do vysoké politiky

Ústecký kraj - Ženy na kandidátních listinách do Poslanecké sněmovny tvoří v Ústeckém kraji celkem 29 %, průměr České republiky je 28 %. 

Dálnice v okrese Louny zůstanou pro osobní auta bez poplatků

Okres Louny – Nové úseky zatím neovlivní povinnost mít dálniční známku. V budoucnu ale ano.

ANKETA: Zrušili byste zákaz kouření v restauracích?

Ústecký kraj - Patnáct zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím osmi stran v Ústeckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Od revoluce se do Sněmovny vydalo jen sedm lidí z okresu Louny

Okres Louny - Za sedmadvacet svobodných let měl okres Louny jen sedm poslanců, dva navíc v regionu nebydleli a jen dojížděli. Letos jsou šance na poslance velké, řada lidí je na vrcholu kandidátek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení